Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 18.

Blížil se večer když vyrazila na večeři dřív než její přátelé a pohodlně se usadila ke stolu. Nejblíž k profesorskému stolu, kde našla Ginny. S úsměvem si k ní sedla a nandala si mrkvový koláč. Poslouchala jiné rozhovory a přemýšlela, jestli někdo takhle poslouchá i její rozhovory. Při té představě se zamračila a nevšimla si Hermiona, Rona a Harryho.

,,Země volá Bellu!" houkl jí Ron do ucha a ona s sebou trhla. ,,Bella bezpečně přistála na zemi, co se děje?" zeptala se. ,,Proč jsi na nás nepočkala?" posadila se k ní Hermiona. ,,Celý den jsem nejedla a začínal mě nesnesitelně bolet žaludek, promiň." usmála se na ně a položila příbor. ,,Takže," odmlčela se a ztišila hlas ,,kdy máte v úmyslu jít?" podívala se na ně. ,,Po večeři. Kde bude?" zeptal se se zájmem Harry. ,,Buď u Hagrida nebo v lese. Nemám nějak chuť jít do lesa s někým takže se tam vydáme tajně a sami." podívala se každému do očí a oni si vyměnili vyděšené pohledy. ,,Ale jít se mnou nemusíte. Nemusíme jít ani daleko, najde si nás sám." dodala a všichni tři se uvolnili. ,,Tak jo." přikývli nakonec a ona se ušklíbla.

Zamyslela se s pohledem na Dracu Malfoyovi který jí pohled oplácel. Změnil se. Choval se k ní mile už ve vězení, ale nedokázala věřit tomu, že by se skutečně změnil. On se totiž něčeho bojí., napadlo jí a dál ho pozorovala. Nervózně před jejím pohledem uhýbal tím svým a ona přivřela oči. Ano, to bylo ono. On se bál. Ale čeho? Proč? Draco Malfoy, neohrožený zmijozelský princ se něčeho bál a ukrýval se před okolním světem. Zajímavý rok., pomyslela si kysele a trhla s sebou když jí Ron tleskl před očima.

,,Jdeme?" zeptal se jí a ona bez odpovědi vstala. ,,Na koho jsi se tam tak koukala?" zeptala se zvědavě Hermiona. ,,Na nikoho důležitého." pokrčila Bella rameny. Líbilo se jí, že se jí nechali vést a ona šla vepředu. Vestou jim přivolala teplé oblečení a oblékli se před Velkou síní.  Pospíchali k bráně a poté rovnou k hájence.

,,Hagrid je ještě na večeři." zašeptal Harry když se potichu plížili k oknu. ,,Počkejte." sykla na ně a nahlédla do okna. Byl tam jenom spící Tesák a nějaký nový mazlíček. Nechutný červ. Oklepala se nad ním a otočila se k ostatním. ,,Mimo Tesáka nějaké obludy tam nikdo není. Takže máte na výběr." řekla vážně ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. Bylo jasné, že budou chtít vidět jednorožce. ,,Jdeme s tebou!" řekli všichni tři a ona se usmála. Čekali dokud měli jistotu že je nikdo nevidí a rychlím krokem se vydali do lesa.

Šla jako první a na cestu si chvílemi svítila hůlkou. Hermiona na ně seslala ohřívací kouzlo a oni přestali vydechovat obláčky páry. I tak se Belle klepala bracha a zimou měla úplně červený nos, tváře a hlavně ruce. I jejím třem přátelům bylo i navzdory dobrému kouzlu zima. ,,Musíme být už hluboko." vysvětlila jen tak mimochodem Bella a Harryho s Ronem a Hermionou zaskočila lehkost s jakou to říkala. Pokrčili nad tím rameny a šli za ní dál - věřili jí.

,,Jak dlouho ještě?" zafuněl Ron a od úst se mu zvedl obláček páry. Ta jim teď stoupala i od nosu a to byli pod ohřívacím kouzlem. ,,Je blízko. Hodně blízko, můžeme se zastavit." usmála se na ně a opřela se o strom. ,,Proč je nám taková zima?" zadrkotala Hermiona zuby. ,,To nevím. Možná proto, že jsme opravdu hodně hluboko v lese a něco tvému kouzlu brání." napadlo jí a ignorovala jejich pohledy. Ozvalo se za ní funění a její tři kamarádi překvapeně zalapaly po dechu. Otočila se a usmála se na svého jednorožce. ,,Ahoj, chlapče." pohladila ho a sledovala zlatou záři. I Harry s Ronem a Hermionou to viděli a nestačili se divit. ,,Tak pojďte." kývla na ně a nechala je aby si jednorožce pohladili. Báli se, ale on byl naprosto v klidu a oni nakonec taky. Zaplavila je vlna tepla jako Bellu minule i teď cítili vlnu štěstí. ,,Byl by skvělý proti mozkomorům." napadlo Rona a Bella přikývla. ,,Ano, je skvělý ve všech směrech." políbila ho na nos a usmála se. ,,Nikdy by mě nenapadlo, že tak nádherná bytost se mnou bude spojena." řekla zamyšleně. ,,Jsi vůbec plná překvapení." usmál se Harry a vzal pramen zlaté hřívy do ruky. ,,Harry má pravdu. A jsi i velmi silná. Mnohem, mnohem víc než minulý rok. A to je vzhledem k tomu co se stalo na konci roku," Harry Hermionu umlčel když si všiml jak se Bella napjala a jednorožec znervózněl. ,,Já se o tom nechci bavit, ne teď a ne tady. Jinde, ale tady mají i stromy uši." řekla temně a trojice přátel se na sebe vyděšeně podívali. Nebylo to poprvé co je vyděsila a nebyli ani jediný, ale stále je to udivovalo.

Náhle se rychle zvedl vítr a všem rozcuchal vlasy a přivedl ještě větší zimu. ,,Něco se děje." zašeptala Bella a jednorožec se rozběhl - na jeho obvyklé poměry - pomalým cvalem kolem nich pryč. ,,Rychle!" křikl Harry a všichni čtyři se rozběhli za jednorořcem co jim síly stačili. Museli být všichni opatrní.

,,Dál musíme sami." řekla Bella zadýchaně když jednorožec zastavil ale strčil do ní hlavou a rozběhl se zpátky. Byli skoro na začátku lesa. ,,Už jenom kousek." zašeptala Hermiona a všichni běželi až do hradu. Cítila to zlo co se za nimi hnalo. Všichni byli zpocení a udýchaní.

,,Je dávno po večerce, takže se musíme dostat nepozorovaně," ,,Jejda." skočil Belle Ron do řeči a zastavil se na schodech. Nahoře byl sám ředitel a přísně se na ně díval.