Last Memory (TDC fanfiction CZ) ✔

Epilog

Takže, hele. Vůbec mi nedochází, že je tohle vlastně poslední část. Žádnou další už napsanou nemám. Žádná další už ani nebude. No... tak to je mazec. Hustý celkem. Během tohohle týdne ještě napíšu poděkování, kde se dostatečně vyblbnu, teď ale jenom chci, abyste věděli následující:

1) Nevím, jak budete reagovat na to, jak jsem tenhle příběh nakonec zakončila. Chci, abyste věděli, že jsem se nerozhodla jen tak random. Vlastně jsem to věděla už skoro od začátku.

2) Hodně z Vás pár věcí, co se stanou, předvídalo, hihi, takže jo... měli jste pravdu. Zatracení koumáci. Nebo jsem jen trochu průhledná. Ale to neva, je to další klišé, které jsem si nemohla odpustit.

3) Když budete mít dotazy a ještě budete chtít něco dovysvětlit, ptejte se. Klidně. Objasním, co se jak stalo. Dokonce uvažuju, že to i sepíšu a vydám jako pár dodatečných povídek - o tom, co se dělo mezi 49. kapitolou a tímto epilogem. ALE! Není to jisté. Takže se zkrátka a dobře zatím prostě ptejte, kdyby bylo třeba.

4) Sem jste mě dotlačili Vy a jenom Vy a to je něco neskutečnýho. Jste neskutečně boží a já doufám, že jsem tomuto příběhu dala konec, jaký si zasloužil. Mně to přijde správně. Snad to tak uvidíte taky.

Naposledy Vám říkám ahoj u regulérní kapitoly... ještě se ,,uvidíme" u poděkování. 

Zbožňuju Vás. 

...tak do toho.

O tři a půl roku později

 Gally se se mnou dohaduje nad skleničkou jeho driáku o tom, kdo vyhrál poslední kolo Člověče, nezlob se. 

 ,,Ale tys mi tuhle figurku vyšoupl z domečku!" rozčiluju se a on na mě povytáhne obočí - jako by to snad u něj ještě dělalo nějaký rozdíl - a zavrtí hlavou. 

 ,,To není pravda. Ona v tom domečku ani nebyla."

 ,,Myslím, že v tom domečku ani nebyla," potvrdí Lindsay, která sedí vedle mě na židli a sleduje naši hru stejně zaujatě, jako by se jednalo o poker a já vsadila její dům. Pohoršeně se na ni podívám. 

 ,,Ale ty jsi zaujatá! Ty nemůžeš hodnotit!" vyjeknu a ona i Gally se rozesmějí. Jejich výměna pohledů potom trvá déle, než by měla.

 ,,Oh," povzdechnu si a začnu se zvedat ze židle. ,,Víte co? To je fuk. Nechte si svou výhru, hrdličky, hlavně, když se na sebe nevrhnete rovnou přede mnou."

 ,,Kam jdeš?" zvolá Lindsay a pohodí zrzavou hlavou. ,,Charlie a kluci jsou na pláži. Můžeš klidně zůstat ještě chvilku." 

 Zavrtím hlavou, jednak proto, že vím, že Charlie s klukama na pláži stejně moc dlouho nevydrží (podle mě tam ti dva stejně chodí jen proto, že se jim líbí Sonya, které tam žije v domě společně s Harriet, Arisem a Pánvičkou), a taky protože, už je celkem pozdě. A navíc vidím oknem Thomase s Minhem a Brendou, která drží v náručí malého Chucka. No... spíš je prvně slyším. Minho disponuje úžasným talentem mluvit pořád nahlas.

 Nikdo z nich se neobtěžuje zaklepat. Dovnitř prvně vletí Minho - nečekaně - a zvolá: ,,Čauvec ve spolek!" Za ním vejde Thomas a protočí nad ním očima. Usměju se na něj, když dovnitř vejde i Brenda a postaví Chucka na zem. 

 ,,Zase se věnujete hazardním hrám?" otáže se Thomas, natáhne se a vlepí mi pusu na rty. Uculím se ještě víc.

 ,,Gally podvádí," pronesu, když se skláním pro Chucka. ,,Braň mou čest, Thomasi! Vyšoupl mi figurku z domečku."