Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 10.

Bella se po velice krátkém rozloučení s jejím profesorem a dvoutýdenním opatrovníkem letaxem dostala až do Doupěte, kde tvrdě dopadla na zem a všechny tím vyděsila. Byla tam Hermiona, Ron, pan a paní Weasleyovi, Ginny, Fred a George a dokonce i Remus s Tonksovou. Nikde ale neviděla Harryho a to bylo to první co jí upoutalo.

,,Bello!" vykřikla paní Weasleyová nadšeně a okamžitě jí objala. ,,Paní Weasleyová." usmála se nadšeně a ojetí jí oplatila. ,,Už jsme se báli, kde jsi. Jsi v pořádku, zlatíčko?" vzala si její tvář do dlaní a starostlivě si jí prohlédla. ,,Ano jsem, děkuji." usmála se Bella a ještě se nechala oprášit. Poté se přivítala s panem Weasleym, Ginny, Fredem, Georgem, Tonksovou i Remusem a Ron s Hermionou jí oba dva silně objali na konec.

,,Báli jsme se o tebe." zašeptala Hermiona. ,,Já vím, i já se bála o vás, ale jsem v pořádku." řekla chlácholivě ale neunikli jí jejich nejisté pohledy. Rozhodla se však, že lepší to bude řešit to s nimi v soukromí a ne přede všemi. ,,Ale konečně jsi tady." řekl Ron s úsměvem. ,,Taky jsem ráda, ale kde je Harry? Myslela jsem, že tu bude taky." zeptala se. ,,Přijede za týden." řeka rychle Hermiona. ,,Víc ti řekneme v pokoji." zašeptal Ron a mávli na ní aby je následovala. Usmála se na ostatní a mířila po schodišti za svými přáteli. Jako vždy měla s Hermionou a Ginny pokoj hned vedle Rona.

,,Kdy jsi přijela, Hermiono?" zeptala se své nejlepší kamarádky když spatřila ještě nevybalený kufr. ,,Dneska ráno. Pojďme k Ronovi, je tam větší soukromí." řekla mírně a zaklepali na dveře vedlejšího pokoje. Ron jim otevřel okamžitě a posadili se na postel. Pašík létal kolem jejich hlav kolem dokola a Esme ho nebezpečně pozoroval z její náruče.

,,Tak co se děje?" zeptala se jich. ,,Mamka mě nechtěla pustit." řekla Hermiona. ,,Cože?" zamrkala Bella a Ron přikývl. ,,Ještě včera jsme se dohadovali s mamkou aby nás pustila. Všechno to vyřešil taťka když jí řekl, že se chová jak blázen." vysvětlil. ,,Ale proč? Vždy Bradavice jsou to nejbezpečnější místo kde můžeme být." nechápala to. ,,No," odmlčel se Ron ,,jde o to, že už si to plno lidí nemyslí. Říká se, že Brumbál už stárne." dokončila to za zrzka Hermiona a Bella se zasmála. ,,Cože? Kolik mu je?" zeptala se jich. ,,Dost." řekl Ron s dramatickým výrazem a všichni se rozesmáli.

,,Ale pokud o tom ví i tví rodiče, Hermiono, musí to být vážně, ne?" zvážněla. ,,Ano. Je to vážně, smrtijedi útočí na památky, mudlovské rodiny, na všechno a na všechny." přitakala Hermiona a Bella si povzdechla. ,,Takže už Bradavice vážně nejsem tak bezpečné, co?" řekla dramaticky. ,,Jsou bezpečné. Je jedno, kolik Brumbálovi je, pořád je stejně mocný. Jenom jeho se Pán zla bojí." přemýšlela jejich kamarádka nahlas. ,,Ale pokud se nebojí útočit na obyčejné lidi, Harry je ve větším nebezpečí než kdyby byl tady." řekla Bella. ,,A je jedno, pod jakou je ochranou! Pochybuji, že bude Harry sedět doma na posteli jako poslušný chlapeček!" pokračovala a vyskočila na nohy. ,,Bello, Brumbál ví, co dělá." snažila se jí Hermiona uklidnit. ,,Vážně? I mě unesli a to tam byl skoro celý Fénixův řád!" pronesla sarkasticky. Ron i Hermiona si vyměnili překvapený pohled. ,,Bello, mrzí mě, co se ti stalo, ale musíme Brumbálovi věřit." řekl mírně Ron a chytil jí za ruce. Jemně jí stáhl zpátky k nim a usmál se na ně. ,,A navíc, Remus ho tam čas od času kontroluje, ne?" nadhodil. ,,Vážně?" povytáhla Bella tázavě obočí a oni přikývli. ,,Je tu teď dost často. I Tonksová. Ti dva se dali dohromady." ztišila Hermiona hlas. ,,Vážně? To je skvělé." rozzářila se Bella. ,,Jo. Ti dva se oba dva hledali dost dlouho." dal jim za pravdu Ron a dívky se rozesmáli.

,,Takže," odmlčela se Bella ,,je ještě něco, co bych měla vědět?" zeptala se jich ale oni zakroutili hlavou. ,,Slyšeli jsme ale Brumbála se Snapeem, že na tebe budou muset všichni dávat pozor." řekla opatrně Hermiona. ,,U Merlina." zasyčela Bella. ,,To si dělají srandu, že jo? Stala jsem se terčem všech! Pozor, duševně nevyrovnaná Isabella Arania Aranelová potřebuje být hlídána všemi, poněvadž jí unesli!" řekla dramaticky a oni poslouchali její vzteklé nadávky na to, jak jí chtějí všichni hlídat.

,,No. Od kdy máš kudrnaté vlasy?" zeptal se Ron a odlehčení atmosféry. ,,Asi od té doby, co mě mučili." pokrčila lhostejně rameny. ,,Ale vypadá to lépe, ne?" usmála se a ona se smíchem přikývli. ,,Jak to, že je máš tak bohaté?" vzala Hermiona jednu její loknu do rukou. ,,Ty snad ne?" usmála se Bella mile a Hermiona zakroutila hlavou. ,,Ne tak husté jako ty." podotkla a Bella zakroutila hlavou. ,,Máš krásné vlasy a nechci nic slyšet." zarazila jí dřív než stačila něco namítnout a potěšeně se usmála když Hermiona nic neřekla. ,,Tyhle výměny názorů mi vážně chyběli." usmál se na ně Ron a Bella je oba dva objala. ,,Vy jste mi chyběli." opravila Rona ten se uchechtl.

,,Jak jsi to vůbec přežila se Snapeem?" zeptal se Ron. ,,Lepší otázka by byla, jak to on přežil se mnou." ušklíbla se. ,,Slyšela jsem ho, jak říkal, že testuji hranice." vysvětlila. ,,Hranice kam až můžu zajít než mu zbije a někam hodí. Jako to dělali u Pána zla." vysvětlila na jejich nechápavě pohledy. ,,Aha." na to jediné se Hermiona po tomhle zmohla. ,,Neměl to přeci tak těžké, ne?" pochyboval Ron i nadále a Bella se usmála. ,,Byla jsem drzá, panovačná, málem spadla z jeho vysoké knihovny a musel kvůli mě zrušit důležitý lektvar." řekla a Ron se na ní překvapeně podíval. ,,V tom případě to nemohl být Snape." řekl zamračeně a Bella se rozesmála. ,,Mám štěstí, že na mě byl takový." řekla upřímně a oni přikývli.

Bella byla štěstím bez sebe že je u nich a nemohla se dočkat až tu u nich bude i Harry.