O Růžové Karkulce [MoonaTTem]

Samo žije

Karkulka se rychle dostala za Dominikem s Vitou a položila před ně do trávy zmrzačeného Sama. Klekla si k němu a bezradně se podívala na Vitu. Jeho nadšení, že vidí Karkulku vcelku z něj rychle zmizelo a nahradilo ho zděšení.

„Co se proboha stalo?” zeptal se když si myslivce začal prohlížet.

„Nechtěl s tebou jít za námi tak jsi ho zmlátil?” utrousil Dominik docela posměšně a zasmál se. Za to si vysloužil pořádně naštvaný pohled od Karkulky.

„Tohle není vtipný, demente. Co když umře?!“ panikařila a pak silně objala Samovo nehybné tělo.

„Matty to bude přece v pohodě. Vždyť dýchá. Nemusíš z toho dělat takový drama, ty retarde,” podotkl v klidu Vitaa a zvedl se. „Ale asi bychom ho neměli nechávat válet se v trávě. Odnesem ho dovnitř necháme ho si odpočinout a ty nám vysvětlíš co se sakra stalo, okay?”

Karkulka se odtáhla, souhlasila a donesla Sama k Dominikovi na gauč. Tam jo přikryla nějakou dekou, dala mu pod hlavu polštář a smutně se na něj podívala. Pak se vydala do kuchyně kde už u stolu seděli Dominik s Vitou.

„Tak spusť, vypravěči,“ řekl netrpělivě Dominik a opřel si loket o stůl.

Karkulka chvíli přemýšlela jak začít a pak spustila:
„No takže jsem šel po cestě a poslouchal kvalitní hudbu víte co, no a pak mě Morry jebul baseballkou do hlavy a asi mě nějak s Vetusem dotáhli k nim domů, kde mi vzali tenhle poklad,” ukázala na svojí mikinu, „a zamkli mě ve sklepě. Pak mě chtěli pomocí tý mikiny mučit, ale já jsem radši omdlel a tak to odložili. No a když jsem se znovu probudil, ve sklepě najednou nebyli morvesáci ale Samo, netuším jak se tam dostal, ale to je fuk, no a dal mi caprisonne a pomohl mi se dostat ven. Ale protože jsem debil, tak jsem v tom sklepě mikinu zapomněl, tak jsme se museli vrátit. No a načapali nás morvesáci a Morry nás začal provokovat a skončilo to rvačkou mezi ním a Samkem. Při tý rvačce mi Vetus vrátil mikinu kterou si zase přivlastnili a pak jsme tu rvačku přerušili. Sama jsem odvlekl ven na světlo a tam omdlel nebo prostě přestal reagovat, tak jsem ho co nejrychleji odnesl k vám, abyste mi s ním pomohli. No a zbytek znáte.”

Vitaa s Dominikem na Karkulku chvíli nevěřícně zírali. Domino na chvíli přestal vnímat a ujel mu loket, takže se bradou praštil o stůl.

„Jau! Kurvaa,” zaklel.

„Samo se porval s Morrym?” nevěřil svým uším Vitaa. Šokovalo ho to natolik, že se zvedl ze židle a namočil si obličej ve dřezu. „Borec. To bych do něj neřekl.”

Karkulka nahodila pyšný výraz. „No že jo.”

„To teda. Jsi mu docela dlužnej Matty. Měl bys mu něco dát. Ale hlavně ne pěstí prosimtě,” ozval se Dominik a začal se houpat na židli. Židle mu podjela, a tak skončil na podlaze. Zase si něco zaklel a praštil s židlí o zeď.

Karkulka pozvedla obočí a zavrtěla nad tím hlavou. „To máš nejspíš pravdu. Ale řekni mi jednu věc. Proč jsi sakra takovej retard?”

Dominik si odfrkl. „Ty máš co říkat teda.”

„Kluci počkejte, mlčte,” přerušil konverzaci Vitaa. „Taky slyšíte to škrábání?”

„Něco asi škrábe na dveře. Nebo někdo? Dejzre běž se tam podívat,” pobídla jo Karkulka a když se Dominik zdráhal, tak ho tam i dostrkala.

Dominik s povzdechem otevřel dveře a spatřil před nimi šedou kočku. Seděla tam samosřejmě Jackie, a hned jak se dveře otevřely, vtrhla dovnitř a běžela rovnou do obýváku ke gauči, na kterém ležel její páníček. Vyskočila na něj a začala do něj šťouchat packou.

„Ani nepozdraví. To jsou způsoby. Kdo to zvíře vychoval?” zeptal se sám sebe Dominik a zabouchl.

„A neříkal jsi mi náhodou že kočky nemluví?” Utrousil Vitaa a zasmál se.

„Hele mlč jo?” ohnal se po něm Domino a šel se s Karkulkou podívat co Jackie tropí.

Jackie se na Karkulku podívala a zamračila se. Mohli jste v její tváři vidět znechucení a jako by Karkulce říkala: „A ty tu děláš sakra co?”

Karkulka se na Jackie usmála a zamávala jí. Kočka jí ignorovala a dál šťouchala do svého páníčka packou. Její chlupaté pacičky Sama lechtaly a donutily ho si kýchnout. Jackie se vítězně zatvářila a hodila po Karkulce 'to bys nedokázal' výraz a pak ze Sama slezla.

Samo otevřel oči a podíval se na všechny okolo. „Kde to som?” zeptal se Karkulky.

Ta jeho otázku ignorovala a místo toho ho objala. „Ty žiješ!”