Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 36.

Na ošetřovně byla jako první, ale brzy tam přišla i Ginny s Hermionou které se k Ronovi posadily a ona si stoupla za Hermionu. Vlasy už měla poněkud splihlé a byla unavená, ale nehodlala teď odcházet. Brzy po nich přišla i profesorka Mcgonagallová, profesor Brumbál, Snape, Křiklan a Harry. Přešla k Harrymu a s úsměvem na něj kývla. Měl nervy napnuté víc než všichni ostatní.

,,To bylo pohotové Harry že si použil bezoár, musíte být na svého studenta pyšný, Horacio." řekl ředitel a zmiňovaný profesor pouze přikývl. Za to Snape se na Harryho podezřívavě podíval. ,,Není pochyb o tom, že se Potter zachoval hrdinsky, otázkou je proč to byla potřeba." řekla jejich kolejní profesorka. ,,Ano, proč? To vypadá jako dárek, Horacio. Víte, kdo vám ji dal?" přešel k profesorovi ředitel a vzal si lahev. Profesor na otázku negativně zakroutil hlavou. ,,Pozoruhodně jemně by voněla po lékořici a třešněmi, pokud by do ní nebyl přimíchán jed." řekl a lahev předal profesoru Snapeovi, který k lahvi přičichl, ale nic neřekl. ,,Totiž, původně jsem ji sám chtěl dát někomu darem." řekl váhavě profesor. ,,Smím se zeptat komu?" podíval se na něj ředitel. ,,Vám, pane řediteli." řekl a ošetřovnou se rozhostilo ticho. Hermiona se podívala na Bellu která se vzápětí podívala na Harryho a ten přikývl. Nebylo třeba nic říkat, bylo jasné, na co se příště obratem zeptat.

,,Kde je? Kde je můj Lonánek?" ošetřovnou se ozval pisklavý hlas na který začínala být pomalu alergická a brzy se i objevila Ronova přítelkyně. Zarazila se, když spatřila Hermionu. ,,Co tady děláš ty?" obořila se na ní. ,,Mohla bych se zeptat na totéž." odpověděla Hermiona a pomalu se zvedla. ,,Já jsem přece jeho přítelkyně." zasyčela Levandule nepříjemně a Bella protočila panenky, což nikomu neuniklo. ,,A já jsem jeho," na chvíli se zarazila a pohlédla na všechny kolem ,,kamarádka." vydechla Hermiona nakonec. ,,Ale nebuď směšná, vždyť se s tebou ani nebaví. Chceš se s ním dát zase dohromady když se o něj všichni zajímají?" pronesla hystericky. ,,Někdo ho otrávil ty náno pitomá. A já se o něj zajímám odjakživa." řekla Hermiona rázně. Odpovědi se nedočkala, protože Ron začal něco mumlat ze spaní. ,,Aha, vidíš? Cítí, že jsem tady. Neboj se Lonánku, jsem tady, tady jsem." ze začátku mluvila k Hermioně ale poté se obrátila z Ronovi. Tomu nebylo rozumět ale za chvíli všichni slyšeli, jak zamumlal Hermionino jméno. Po tomto incidentu se Levandule s brekem rozběhla pryč.

,,Být mladý  pocítit ostrý lásky šíp." řekl ředitel vážně a usmál se na Hermionu která chytila Rona za ruku. ,,Myslím, že bychom mohli jít, pan Weasley je v dobrých rukách." řekl poté a postupně všichni odešli.

,,Už bylo na čase, nemyslíte?" usmála se na ně Ginny. ,,To tedy bylo, doufám že po tomhle se Ron alespoň vzpamatuje." řekla nadšeně a otočila se. ,,Musím jít." řekla a rozběhla se když spatřila jak se na ní profesor Snape podíval.

,,Původně jsem chtěl udělat další hodinu již zítra abychom přidali na tempu, ale po tomto," ,,Klidně můžeme i dnes, nevadí mi to." přerušila ho. ,,Budu mnohem radši zjišťovat něco ohledně tohohle než dělat nudný úkol na Lektvary." řekla na jeho nechápavý výraz. ,,Lektvary vás nudí?" povytáhl tázavě obočí. ,,Teď ano, samá chvála a žádná pořádná kritika." řekla upřímně a on se ušklíbl. ,,Tak to budete jedna z mála tohoto názoru." řekl a společně se vydali směrem ke knihovně. ,,To bych neřekla." zakroutila hlavou. ,,Bude nás víc takových." dodala když nic neříkal. ,,Když myslíte." řekl tiše.

,,Něco vás tíží." řekl po chvíli. ,,Ano." řekla po chvíli. ,,Co je to?" zeptal se a ona cítila jak na ní pohlédl. ,,Je to," odmlčela se. Náhle jí přepadla úzkost, hrdlo se jí silně stáhlo a ona nedokázala říct pravý důvod toho, nad čím v jeho blízkosti přemýšlela. ,,Osobní?" řekl ledabyle a ona nakonec přikývla. Věděla, že on na všech všechno pozná a ona byla v tuto chvíli velmi nápadná co se týče jejího chování.

,,Má to co dělat s vaší matkou?" zeptal se a ona se prudce zastavila. On se zastavil s ní a nedal známky překvapení, zjevně očekával to, že to bude mít souvislost s její matkou. ,,Ano, nejspíš." vydechla. ,,Tíží vás váš původ nebo to, že se pro vás vaše matka obětovala?" zeptal se jí šeptem. Na druhém konci chodby zahlédli hlouček prváků, ti však ale radši odešli. Profesor Obrany proti černé magii jim naháněl husí kůži. ,,Obojí. Je to divné, když to pár lidí ví a nechtěla bych to vědět ani já. Jsem jeho potomek, jde po mě Pán zla a nevím co mě čeká v příštím roce. Sám jste řekl že se blíží válka, co v ní mám čekat?" řekla a on přikývl. ,,Myslím, že vy se ničeho bát nemusíte. Pokud vás to ale opravdu tíží, můžeme se příští lekci setkat dřív a promluvit si po výcviku. Nejspíše budeme pokračovat ve vaší obraně, budete se snažit udělat kolem vás štít." řekl a ona přikývla. Ani jí teď nepřekvapilo, že jí její profesor chce pomoct. Ostatní by překvapilo hlavně to, jaký profesor jí tu pomoc nabízí.