Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 22.

,,Severusi! Na slovíčko, prosím!" zavolala profesorka a mávla na čaroděje za jejich zády když už čekali na to, co řekne. Náhrdelník ležel na stolku v obalu jakém ho našli. Ani na něj pro jistotu profesorka nesáhla. Profesor kolem ní prošel a stoupl si vedle profesorky.

,,Slečna obdržela tento balíček která měla někomu doručit. Zvědavost jí nedala a ona ho otevřela. Zachránila jí rukavice, bohužel v ní měla díru a kouzlo jí zasáhlo. Ale měla by přežít." řekla a podívala se na ně. ,,Jak je vlastně možné, že se u všeho vždycky objevíte vy čtyři?" přemýšlela nahlas a ona si nemohla nevšimnou jak se Snape ušklíbl. ,,Tuto otázku si kladu již šest let, paní profesorko." řekl Ron a tentokrát se ušklíbla ona. Profesorka pobaveně přikývla a vážně se otočila k Snapeovi, který levitoval s náhrdelníkem.

,,Severusi, co nám k tomu můžeš říct?" zeptala se profesorka opatrně. ,,Jenom to, že slečna měla štěstí, že bude žít. Je to plné černé magie." řekl a Harry s sebou cukl. ,,To nám řekla už Bella." namítl tiše. ,,To nám řekla už Bella." pronesl profesor tiše a ona s sebou cukla. ,,Zdá se, slečno, že během pár dní se budete svou moc muset naučit ovládat a naučit se ji využívat." řekl poté a ona zůstala tiše stát vedle Harryho.

,,Byla zakletá, že ano?" prohodil Harry. ,,Já Katie znám, neublížila by mouše, pokud to nesla profesoru Brumbálovi nedělala to se svým plným vědomím." pokračoval a profesorka McGonagallová přikývla. ,,Ano, byla zakletá." přitakala. ,,Někdo jí zaklel." pronesla zamyšleně Bella. ,,Byl to Malfoy." vyhrkl Harry jako by ani nepřemýšlel a v tu chvíli měl plnou pozornost všech. ,,To je velmi závažné obvinění, pane Pottere." řekla profesorka a na chvíli se podívala i na ni. ,,To ano. Vaše důkazy?" otočil se na něj i Snape. ,,Prostě to vím." řekl Harry a ona vycítila v jeho hlase slabou nejistotu. ,,Prostě to víte." řekl profesor potichu, pomalu a nebezpečně. ,,Už zase musím žasnout nad vaším nadáním o kterém se pouhým smrtelníkům může jen zdát. Je jistě úžasné být Vyvoleným." řekl profesor a to se na něj podívala překvapeně i jejich kolejní profesorka. Bella věděla, že pokud někdo nezasáhne, udělá to ona, poněvadž profesor a Harry se obzvlášť nesnášeli. ,,Měli by jste jí do pokoje, všichni čtyři." řekla profesorka a Bella chytila Harryho za ruku aby ho donutila k pohybu. Zaslechla ještě útržek rozhovoru jejich dvou profesorů.

,,Harry co tě to napadlo před Snapeem říkat že za to může Malfoy?" řekla Bella když byli na chodbě sami a zastavili se. ,,Protože to je pravda." řekl nechápavě. ,,Ty troubo, Snape to může využít proti tobě. To nemůžeš, zná se s Malfoyovo rodinou a Malfoy je jeho nejoblíbenějším žákem." připojila se ke své kamarádce i Hermiona a Harry uhnul pohledem. ,,Nevím, proč to bylo špatné, když to byla pravda." zamumlal. ,,Třeba ne." namítla Bella. ,,Ale je to pravda, Malfoy tam byl, viděl jsem ho." řekl netrpělivě a na chvíli se mezi nimi rozhostilo ticho. ,,Proč si nám něco neřekl?" nechápala Hermiona. ,,Mohli jsme nějak zakročit." řekla Bella. ,,Jo, chytit ho pod krkem." zdůraznil Ron a Bella potlačila nutkání protočit nad tím oči. ,,To bychom si moc nepomohli." zhostila se toho naopak Hermiona a Ron se pouze zamračil. ,,Musíš to říct Brumbálovi." řekla Bella Harrymu tiše a ten přikývl. Po chvíli ticha se vydali všichni do svých ložnic jak je poslala profesorka a Bella se posadila k Hermioně na postel.

