O Růžové Karkulce [MoonaTTem]

Sranda musí být

„Au,” zahuhlal Samo, protože ho Karkulka prakticky zalehla a až moc  silně ho objala. „Prečo bych nemal žiť?” zeptal se když se Karkulka odtáhla a věnovala mu omluvný pohled.

„No protože to vypadalo že jsi umřel..” odpověděla mu Karkulka smutně a podrbala Sama v jeho světlých rozcuchaných vlasech.

Samo na to nic neřekl, jenom se usmál (v rámci jeho možností), zase zavřel oči a užíval si to ticho, které teď v obýváku vládlo a také to, že ho Karkulka drbe ve vlasech. Sice se jakýmkoliv fyzickým kontaktům vždy vyhýbal, ale tohle se mu docela zamlouvalo.

Jackie to pozorovala a znechuceně protočila kukadly. Potom zamířila do kuchyně a cestou Karkulce s nataženými drápky šlápla na nohu. Karkulka na sobě měla jenom ponožky, takže drápky pocítila, ale bylo jí to celkem fuk.

Dominik s Vitou stáli opodál a připadali si jako dva křeni. Vitaa měl spojené ruce za zády a chodidlem dělal kolečka do koberce. Dominik Vitovu činnost pozoroval a přikyvoval hlavou. Pak věnoval pohled Vitovi a oba vypukli v brutální nekončící smích. Dominik se popadl za břicho a chtěl se opřít o stěnu, jenomže jí netrefil a skončil na zemi. Tam se smál v klidu dál a mlátil pěstí do koberce. Vitaa se začal smát ještě víc a opřel si dlaň o zeď, jenom si jaksi neuvědomil, že to jsou nedovřené dveře, takže na zemi skončil taky. Už skoro brečel a ani nevěděl, proč mu to všechno přijde tak strašně vtipné.

„Čemu se tam vy dva dementi tak tlemíte?” přerušila je Karkulka a pozvedla obočí.

Samo se nějak pootočil, aby na ně taky viděl a čekal co odpoví.

Domino se zhluboka nadechl a snažil se nějak uklidnit, ale moc se mu to nedařilo. Vitaa byl na tom obdobně.
„To-bys-ne-nepochopil,” vypravil ze sebe nakonec a sedl si do tureckého sedu.

„To je totiž jenom mezi náma. Takovej inside víš co,” doplnil Vitaa a podíval se nejdřív na zmateného Sama s Karkulkou a pak na Dominika, přičemž znova vyprskl smíchy.

Karkulka nahodila poker face, tušila totiž, že se ti dva smějí zrovna jí a Samovi. „No jasně.. inside. Určitě bych to nepochopil.”

„Hele nebuď z toho sad, Matty. Chceš se taky zasmát? Dejr ti řekne vtip. Žeo Dejre?” řekl Vitaa a šťouchl do Dominika.

„No jasný!” zareagoval rychle Dominik a na chvíli se zamyslel. „Ehm.. co třeba tenhle. „Sranda musí být!“ řekla babička a hodila granát mezi děti.”

Hned jak to dopověděl se podíval na Karkulku, které její poker face nezmizel. Pak se ohlédl po Vitovi který už se zase smál, tak se k němu znovu přidal.

Samo z toho všeho byl dost zmatený. Netušil jestli jeblo jemu, nebo jim. „Matyáš?” oslovil Karkulku.

„Hmm?”

„Toto robí často?”

Karkulka pomalu přikývla a zazubila se. „Jop. Až příliš často.”

„To je.... Zaujímave. Akože, aspoň máš srandu. Ja si s Jackie moc neporozprávem vieš čo. Je to mačka. A naviac pekne tvrdohlavá..”

„Jackie je ta kočka co po mě hned co mě viděla vrhla vražednej pohled?” ujišťovala se radši Karkulka.

Samo přikývl. „Hej, to je ona. Taktiež je dosť žiarlivá.”

No tak to chápu... Pomyslela si Karkulka a nějakou chvíli zírala Samovi do očí. Samo se usmál a zíral taky. Byl to krásný moment, když v tom..

„Hej víš co mi došlo?! Zaburácel Dominik. „Já mám dneska vlastně narozeniny! Eej navalte dárky zmrdi.”

Vitaa s Karkulkou si vyměnili zděšené pohledy. Řekl snad dárky? Však my máme jenom jeden! Panikařil Vitaa uvnitř.

„No jasnýý, hele ale oni jsou kapku problémy s kurýrem....on nám ty tvoje dárky měl přinést už včera, ale nedostavil se, takže tu pro tebe máme zatím jenom jeden,” zalhal Vitaa.

Karkulka horečně přikyvovala. „Přesně tak jak říká.”

Dominik se kapku zamračil, ale pak přikývl. „No fajn no. Budu holt muset počkat.”

„Ale aspoň tu máme dort,” řekl Vitaa povzbudivě a zvedl se. „Tak pojďte do kuchyněě.... možná ho přinesu sem, aby si mohl dát i tady Samo, tak  počekejte tady, hned jsem zpátky!”

„Teď zněl jak Michal z kouzelný školky tyjo,” řekla s úsměvem Karkulka a Dominik už zase chytl ten svůj výtlem..