[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?

~44~

Necháš Petra jít prvního, což s nadšením přijme.

„Tak mi drž palce," mrkne na tebe. Ujistíš ho, že milerád, a koukáš se, jak to v bazénu zvládá. Ze začátku mu to jde pomalu, až se trochu bojíš, že jeho tempo nebude stačit na přijatelný čas celé dráhy, ale vidíš, že je aspoň stabilní. Vůbec nezpomaluje. To je dobrá strategie – nepřepálit to na začátku, schovávat si síly na celý průběh trati.

Petr doplave a jásá, že to zvládl v limitu. „Teď budu držet palce tobě já," přerývaně se vydýchává.

Poděkuješ a postavíš se na skokánek. Tělocvikář ti to odstartuje a ty skočíš tak, jak ti to připadá přirozené, což tedy šipka rozhodně není, ale kdo to bude řešit. Máš pocit, že musíš zabrat co nejvíc, ale pak si vzpomeneš na to, jak plaval Petr, a řekneš si, že lepší bude si šetřit síly na konec. Takže se na začátku trochu krotíš, doplaveš až ke konci bazénu, tam se odrazíš a stejně plynule plaveš zpět. Vidíš periferně Petra, jak se na tebe povzbudivě usmívá, což ti dodá novou sílu. Už jen dva bazény. Pořád máš dost sil, tak si dovolíš trochu přidat. Udělal jsi dobře, že jsi to nepřepálil na začátku – tady už by se ti docela špatně dýchalo. Kdežto teď si plaveš jako rybka.

A zbývá poslední bazén, čas zabrat. Přidáš všechny síly, co ti zbyly, a ten poslední bazén zvládneš o dost rychleji než ty předchozí. Dotkneš se stěny a myslíš, že odpadneš. O to víc tě potěší, když ti tělocvikář oznámí, že jsi to přesně na vteřinu zvládl.

Připiš si 1 bod prestiže – takhle se se spolužákem podpořit až ke skvělému výkonu, to se hned tak nevidí.

· Chvíli si pak s Petrem povídáte, podpoříte pár dalších lidí, a když vám začne být zima, jdete se do šatny převléknout. Pokračuj na 50.