~99~

120 14 2
                                    

Zkontroluješ zprávy a začneš scrollovat facebookovou zdí, tam se vždycky najdou zajímavé příspěvky nebo články.

Očkem samozřejmě sleduješ, jestli se nezačne dít něco, co by stálo za tvou pozornost. Ale nezačne. Na začátek máte napsat program, který sečte dvě čísla. Jelikož víš, jak funguje syntaxe Pythonu, máš to napsané asi za deset vteřin, takže pak pokračuješ prohlížením příspěvků na facebooku.

Za další hodinu dostanete postupně deset jednoduchých prográmků, které sepíšeš levou zadní. Všimneš si, že spolužáci jich hodně nestihli, tak je budou muset dělat za domácí úkol. Tebe ovšem nic takového nečeká. Cvičící si toho samozřejmě všimne.

„Kolego, vypadá to, že oproti ostatním jste napřed. Tento předmět bude koncipován tak, aby se úplní začátečníci zorientovali, co se v programování děje. Obávám se, že vám by hodiny moc nedaly."

Tím naznačil, že by sis měl předmět odepsat. No super, chtěl jsi být iniciativní a pilný student, a teď si o tobě cvičící akorát myslí, že se chceš vytahovat před ostatními.

Na druhou stranu, kdyby tu byla nějaká pěkná holka, která by potřebovala pomoct... Rychle se rozhlédneš po třídě. Smůla. Holky tu sice jsou, ale žádná ti nepřijde extra sympatická. A navíc teda nejsi programovací odborník, dnes jsi věděl, jak napsat program, který vybere maximum z řady čísel. Obáváš se, že opravdové programování bude daleko horší, nakonec možná budeš potřebovat pomoc od nějaké holky ty.

O tom ale tento předmět není, takže se odebereš na kolej a do příštího týdne si rozmyslíš, jestli si předmět necháš zapsaný nebo ne.

· Večer trochu pokecáš se spolubydlícím právníkem a po večerní dávce seriálů jdeš spát. Pokračuj na 22.

[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?Where stories live. Discover now