Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 40.

,,Rozhodla si se pro zvířata?" řekl Ron jen co jí spatřil s kočkou v ruce. ,,Našla jsem jí pod listím." řekla místo sarkastické odpovědi a posadila se mezi ně na gauč. ,,Kde je Harry?" zeptala se. ,,Od snídaně jsme ho neviděli." pokrčila Hermiona rameny. ,,Už je s Brumbálem?" zajímala se. ,,To nevíme, proč se na to ptáš?" vyhrkl Ron. ,,Budu s ním chtít o něčem mluvit. A s vámi chci mluvit o tom přívěšku." vzala zlato do ruky. ,,Co je s ním?" nechápal Ron a Hermiona si mezitím vzala přívěšek zvědavě do ruky. ,,Kdo by nechával kočku v lese, v takové zimě, a ještě k tomu se zlatých přívěškem na obojku?" povytáhla obočí. ,,Ukaž." vzala si Hermiona kočku a zkoumala obojek. ,,Jestli na něco přijdeš, řekni." opřela se Bella o měkké polštáře za jejími zády.

,,Možná je to divný ale kočky se ztrácí." řekl Ron. Bella přikývla. Byla to pravda a ona už byla možná vážně paranoidní. ,,Jestli nás něco nenapadne, odnesu jí Hagridovi." řekla a zavřela oči.

,,Lidi, neviděli jste Harryho?" zaptala se jich Ginny. ,,Jsi už třetí člověk co se nás ptá. Taky nevíme kde je." řekla Bella. ,,Ztrácí se takhle často?" posadila se naproti nim. ,,Posledních pár dní ano. Víme jen že má něco vyřešit s Brumbálem." odpověděl své mladší sestře ROn. ,,Pokus je s Brumbálem tak se mu nic nestane, že ne?" zeptala se starostlivě a Bella s Hermionou se na sebe usmály. ,,Ne, s Brumbálem je v naprostém bezpečí." přitakala jistě Bella.

,,A co je to za kočku?" zeptala se. ,,Našla jsem jí v lese." vysvětlila Bella. ,,Jen tak?" pohladila Ginny kočku po kožichu. ,,Ne, pomohl mi v tom jednorožec." řekla a všichni se na ní podívali. ,,To si to nemohla říct dřív?" řekl Hermiona a otočila přívěsek. ,,Chybí tu dílek." ukázala na prázdné místo. ,,Musí to mít nějakou spojitost s tebou." řekla Ginny. ,,Proč se mnou." zašeptala a vzala si kočku do své náruče. Prohlédla si přívěsku a opravdu si až teď všimla drobného prázdného místa na přívěsku. ,,Třeba se to má otevřít." přemýšlel Ron nahlas. ,,Mě by spíš zajímalo kde ten kousek najdu." řekla Bella.

,,Někdo věděl, že půjdeš do lesa. A využil jednorožce." řekla Hermiona. ,,Ale kdo, on by nikomu jen tak nevěřil." pohlédla jim do tváře. ,,Hagrid?" nadhodil Ron. ,,To by mi řekl. Někdo jiný komu by mohl věřit." řekla Bella a nevšimla si pohledů Hermiony a Rona. Všimla si jich Ginny která se proto omluvila a odešla do pokoje. ,,Brumbál nebo Snape?" nadhodila Hermiona. ,,Na Brumbála to nesedí a Snape by mi sotva dával kočku." odsekla. Její pohár trpělivosti přetekl. ,,Už mě nebaví řeči kolem Snapea. Lidi, je to Snape." řekla na jejich překvapené tváře. ,,My víme, ale," odmlčela se Hermiona a Ron zakroutil hlavou. Bella si stiskla spánky a poté položila kočku na zem. ,,Půjdu si lehnout." omluvila se a odešla. Nikdo jí nepřipomněl že jsou teprve tři hodiny, věděli, že tentokrát to přehnali. 

Lehla si, zatáhla nebesa a zavřela oči. Cítila, jak k ní přistál Esme a vyšplhala k ní kočka. Oči neotevřela, ale nechala je u sebe. Přála si usnout, aby mohla zapomenout na to, co se teď stalo, ale nedokázala udržet ani oči dlouho zavřené. Posadila se a zpod polštáře vyndala knihu kterou dostala od Snapea k vánocům. Každý den si něco přečetla a zjistila, že mnoha věcem ještě nerozuměla. Na ty, u kterých tam nebylo ani vysvětlení se bude muset profesora zeptat. A nejen na tohle, ale i na kočku., pomyslela si a pohlédla na kotě které packou šťouchalo do Esmeho. Ten byl ztuhlý, ale nevypadalo to, že by kočce chtěl něco udělat. Pohled jí znovu padl na přívěsek a s povzdechnutím přes sebe přehodila peřinu, jelikož se do ní dala zima a zavřela oči. Školní rok se blížil ke konci a ona nezjistila snad nic, co by chtěla vědět. O sobě, o tom kdo skutečně je a kdo byli její rodiče. Nebo alespoň její matka. Nikdo se nikdy nezmínil o jejich otci, nevěděla kdo to byl, ani jeho křestní jméno. Napadlo jí, proč a rázem jí pohled padl na přívěsek. Možná byl klíčem od všeho. Popadla kotě a vyskočila z postele div se dole nezlámala. Stejně rychle vyběhla z pokoje do společenské místnosti a jediní její přátelé se nad tím pozastavili. Ostatní si už zvykli. Ona a její parta takhle utíkali v jednom kuse. 

Pochodně na stěnách jí svítili na stěnu a cestou na Astronomickou věž kam šla téměř automaticky nikoho nepotkala. Nebylo ještě tak pozdě aby nikdo nebyl na chodbách, ačkoli musela přiznat, že venku byla obloha zamračená jako nikdy a vítr lámal stromy v Zapovězeném lese. Zrychlila až téměř utíkala a sotva zahnula za roh ke schodům do někoho tvrdě vrazila.

,,Aranelová, co tady," profesor Snape ztichl uprostřed věty a zadíval se na kotě. ,,Víte o něm, že ano?" řekla a on přikývl. Chytil jí za paži a zašel s ní do stínu. ,,To kotě mělo samo poznat pokud jste na pravdu  připravená a váš jednorožec vás měl k něm zavést v případě že s tím bude on souhlasit. Poté se to mělo nechat na vás." řekl tak rychle, že chvíli jen stála a zpracovávala jeho slova. ,,Takže to máte na svědomí vy." vyhrkla a on přikývl. ,,Chybí dílek." řekla a otočila přívěsek. Profesor ledabyle sáhl do kapsy a chybějící dílek jí vtiskl do dlaně.

,,Ne teď." zastavil jí když chtěla dílek vložit tam kam patřil. ,,Musíte počkat, až přijde vhodná doba, poznáte to. Dřív to nezkoušejte a neztraťte to." řekl vážně a ona schovala dílek do kapsy. ,,Dobře. Co se děje? Proč jsou všichni zalezlí?" ptala se dál. ,,5editel to přikázal. A vy se teď také vrátíte zpátky na pokoj." obrátil jí ale ona se mu vytrhla. ,,Ne, má přijít něco zlého." řekla. ,,Vaší tvrdohlavostí všechny štvete, víte to?" zavrčel na ní nepříjemně. ,,Proto taková jsem." ušklíbla se. ,,Běžte, je to pro vaše dobro." řekl a beze slova odešel. Počkala dokud nezmizel a kotě položila na zem. Jako by samo vědělo co a jak a vydalo se pryč. Ona po schodech nahoru.