Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 32.

Večer už na sobě měla černé látkové kraťasy a tmavě modré tílko. Ráno vyžehlené vlasy už se jí začali pomalu točit. Ostatní byli dole a co tak stihla zaslechnout vypadalo to, že Harry říká Remusovi, Tonksové a panu Weasleymu o tom co s ní slyšel večer večírku. Ona si zalezla do postele a vzala menší balíček. Podle balení krmiva pro sovu poznala že je to od Malfoye, ale přikvapily jí i náušnice s onyxem. Byli skutečně nádherné ale také museli být vážně drahé a to už bylo něco, co od Malfoye nevidí jen tak každý. Po chvíli zkoumání vzala opatrně větší balíček u kterého okamžitě poznala že jde o knihu. Překvapením jí bylo že jde o knihu s historií o které jí Snape nedávno říkal. To on jí poslal tento dárek.

,,To se mi snad zdá." zamumlala a knihu otevřela. Nejen, že jí dal Malfoy opět dárek, ale tento rok i Snape. Bella položila knihu a složila tvář do dlaní. Už věděla proč ten zvláštní pocit. Ten neustal tak jako v to doufala, ale ještě zesílil a ona se podívala z okna na tmavou oblohu. Něco bylo zle.

,,Bello?" ozvala se ode dveří paní Weasleyová a ona se tam podívala. Dárky nenápadně schovala pod peřinu a stoupla si. ,,Jsi tu tak sama, napadlo mě, že by jsi mi mohla pomoct." usmála se na ní laskavě. ,,Samozřejmě, vezmu si mikinu." usmála se Bella a paní Weasleyová odešla. Teď oba dva dárky schovala do kufru a vzala si na sebe černou mikinu. Vydala se dolů pomoct paní Weasleyová a cestou jí zastavil Harry. ,,Řekni, že Malfoy má něco se Snapeem a Voldemortem." řekl udýchaně a ona na něj chvíli jen překvapeně koukala. ,,Má, vždyť jsme to viděli, je ti dobře?" zamračila se. ,,Zatím jo, nikdo mi tu nevěří." vydechl frustrovaně. ,,Ani nebude, hlupáčku. Brumbál věří Snapeovi a oni věří Brumbálovi. Je to začarovaný kruh tak vydechni alespoň na ty Vánoce." usmála se na něj a odešla do kuchyně.

,,Napadlo mě začít pomalu připravovat jídlo na zítřek, co říkáš?" řekla mile paní Weasleyová. ,,To je skvělý nápad, jak pomůžu?" přitakala Bella a vyhrnula si rukávy. Dostala za úkol nakrácet zeleninu, což pro ni nebyl žádný problém a tak krájela a povídala si s paní Weasleyovou o všem možném. Na všechno zapomněla a musela uznat, že si připadá jak kdyby si povídala se svou vlastní matkou a ne s matkou jejích nejlepších přátel.

,,Počkej tu drahoušku, doprovodím Remuse s Tonksovou." usmála se na ní a Bella odběhla alespoň se s nimi rozloučit. Poté šla však dokrájet zeleninu která jí tam zbývala a dívala se při tom z okna na tmavé mraky na neklidné obloze. Jako zásah z nebe se kolem domu objevil oheň a ona se rozběhla do předsíně. Tam už byl i Harry který ji chytil za ruku a proběhli spolu kolem dospělých ven. Poslední skulinou se dostali mimo kruh a oba dva běželi co jim síly stačily.

,,Zabila jsem Siriuse, zabila jsem Siriuse!" ozýval se kolem nich pisklavý hlas smrtijedky kterou oba dva nenáviděla stejně jako samotného Voldemorta. ,,Copak to je normální že útočí i takhle?" zamumlala Bella ale ani nečekala odpověď. Té se dočkala. Od někoho jiného a v jiné podobě. Byla kouzlem odhozena pěkně daleko od Harryho.

