Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 21.

Večer, když se všichni dozvěděli, že Ginny s Bellou a ještě jedním chlapcem se dostali na post střelce, jedna dívka na post odrážeče a Ron na místo brankáře se stavná čtyřka usadila na gauči ke krbu. Nebo spíše na gauči seděl Ron a jedl pop-corn, mezitím co Hermiona si na jeho pravé straně na zemi četla noviny, Harry naopak na zemi na levé straně učebnici a Bella si v křesle - které si k nim přitáhla - psala úkol. 

,,Teda," hodil si Ron do pusy další kousek pop-cornu ,,skoro bych nečekal, že ten poslední chytím. Cormac asi pěkně zuřil, ale patřilo mu to. Ale hlavně se na tebe ptal, Hermiono. Asi se mu líbíš." řekl již po několikáté. Bella se opět pozastavila nad jeho panovačným tónem ale nebádala nad tím dlouho a namočila brk do kalamáře. ,,Je odporný." odpověděla Hermiona klidně.

,,Neslyšela jsi o kouzlu Sectumsempra?" zeptal se Harry Hermiony a ukázal jí učebnici. Když zakroutila hlavou, obrátil se na Bellu která mu zpříma pohlédla do očí a rovněž zakroutila hlavou. O tom, že si Harry vzal učebnici která mu vlastně vůbec nepatřila nic neříkala ale kouzla v ní jí znepokojovala. I zdokonalování lektvarů. Mohli být nebezpečné. ,,Kdyby jsi měl trochu sebeúcty, tak by jsi tu učebnici vrátil." opakovala Hermiona naštvaně. Harry byl s učebnicí lepší jak ona a nebyla novinka, že jí to znepokojilo. ,,Vrátit? To těžko. Je už lepší jak ty. Křiklan ho má za génia." oponoval Rona a Hermiona se na něj naštvaně podívala. Tento obrázek se jí teď naskytoval téměř každý večer.

,,Komu ta učebnice patřila?" natáhla se Hermiona po knížce ale Harry se rychle zvedl. ,,To nejde." vyhrkl. ,,Proč ne?" ozvala se za celou dobu poprvé Bella ale zůstala v křeslu. ,,Má křehkou vazbu." řekl a Bella protočila panenky. ,,Větší blbost jsi vymyslet nemohl." neodpustila si a psala dál. Osobně jí bylo jedno komu patřila, Harry si jí nechá tak jako tak. ,,Tak křehkou vazbu říkáš?" ušklíbla se Hermiona a mezitím co se k němu blížila, Ginny vytrhla Harrymu zezadu knížku z ruky.

,,Princ dvojí krve." přečetla a to vzhlédla i Bella. ,,Cože?" vyhrkla. ,,Píše se tu: Tato kniha patřila Princi dvojí krve." zopakovala a hodila knížku Harrymu. Ten se sebral a odešel. ,,To asi nebylo nutné." zastala se Harryho Bella. ,,Je to knížka jako každá jiná? Není. Může bát nebezpečná." řekla Hermiona. ,,A nebo taky ne. To komu patřila nám moc neřekla. Princ dvojí krve. Dost divné příjmení, nemyslíte? Akorát jste Harryho naštvali a moc jste si nepomohli." ušklíbla se. ,,Co pak tebe nezajímalo komu patřila?" posadila se Hermiona na gauč. ,,Ani ne." usmála se Bella a sklidila po sobě. ,,Jestli jdeme zítra na ten máslový ležák, potřebuju nabrat síly. Dobrou noc." popřala jim a zavřela za sebou dveře. Převlékla se do kraťas s trikem na spaní, vzala si na sebe slabou mikinu, pustila Esmeho a zalezla si pod peřinu. Ani si neuvědomila jak moc byla unavená, ale usnula téměř okamžitě. 

Ráno si oblékla upnuté rifle, pruhované černo-bílé tričko s dlouhým rukávem, přes to si hodila šedý svetr a oblékla si dlouhý kabát s kožichem na kapuci. Ten si nechala rozepnutý a kolem krku si uvázala šálu. Vlasy si nechala rozpuštěné a po obudí kozaček se vydala dolů. Svět se kolem ní motal a v hlavě měla střepy. Cítila se jako po kocovině a byla jí neskutečná zima. NA tmavé kruhy pod očima si nanesla slabou vrstvu korektoru a víc se nemalovala, neměla na to ani náladu. Posadila se ke křeslu a dívala se do plamenů. Když zavírala dveře, Hermiona se zrovna posadila, takže by tu měla být každou chvíli a stejně tak i jejich dva kamarádi. Přesně jak předpokládala, vyšli na stejno z pokoje a šli jejím směrem.

,,Můžeme vyrazit?" usmála se Hermiona a všichni přikývli. 

Ve Velké síni se každý napil a vzal si něco do ruky. Odešli dřív než začali ostatní chodit na snídani a vyhnuli se rovnou pár profesorům, které překvapilo že vstali tak brzo. Většinou chodili do Prasinek až po obědě, ale dnes tam chtěli jít brzy. Bella si vzala jablečný koláč a nalila si teplý čaj s příchutí ovoce. Hermiona si namazala toust ale k pití si nic nedala a kluci následovali Bellu. ,,Zajímalo by mě, kolikrát se ještě změníš." řekl Ron s pohledem upřeným na Bellu a Harry a Hermionou ztuhli. ,,A mě by zajímalo kdy si uvědomíš že je napřed lepší myslet než jednat." řekla Bella a propalovala ho pohledem. Ron se na chvíli zarazil ale sklopil hlavu a nalil si džus.

Když se dojedli - a hlavně když začali chodit první studenti - se zvedli a šli všichni do Prasinek. Cestou začalo slabě sněžit a všem zůstávali sněhové vločky ve vlasech.

