časté věci na wattpadu

79. Rozbor Siriusova růže 3: Konečně konec

Teď už to dojedu celý. Je mi jedno, kolik ta kapitola bude mít slov, ať je to klidně třeba osmdesát tisíc, ale dneska končíme. Tohle je poslední díl mého rozboru Siriusovy růže.

Zlatíčka, po zkouknutí čtvrté série Community - ano, namedropování Community v téhle minisérii můžete brát jako running gag - jsem měla šílenou chuť vydat samostatnou kapitolu o strukturálních chybách, které autoři dělají při psaní vztahů. Ale ono to vypadá, že ani nemusím. Ona na mě vyskočila Siriusova růže, které je vyloženě přehlídkou špatně napsaných vztahů, takže ještě, než se pustíme do rozboru, si dáme takové malé poradenské okénko.

Příklad 1: Remus a Lindsay. Aneb nikdy, nikdy nedávejte nikomu love interesta, který je jenom genderswapped verze té postavy. Máme tady Remuse, který je chytrý, tichý, docela nerd a má hrozně nízké sebevědomí. A tady autorka si řekla, že mu dá love interesta. Jenže koho? Někoho, s kým by se vzájemně doplňovali? Nah. Mnohem lepší by přece bylo dát tam někoho, kdo je přesně, jako Remus, teda až na to, že je to týpka a jmenuje se Lindsay! Geniální, že jo?! No, ono to úplně geniální není. Jako autor tím redukujete svoje schopnosti vytvářet postavy na úroveň autora nějakého špatného animáku pro děti. A nejen to, to si reálně myslíte, že kdyby ti lidi byli povahově na vlas stejní, mohli by spolu nejen v pohodě vycházet, ale taky mít romantický vztah?

Příklad 2: Abby a Edward. Aneb nikdy nepište vztah ve stylu: "Jako autor jsem vám řekla, že tyhle postavy se hrozně milujou, takže to tak je." Tohle je věc, kterou nenávidím snad nejvíc na světě. Vyloženě pokaždé, když někdo napíše tenhle typ vztahu, beru to, jako že je to od autora takové osobní f*ck you přímo pro mě, i když se neznáme, protože z mého pohledu snad neexistuje strukturálně horší způsob, jak napsat vztah. Vzpomínáte si na mé oblíbené pravidlo show, don't tell? Čili že byste měli věci ukazovat spíš, než že je jenom řeknete? Lidi, kteří píšou takové vztahy, o něm asi nikdy neslyšeli. A to je problém jak sviň, protože zrovna u vztahů je tohle pravidlo klíčové. Pokud po mně jako po čtenáři chcete, abych se o vztah vašich postav zajímala, musíte mi nějak dát najevo, že o sebe fakt mají nějaký zájem, že si rozumí, že mají chemii, že by spolu reálně mohly něco mít. Když mi jenom několikrát zopakujete, že Člověk A má crush na Člověka B, maximálně mě to bude iritovat a budu hledat dobře napsané vztahy někde jinde. (A upřímně, nevím, jestli to, že autorka mi do ksichtu cpe tu informaci, že Edward a Abby na sebe mají crush, tak moc, že už tomu začínám věřit, je dobré nebo špatné.)

Ale víte co? Dneska bude ten rozbor trochu jiný. Pořád mě tady sledujete, jak sama sebe ničím, jak se připravuju o mozkové buňky a cpu do sebe jednu zmrzlinu za druhou. Ale dneska to tak nebude. Dnes si zahraju takovou malou drinking game a napiju se vody pokaždé, když:

-Sirius je toxický

-Objeví se dějová linka, která bude mít nenaplněný potenciál (pokud půjde o potenciální queer dějovou linku, vypiju sklenici na ex)

-Peter je všemi ignorován

-V příběhu je chyba, ať už gramatická, typografická, faktická nebo ve struktuře příběhu

-Objeví se špatný rým

-Stane se něco, kvůli čemu se ukáže, jak moc zbytečná je vlastně Lindsay

Takže teď už jenom disclaimer a jdeme na to. Následující rozbor obsahuje spoilery (duh) a používání výňatků z děl v rámci kritiky je v souladu se zákonem: Autorský zákon - č. 121/2000 Sb. § 31 odst. b, Copyright Act of Canada s.29.1. Navíc, tohle je kritický a naučný "článek", což je v pořádku podle Copyright Act 1976.