[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?

~18~

Přijdeš na to, že ti nevadí, že sis nenašel kamaráda hned napoprvé. Není třeba všechno uspěchat, nechceš přece skončit s partou lidí, se kterou by ses kamarádil jen ze setrvačnosti, protože jste šli spolu první den semestru na oběd. Místo toho si jednoduše v klidu vychutnáš oběd, nerušeně přemýšlíš o tom, co tě čeká, a když už cítíš, že by ses měl zvednout, dostaneš chuť na kávu. No jo, ta skvělá kavárna, co kdybych si zašel ještě na jednu kávu?

Rozhodneš se, že dopřát si kávu i po obědě se přece první den školy může. Tvá peněženka to sice ucítí, ale zatím máš peněz dost, a pokud zvládneš v klidu první měsíc, kdo ví, třeba si pak troufneš i na nějakou malou brigádu.

„Karamelové latté, prosím," objednáš si spokojený sám se sebou.

„Jé, to si dám taky!" zasměje se za tebou dívčí hlas. „Já jsem Julie. Viděla jsem tě sedět samotného na obědě, proč sis nesedl k nám?"

„No, mám rád svůj klid," odpovíš nevázaně. „A to latté je na mě." Mrkneš na ni, ona ti velmi hezky poděkuje a dodá, že jsi nemusel, a když opětuješ, že nemusel, ale chtěl, tak se zasměje a řekne, že třeba příště bude chtít zase ona. A aby toho nebylo málo, dá ti své číslo, což tě vážně zarazí, protože bys nečekal, že zrovna ty si budeš první den ve škole povídat s holkou a připadat jí sympatický natolik, aby ti dala číslo.

Abys to shrnul – vůbec ses nehonil do žádných přátelství, ale co osud nechtěl, prostě jsi musel poznat jednu velmi milou a hezkou holku. Tedy, ne že by ti to vadilo. A koupil jsi jí kávu, takové gentlemanské gesto.

Připiš si 1 bod prestiže – asi je docela jasné proč.

· Chvíli se bavíte a pak se vydáte společně na další výuku. Pokračuj na 10.