~43~

112 13 2
                                    

Učebnice se ti zdá jako dobrý nápad, protože se váže přímo k výuce, takže si nepřipadáš být takový lajdák jako ten vedle tebe, který má sluchátka a hraje nějakou střílečku na mobilu. Povýšeně se na něj podíváš, ale pak se raději věnuješ své učebnici. Jedna kapitola, kterou máte probírat až na konci semestru, tě zaujme natolik, že začneš filtrovat zvuky okolo sebe. S tím i bohužel profesorův hlas.

Je to super, sice ses dozvěděl, jak fungují jednostranné derivace, ale tak nějak jsi zapomněl, že se máš věnovat větě O existenci infima. Když se probereš z transu a vykulíš oči na tabuli, rychle nahmatáš nějakou psací potřebu a tvá ruka hbitě opisuje řádek po řádku. Ale není ti to moc platné, protože profesor toho popsal tolik, že pro další zápisky na tabuli si musí ty popsané již smazat. Na pokraji zhroucení se koukáš, jak ti mizí zápisky před očima.

Tak tohle jsi nezvládl, nemůžeš čekat žádný bod prestiže. Můžeš akorát tak doufat, že ti zápisky potom někdo dá opsat, aby ses měl z čeho učit.

Něco si z přednášky nakonec odneseš, a to přesvědčení, že už se vždycky budeš snažit dávat pozor, ať bude přednáška jakkoli nudná. Tady jsi viděl, že dělat jiné věci se nevyplácí.

· Teď máš volnou hodinu, takže hurá na oběd! Snad tak přijdeš na jiné myšlenky. Pokračuj na 79.

[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?Where stories live. Discover now