Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 20.

Bylo šest hodin ráno, ale ona seděla na posteli, Esme jí spal na rameni a ona přemýšlela nad náborem do družstva. Harry měl pravdu a létání opravdu milovala. Ale něčeho se bála a nevěděla co to bylo. Nakonec si ale povzdechla a řekla si, že za pokus nic nedá. Až se vzbudí i Ginny, která vstávala kolem sedmé hodiny, poprosí ji o nějaké oblečení na nábor, poněvadž neměla žádný svetr, nebo chrániče a věděla že její kamarádka má vždy jeden kus náhradní. I ona ji včera v noci přemlouvala a Ron, který šel na brankáře se k nim přidal. Hermiona si četla učebnici.

Zpod polštáře vyndala zápisky které si sepsala když byla u Weasleyových na posledních pár dní prázdnin. Týkali se jejího pouta s jednorožcem a jelikož měla ještě půl hodiny čas, chtěl si je ještě jednou pročíst. Četla je skoro každý večer, ale stále v tom nenašla nic tak tajného a zajímavého. Někdo, komu na mě záleží., opakovala si v duchu a opatrně sundala Esmeho a naklonila se přes pelest postele když jí něco napadlo. ,,Hermiono!" sykla na svou kamarádku a ta se po chvíli probrala. ,,Co se děje?" zeptala se rozespale. Bella seskočila ze své postele rovnou do její a podala jí zápisky které si tajně napsala a ani o nich ještě nevěděli. Hermiona si je přečetla dvakrát a párkrát zamrkala.

,,Tohle je to co nám zatajili. Určitě je to tohle, ale co je na tom tak hrozného?" nechápala. ,,Na to musíme přijít." usmála se tajemně. ,,Harry chodí za Brumbálem. Mohl by se ho na to zeptat. Mohli bychom to nějak vymyslet." řekla svůj plán. ,,To není ono. Brumbál na všechno přijde." řekla kriticky Hermiona a vrátila jí papír. ,,A co tedy navrhuješ? Mám snad jít za Snapeem a nedopatřením na jeho stole zůstane tento papír?" řekla sarkasticky. Hermiona se ale usmála a tleskla. ,,Z čeho jsi tak nadšená?"

,,Snape, to je ono! On by to možná ani Brumbálovi neřekl. Možná by si to nechal a potom by jsi za ním šla a dožadovala se vysvětlení. Mohl by ti na všechno odpovědět." vysvětlila a tentokrát se dívala Bella na svou kamarádku jako na blázna. ,,Snape. Je to Snape, Hermiono. Nebuď blázen, prosím tě." zakroutila hlavou a šla se převléct. ,,No," odmlčela se Hermiona a zamyslela se ,,měli bychom se poradit i s Harrym a Ronem." řekla nakonec.

Bella si na sebe vzala legíny s tílkem a svázala si vlasy do drdolu. ,,Bude ti zima." podotkla opatrně Hermiona. ,,Myslím, že při létání by mě mohl adrenalin trochu zahřát. A teplé oblečení od Ginny." pronesla nevinně a Hermioně to chvíli ani nedocházelo. Poté ale nadšeně vykřikla a vzbudila jejich dvě spolubydlící. ,,Hermiono!" sykli na ni nepříjemně a přikryly si hlavu peřinou. Hermiona Bellu nadšeně objala a pohladila ostražitého Esmeho. ,,Neboj se." zašeptala a převlékla se do džínsů, trika s dlouhým rukávem, svetru s šálou a do ruky si vzala bundu. Vlasy si ani moc nerozčesávala, aby je neměla všemi směry. Bella dala Esmemu do krmítka zrní, zavřela ho do klícky, vzala si koště a vydala se k Ginny.

,,Na, obleč si to. Já říkala že půjdeš!" vykřikla nadšeně a ještě jednou jí objala. Ginny málo kdy ztratila chladnou hlavu a bylo zábavné pozorovat její nadšení. ,,Jde nás tam hodně?" zeptala se Bella a přetáhla si před hlavu svetr. ,,Myslím, že ani ne, ale nejsem si jistá." řekla a zavázala si boty, druhý pár podala Belle. ,,Čím míň, tím líp." řekla a Ginny přikývla na souhlas. ,,Tak pojď, Harry bude štěstím bez sebe. Půjdeš taky na střelce?" podívala se na ní a Bella přikývla. ,,Jo." usmála se a úsměv se jí ještě zdvojnásobil když viděla nadšené reakce Harryho a Rona.

,,Takže přece jen jdeš." řekl nadšeně Harry a objal ji. ,,Jasně, měl jsi pravdu." usmála se mile a společně se vydali na snídani. Ron nic nejedl. Ona, Harry i Ginny si naložili pořádnou porci aby zastavili kručení břicha ale Ron, který z nich obvykle jedl nejvíc tam seděl, plný talír před ním zcela nedotknutý a koukal do číše s kávou. Ani té se nedotkl. ,,Rone najez se." domlouvala mu Bella ale on zakroutil hlavou. ,,Bude ti blbě." přidala se Ginny. ,,Jo, když se najím." odsekl nepříjemně. ,,Je to jenom zkouška." snažil se ho Harry uklidnit. ,,Jo ale koukni jak vypadám." sykl a Hermiona se kousla do tváří aby se nerozesmála. ,,Fajn, měli bychom jít." vyhrkla Bella a zvedla se. Všichni její přátelé co šli s ní na hřiště se zvedli s ní. Hermiona ještě chvíli zůstala, aby se najedla. Stejnak budou chvíli v šatnách čekat na ostatní.

Počasí jim zrovna moc nehrálo do karet. Bylo zataženo, foukal vítr, byla zima a chvílemi i poprchávalo. Hermiona a pár dalších už byli na tribunách. A oni ani nemuseli moc dlouho čekat v šatnách a brzy šli na hřiště. Bella se vydala k nervózně vypadajícímu Ronovi a ještě jednomu klukovi, kterému sebevědomí očividně nechybělo.

,,Ty budeš Aranelová, už jsem o tobě slyšel." řekl vesele chlapec a ona přikývla. ,,Za to já neslyšela o tobě, kdo jsi?" optala se zvědavě. ,,Cormac Mclaggen." představil se. ,,Tak to mě moc těší. Rone nechceš jít se mnou?" podívala se na zrzka který vděčně přikývl a rychle odešel několik kroků od Cormaca. ,,Co pak? Nový kamarád?" ušklíbla se nad jeho gestem. ,,Děláš si srandu? Ten idiot chce, abych mu dohodil Hermionu!" vykřikl pobouřeně a několik párů očí se na ně otočilo. ,,Rone já tě chápu, ale ztiš se." napomenula ho a podívala se na DRaca který seděl na tribuně a jen co si všiml jejího pohledu, vstal a zmizel. Co ten tu dělá., pomyslela si ale nic víc neřekla.

,,Bello pojď, teď zkoušíme na střelce." řekl Harry a ona k němu rychle přiběhla. ,,Dobře, poslouchejte. Na post střelce se nikdo jen tak nedostane a proto musíte být pozorní a rychlí. Je to nebezpečné ale zároveň velice důležité. Nezapomeňte ale na Potlouky, které budou také vypuštěny." všechny je přelétl pohledem a když přikývli na pochopení, Harry vypustil nejdřív Potlouky které jim prolétli kolem hlav a poté Camrál, za kterým se rozlétli. Šlo to rychle, zároveň se zkoušeli i brankáři - Ron a Cormac. Moc se na ně nesoustředila, ale viděla, že to bude těsné.