~24~

115 4 0
                                    

Vystojíš si řadu a s jídlem zamíříš ke stolku v rohu. Pro tebe přesně jako dělaný.

Jíš sám oběd a přemýšlíš, jak se ti první den přednáška líbila. Docela dost, zazubíš se sám pro sebe. Látku jsi sice uměl, ale ten profesor je stejně úžasný. Třeba jednou budeš jako on, pokud se ti zalíbí kariéra v akademické sféře.

Nikoho jiného si nevšímáš a nikdo si také nevšímá tebe. Přesně tak, jak jsi to chtěl. Na malinkou chviličku zalituješ toho, že vlastně nemáš žádnou společnost, protože by sis rád popovídal o první přednášce z Matematické analýzy, ale hned se uklidňuješ, že to přece nevadí, že je spousta času si získat nějaké kamarády.

Po dojedení sám odcházíš zase na další výuku. Tváříš se, že se tě samota nijak nedotýká, i se tomu snažíš věřit, ale v hloubi duše víš, že kdyby sis přece jen s někým povídal, cítil by ses lépe. No, tak příště to třeba uděláš jinak, žádný učený z nebe nespadl, rozhodneš se.

· Dojdeš tedy do školy a čekáš na další výuku. Pokračuj na 10.

[GAMEBOOK] Přežiješ týden na matfyzu?Where stories live. Discover now