Dopadla do vody které bylo všude kolem plno a vzhlédla. Hůlku měla u sebe, ale i tak jí srdce tlouklo jako o závod a ona se rozhlížela. V té tmě nikoho neviděla a to jí děsilo ještě víc. Před sebou viděla záblesky toho jak jí mučili v kobce a ani si nevšimla Šedohřbeta který se k ní zezadu přibližoval. Všimla si ho až když to kolem ní zlatě zazářilo a on zaúpěl. Vyděšeně se otočila a seslala na něj první kletbu která ji napadla. Šedohřbet se jí nemohl dotknout ale mohl na ní sesílat kouzla a toho také využil. Ať byla mocná jak chtěla, on byl dospělý, vlkodlak a smrtijed v jednom. A to nebyla dobrá kombinace. Kletby do sebe naráželi, oni se museli bránit a zároveň se snažili zneškodnit každý toho druhého. Nakonec se střetli kouzla Crutiatus a Mdloby na tebe. Zhluboka dýchala a soustředila se jenom na to aby ho omráčila a on necítila znovu známou bolest. Když slyšela Remuse a pana Weasleyho jak na ně volají a k Harrymu se přidala i Ginny bylo rpo ni těžké se soustředit. Šedohřbet ale zrušil kletbu a zmizel. Od místa kde byl Harry s Ginny se ozývali výkřiky a ona nečekala na nic. Ač už byla unavená a jak brzy zjistila i zraněná, rozběhla se vratkým krokem jejich směrem a dostala se před Ginny s Harrym.

,,Bello." vydechl překvapeně. I je pohltila zlatá aura a Bella proti Belatrix seslala kouzlo Pouta na tebe, které se střetlo s jejím Mdloby na tebe. Belatrix byla zaskočena její sílou ale nedala to na sobě znát a Bella měla co dělat aby se udržela na nohou. Nebyli sami, na jejich straně byl i Remus s panem Weasleym ale ani ti se nezmohli na nic. Bella kolem sebe vznesla vítr a jejich vlasy jim létaly kolem hlavy.

,,Tak už víme proč si tě Pán zla uvěznil!" začala a oni mohli sledovat jak Belliino kouzlo na chvíli zesláblo. ,,Jsi potomkem Grindelwalda, že ano? Co pak tě neláká místo mezi námi? Neláká tě naučit se ovládat svou moc? Mohla by ses stát nejmocnější čarodějkou na celém světě a ty se zahazuješ s touhle chátrou!" křičela na ni Belatrix. Bella by jí ráda něco odpověděla ale zmohla se sotva na to, že udělala krok zpátky. Tak byla vyčerpaná. Ani nevěděla proč, nebylo nic co by jí mělo tak vysílit. ,,Před osudem neutečeš! Dostihne tě a bude už pozdě na to zvolit správnou stranu!" slyšela její nepříjemný hlas. ,,Já už si jí vybrala." zašeptala.

,,Bello." položil jí pan Weasley ruku na rameno. ,,Povol se, my to zvládneme." slyšela Remuse a zrušila své kouzlo. V tu samou chvíli Šedohřbet i s Bellatrix zmizeli a od domu se ozvala rána. ,,Bežte." řekl Remus a Ginny s panem Weasleym se okamžitě rozběhli za zbytkem rodiny. Bella neměl takové štěstí aby se dokázala rozběhnout a sesunula se na kolena.

,,Bell." zašeptal Harry a sedl si vedle Remuse který se nad ní skláněl. ,,Co se stalo?" zeptal se a chytil jí za ruku. ,,Zřejmě se v ní nahromadilo moc energie a teď jí ze sebe dostala naopak příliš mnoho." řekl Remus a zvedl jí opatrně do náruče. ,,Běž napřed Harry." poprosil černovlasého chlapce a ten naposled stiskl své kamarádce ruku než se rychlým krokem vydal za ostatními.

,,Celé jsem to dnes zkazila." zašeptala. ,,Ne, to my to zkazili. Měli jsme to předpovídat." povzdechl si Remus. ,,Neříkej, že se mnou nemáte starosti." zavřela unaveně oči a cítila pramínek krve u nosu. ,,Ne." zakroutil hlavou a Bella se usmála. ,,Laskavý jako vždy." řekla a zhluboka se nadechla. ,,Prosím, už nechci abych byla tak na obtíž." řekla a Remus chvíli mlčel. Nevěděl, co říct. Bella byla jiná než před pár hodinami, smuvil z ní smutek který v sobě musela nějakou dobu držet. ,,Ty nejsi Bello. Vždyť se ti jen snažíme pomoct." usmál se na ní mile a to už ho stěží vnímala.