Me and Him

29.

Ještě chvíli jsem si s Lucy povídala ale potom šla tancovat takzvaně se vrtět před Cameronem který se záhadně objevil v obýváku. Měla jsem na něj vztek a měla jsem vztek že se s ní vyspal i na Lucy protože s ním něco měla ale hlavně především na sebe, že jsem mu dovolila na sebe jenom sáhnout teď už to vím a nedovolím to znovu. Nechci být nějaký jeho záchytný bod to ne. Sebrala jsem se a šla zase do kuchyně a nalila se dvojitýho panáka, pak dalšího a dalšího. Po tom jsem upadla do tmy a už nic nevnímala.

Pomalu jsem otevřela svoje slepené těžké oči a porozhlédla se po místnosti. Ležela jsem v nějaké posteli v neznámém pokoji a nevěděla jsem jak jsem se tu vzala. Snažila jsem se vzpomenout ale marně. Rychle jsem se oblékla a z pokoje rychle vypadla, měla jsem totální kocovinu takže s každým krokem mě hlava bolela ještě víc ale já prostě musela domů. Doma všichni spali a proto jsem se potichu vplížila do pokoje a zamkla se. Měla jsem na sobě stále takový divný pocit a tak jsem se rozhodla si dát sprchu. Pomalu jsem se vysvlékla z těch uplých šatů a vlezla do sprchy. Nechala jsem na sebe dopadat, studené kapky vody a jakoby se mi začalo všechno vracet. To jak jsem pila a pila.

Flashback:
Hlava se mi motala sem a tam a já už chtěla být co nejdřív ve své posteli a spát. Zvedla jsem se a s pomocí zdí jsem se přesouvala pomalu ke dveřím, když jsem ale chtěla vejít do chodby někdo mi zastoupil cestu. I v té opilosti jsem ho poznala....Camerona.
"Ahoj Maddie" řekl ale na ho ignorovala a snažila se přes něj projít.
"Ty se mnou nemluvíš? Si opilá?" Zeptal se.
"Ne vůbec nejsem opilá a byla bych ti vděčná kdybys uhnul chci už odejít ale jak vidíš nějakej kreten mi tu pořád zaclání" rozkřikla jsem se na něj. Chvíli jen tak udiveně stál ale pak promluvil.
"Jsi na mě naštvaná?" Zeptal se opatrně.
"Ne a už uhni" chtěla jsem ho obejít ale znovu mi zatarasil cestu.
"Jsi proč?" Zeptal se vážně. Ve mě ale působil alkohol a začala jsem se smát.
"Vůbec nejsem" řekla jsem rozesmátě a na konci se zasekla.
"Hele jestli jde o to, že jsem se vyspal s Lucy tak...." Začal opatrně.
"Tak hele mě je úplně jedno s kým ty spíš a s kým ne takže o to tady vůbec nejde. Ty mi seš úplně ukradenej tak nevím proč tu s tebou vůbec trávím čas. UHNIII!!!" Řekla jsem už opravdu vytočeně ale pořád mým opileckým hlasem.
"Takže o to nejde tak o co jde?" Už se taky rozkřikl a vpíjel se mi do očí.
"Jde o to, že si úplnej kretén, kterej opíchá co se hne, záleží mu jen na něm a o city ostatních se nestará. Takovýhle lidi nesnáším takže i proto tebe nemám ale opravdu nemám ráda" už jsem úplně křičela.
"Víš ty co faaajn, já se na tebe taky můžu vysrat. Měl jsem vědět, že nemá cenu bavit se s takovou krávou. Nazdar" zakřičel tak až jsem sebou trhla. Rychle jsem vyběhla nahoru po schodech a vběhla do prvního pokoje co nebyl zamknutý a začala brečet. S brekem jsem pak i usla.

End of flashback:
Když se mi to všechno vybavilo zase se mi spustily slzy a já je nechala volně běžet. Cítila jsem se špatně ale proč vždyť jsem mu řekla všechno co jsem si o něm myslela nebo ne. Nejvíc mě ale zamrzelo co řekl on. Možná jsem kráva ale jenom proto, že jsem mu věřila ty jeho sladký kecy. Chtěl mě jenom do postele a já to měla vědět....