,,Ještě jsme jim neřekli to s tím jednorožcem." řekla Hermiona, jako by jí četla myšlenky. ,,Nejsem si jistá, jestli je dobrý nápad jim to teď říkat, je to celé divné." pustila Esmeho který si jí sedl na koleno. ,,Ano, ale měli bychom něco vymyslet." řekla a ona přikývla. ,,Napřed bych se chtěla podívat do knihovny, potom až jednat jinak." řekla vážně. ,,Jak myslíš, to bude asi stejně nejlepší. Mimochodem," vzala dopis který měla na polštáři ,,zítra v osm se máme hlásit u Křiklana na jeho večírek." podala jí dopis který Bella ani nepřečetla a rovnou ho položila vedle ní. ,,Na co? Na co tam mám chodit když se mě beztak bude snažit dostat do své sbírky jako trofej." pronesla rozčíleně a pohladila neklidnou sovu. ,,Třeba to nedělá jen kvůli tomu." zakroutila Hermiona hlavou. ,,A třeba taky jo. To je už jedno, Asi se půjdu kouknout do té knihovny, na spánek je ještě brzy." vstala i se sovou kterou pustila ven a vzala si tašku. ,,uvidíme se na večeři?" zeptala se přes rameno a Hermiona přikývla.

Šla tichou chodbou a rozhlížela se. Ani nevěděla proč, zřejmě za to neslo vinu její podvědomí. Chystala se zabočit do další chodby ale na protější stěně spatřila dva stíny a schovala se za záclonu která byla dlouhá až na zem. Brumbál a Snape, ani jí to už nepřekvapilo, ti dva jí snad museli sledovat.

,,Severusi, nemůžeme Bellu trénovat když ani nevíme na co." říkal zrovna Ředitel. Nešli dál, zůstávali za rohem. ,,Ta holka poznala černou magii v náhrdelníku, to neumí jen tak někdo kdo se s pořádnou černou magií jen tak nesetkal. Když jsme zjistili, že je potomkem Grindelwalda, její nadání se začíná objevovat. Věštecké schopnosti, spojení s jednorožcem, černá magie. Jestli se to nenaučí ovládat, může zabít lidi kolem sebe, magie se v ní nahromadí a ona bude časovanou bombou." slyšela Snapea a srdce jí vynechalo pár úderů než se jí rozběhlo rychleji než předtím. ,,To je pravda, Severusi, ale nic to neznamená. My na ní musíme dávat jenom pozor," ,,Stejně jako na Pottera minulý rok? Dávali jsme na něj pozor všichni všude a dopadlo to tak že se nechal unést a utekl z Bradavic s jeho bandou chrabrých přátel." rozčiloval se Snape. ,,Bella není Harry. Už není lehkomyslná, umí si zachovat chladnou hlavu. Musíme počkat, dokud se nestane něco podle čeho usoudíme na co jí učit." vysvětloval ředitel trpělivě. ,,Čekat na to, až bude pozdě? Co pak tohle všechno nestačí? Je jí šestnáct a prožila si peklo. Pane řediteli, její moc může vypuknout před Smrtijedy, dozví se to Pán zla a bude pozdě. Bude se to opakovat. Nebo se v ní moc nahromadí a stane se neštěstí." řekl již klidný profesor a Bella skoro nedýchala, aby jí nic neuteklo. Měla silný pocit Deja vu. A zároveň se v ní hromadilo spoustu otázek. Co se bude opakovat? Jak jí chtějí pomoct? O jaké moci to mluví?

,,Prozatím nemůžeme nic dělat, Severusi, je mi líto." řekl ředirtel se smutným podtónem a prošel kolem ní. ,,Blíží se válka!" zavolal za nim Snape a ředitel zastavil. ,,A vy to víte. Víte to, připravujete na to Pottera, že ano? Proč na to nemůžeme připravit slečnu Aranelovou? Potřebuje to víc. To ona je teď tím, po kterém Pán zla prahne." řekl již klidný Snape a ředitel se na něj podíval. ,,Ano, lord Voldemort se jí chce skutečně zbavit ještě před Harrym, protože v ní vidí větší hrozbu, ale nesmíme to urychlit." stál si ředitel za svým. ,,Už jednou málem zemřela." připomenul Snape. ,,Ano, ale Harry několikrát. Ti dva jsou,  Severusi, v nebezpečí den co den. Máš pravdu, že ji musíme připravovat a učit ji ovládat svou moc, nebo že se bude minulost opakovat, ale ona se potřebuje vzpamatovat." řekl ředitel a odešel. Snape se pohledem zabodl do jejího úkrytu a ona klidně vystoupila. Nepřekvapila ho, věděl o ní.