~76~

42 4 0
                                    

Zeptáš se cvičícího na svou otázku a on překvapeně zamrká. Po delší pauze konečně promluví: „Dělal jste maturitu, viďte? Takovou otázku ze základních znalostí jsem nečekal, že budu muset kdy zodpovídat. Ale co je to přímka, to víte, že ano, kolego?"

Cítíš se zmaten. Tvůj dotaz ti nepřijde nijak triviální, proto si myslíš, že ho cvičící špatně pochopil. Zopakuješ to tedy ještě jednou nahlas, o co že ti přesně jde. Tím se však neubráníš, aby tě v té místnosti slyšel pomalu každý, protože je opravdu malá a panuje v ní poměrně ticho.

Vyučující se chytí za hlavu, zakoulí očima a řekne ti: „Pojďte si sednout vedle mě dopředu, pustíme se do vašich neznalostí. Pokud to nezvládneme teď, můžete se se mnou kdykoli domluvit na konzultaci. Tyhle mezery musíte nutně vyplnit." Zatímco si přesouváš židli ke stolu vepředu, vyučující se obrátí k ostatním. „Kdybyste měl někdo nějaký dotaz, neváhejte se zeptat. Pokud to vše budete zvládat, já zatím kolegovi vysvětlím, o čem je analytická geometrie."

Cítíš se opravdu hloupě, když ti zbytek cvičení tvůj cvičící vysvětluje taje příkladů. Musíš uznat, že jsi hodně věcí opravdu nevěděl. Když už to konečně chápeš, uznáš, že tvůj počáteční dotaz byl naprosto triviální, a taky nechápeš, jak ses na něho mohl ptát, a hlavně, jak jsi to mohl nechápat. Úplně se ti otevřely oči.

Odepiš si 1 bod prestiže – není dobrá vizitka, když se ti musí vyučující věnovat celou hodinu a když si o tobě všichni myslí, že jsi asi úplně blbý.

· Bereš to pozitivně. Dokážeš si představit horší a trapnější scénáře, které mohly nastat. Pokračuj na 97.

[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?Dove le storie prendono vita. Scoprilo ora