~25~

139 16 1
                                    

Nastoupíš na skokánek a uvědomíš si, že vlastně neumíš skočit šipku. Jistě, viděl jsi, jak se to dělá, dokonce jsi to párkrát dávno zkoušel, ale rozhodně to není disciplína, ve které by sis věřil. Teď už je ale pozdě. Tělocvikář pískne a ty se snažíš dělat všechno proto, abys ze sebe vydal ten nejlepší výkon.

Až po pár sekundách ti dojde, že skákat šipku, když si jednou rukou zacpáváš nos, není moc dobrý nápad. Zaženeš myšlenky na to, že tě při tom viděli všichni tví spolužáci, a hlavně spolužačky, a začneš se snažit o posouvání vpřed. Docela ti to jde, jedno tempo, druhé tempo, snažíš se pořád zrychlovat, protože ti připadá, že plaveš strašně pomalu.

Vida, tady už je konec bazénu! Neobratně se otočíš a pokračuješ zpátky se stejným zápalem. Možná i s větším. Nevíš, kolik času uplynulo, ale jedno víš jistě. Ty to nevzdáš!

Srdce ti buší, jako by se snažilo vyskočit z tvé hrudi, když vylézáš z bazénu a tělocvikář ti gratuluje, že jsi to zvládl o pár vteřin. Odmávneš ho a doklopýtáš se k lavičce, kam se posadíš a sípeš. To sis dal panečku do těla. Možná to bude chtít zlepšit svou kondičku a nenaplňovat všeobecné předsudky o matfyzácích.

· Absolutně omráčen se vydáváš do šaten a neodvažuješ se myslet na to, komu jsi musel upsat duši, aby se ti to povedlo. Pokračuj na 50.

[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang