[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?

~72~

Čert vem praktika, když ti Julie dala v kavárně číslo, v duchu jsi odpočítával, kdy bude ideální čas se ozvat. Ne brzo, protože bys vypadal zoufale, ne pozdě, protože by to vypadalo, že si jí nevážíš. Uplynuly tři dny a uvědomuješ si, že tento čas nastal právě teď.

Trochu nervózně číslo vytočíš a se zvýšeným tepem čekáš na odpověď. Za pár vteřin se však ozve přátelský hlas patřící právě Julii. Řekneš, kdo jsi, a zeptáš se, jestli by nechtěla někam zajít, že máš volnou hodinu. V duchu projíždíš scénáře, co všechno se může pokazit – určitě nepůjde, má výuku a já ji ruším, matfyz ji přestal bavit a už s ním sekla, odjela domů za rodiči už dnes... Víceméně jen čekáš, jakou výmluvou tě odmítne.

K tvému překvapení se stane opak. „Kavárna snů za třicet minut?" zeptá se.

To ti plně vyhovuje, takže ve zbytku času se chvíli procházíš po botanické zahradě a pak na Julii počkáš před kavárnou. Hnědovláska se vynoří z ulice Na Bojišti a zamává ti, jen co tě spatří.

„Dneska je káva na mě," zahlásí hned, abys neměl možnost udělat nějaké další přehnaně gentlemanské gesto. Ač nerad, souhlasíš, ale aspoň jí podržíš dveře a pověsíš podzimní kabát. S karamelovým latté si poté sednete do zadní části kavárny a povídáte a povídáte.

Kdo by to byl řekl, že už uplynuly tři hodiny! Venku se pomalu začíná stmívat a taky začínáš mít hlad. Když se o tom Julii zmíníš, navrhne, abyste si ještě zašli na Štěpánskou na kebab. Sice už jsi měl včera hamburger, ale kdo jsi, abys odmítal společné jídlo s dívkou? Samozřejmě, že jdeš. Zvlášť, když je chytrá, hezká a dobře se ti s ní povídá.

Chtě nechtě, nakonec se musíte rozloučit. Ještě Julii doprovodíš na metro, ale bohužel jede opačným směrem než ty, na Opatov.

(Cože? Že jsi jí chtěl dát pusu a proč to jako není mezi volbami? Tak sakra, chceš přežít týden na matfyzu nebo tady z toho dělat nějakou romanťárnu?! Tak víš co, že jsi to ty – pokud jsi jí opravdu chtěl dát pusu, připiš si 1 bod prestiže, to je můj úplatek za to, že jsem ti tu možnost sebrala.)

· Jedeš na kolej a přemýšlíš o celém dni, který jsi dneska prožil. Jdeš spát s úsměvem na tváři, neboť se ti vývoj celé situace nesmírně zamlouvá. Pokračuj na 22.