,,K tomu Princi dvojí krve: Byla jsem," ,,V knihovně." dokončili Hermionu její tři kamarádi a ona přikývla. ,,A žádná zmínka o Princi dvojí krve." povzdechla si. ,,To mě ani nepřekvapuje." nadhodila Bella. ,,O tom se přece nedočteš v knížkách, musíme hledat kolem sebe." vysvětlila a Harry zastavil. ,,To znělo děsivě." pronesl Ron a Bella potlačila nutkání protočit nad tím oči. ,,Nechcete jít na máslový ležák?" řekl Harry a ona se na něj podívala. ,,Jo, jdeme, je tu zima." vykročila Hermiona vpřed. Všichni jí bez řečí následovali a posadili se dozadu. Sedla si s Hermionou proti klukům a sundala si bundu.

,,Čtyři máslové ležáky, do mého trochu zázvoru a do kamarádčina trochu máty." řekla Hermiona a Bella se usmála. ,,Můj nejoblíbenější." promnula si ruce a Hermiona nadšeně přikývla. ,,Tak to ne, já jdu." řekl Ron. ,,Stůj, proč?" zastavila ho Bella. ,,Vždyť se na ně podívej." sykl a ona se ohlédla na Ginny a Seana. ,,Vždyť se jen drží za ruce." stáhla ho zpátky na židli. ,,A muckají se." doplnila jí Hermiona. ,,To je moc." zvedal se opět Ron. ,,Ale no tak." přidal se k nim Harry. ,,Je to má sestra." ospravedlňoval se. ,,Myslíš, že kdyby si se ty muckal se mnou, taky by odešla?" řekla Hermiona a uculila se na něj. Ron se mlčky posadil a ona se radši napila máslového ležáku který jí přinesly. Harry na někoho zamával a hned na to si stoupl. ,,Ahoj Harry." slyšela profesora Křiklana a vyměnila si s Ronem překvapený pohled když se profesor nadšeně přivítal i s ní. Sbírka., napadlo jí.

,,Tak, co vás přivádí?" zeptal se Harry profesora. ,,Radši se ani neptejte, jak dlouho ke Třem Košťatům chodím. Pamatuju doby co to bylo jen Jedno Koště." řekl profesor a mávl rukou tak prudce, že málem polil Hermionu. ,,Zpět na palubu, Grangerová." vytkl jí to a obrátil se zpět k Harrymu. ,,Poslyšte, kdysi jsem měl ve zvyku pozvat na malý večírek pár studentů, byl by jste pro?" nabídl Harrymu a díval se na něj, čekajíc na odpověď. ,,Jistě, moc rád." přikývl Harry téměř okamžitě. ,,Výborně, a vy slečny?" podíval se na ně. ,,Bude mi potěšením." řekla Hermiona. ,,Ráda přijdu." usmála se Bella. ,,Skvěle! Čekejte moji sovu." usmál se na ně a pohled mu padl na Rona kterého si ani nevšiml. ,,Rád jsem vás viděl, Wolemby." řekl Ronovi který byl nyní ještě překvapenější a odešel.

,,Co to mělo znamenat?" naklonila se k Harrymu Bella když si sedl. ,,Brumbál chtěl abych se s ním sblížil." vysvětlil. ,,Jak sblížil?" zamračil se Ron. ,,Nevím, musí to být důležité, jinak by to Brumbál nechtěl." pokrčil rameny a napil se. ,,Je to zmatené." opravila ho a opřela se. ,,Jako celý tenhle rok." podotkla a pohlédla na Hermionu. Měla pěnu všude kolem úst.

Když odcházeli, Bella se zabalila do bundy a Harry jí s úsměvem objal kolem ramen. Bella se na něj mile usmála a vděčně se o něj opřela. Cestou začalo hustě sněžit a vločky se jí zachytávali do vlasů a viděla je i na řasách.

,,Ty Harry? Bello? Slyšeli jste jak mluvila o tom že by se se mnou muckala? Co to bylo?" podíval se na ně Ron a Bella s Harrym se zasmáli. Hermiona jako by je nevnímala a chytila Harryho a Ron kolem krku. Před nimi šli dvě dívky, které pořádně ani neznala. Katie a jméno té druhé si za živého Merlina nemohla zapamatovat. Náhle jedna z nich pronikavě zaječela a oni se zastavili.

,,Říkala jsem jí, ať na to nesahá." obrátila se k nim kamarádka Katie a ta vylétla do vzduchu. Bylo děsivé dívat se na její bezvládné tělo visící ve vzduchu. Ještě děsivější to bylo když šla volným pádem k zemi a oni nestihli nějak zareagovat. Nebo je spíš držela hrůza a šok na místě, protože s sebou její tělo začalo cukat a ona se dívala němě do sebe. Bella šla opatrně jejím směrem a Harry k balíčku, kterého se dotkla.

,,Stůjte! Nesahej na to Harry!" zaburácel za nimi Hagrid a šel ke Katie. ,,Bude v pořádku, Bell." řekl laskavě a zvedl dívku do náruče. ,,Na tu věc nesahejte, jenom na ten obal! Počkejte tu na profesorku McGonagallovou." řekl a kývl na Katiinu kamarádku která šla s nimi. Harry odhrnul obal a oni spatřili náhrdelník. Bella neodolala a zvedla ho levitačním kouzlem.

,,Černá magie z něj jenom sálá, divím se že to nepoznala." řekla zamyšleně. ,,To ale nejde poznat." zakroutil Ron hlavou a ona se na ně podívala. ,,Ale ano, jde. Musela jí cítit pozdě." řekla a náhrdelník položila kouzlem na zem a stoupla si když v dálce zahlédli profesorku McGonagallovou.