Po delší pauze jsem se rozhodla znovu přihlásit na Wattpad, a abych byla naprosto upřímná, občas jsem se nestačila divit. Klišé, pravopisné chyby, všude samý bad boy a good girl, a ani to vyhledávání tu nefunguje. V takové situaci můžete udělat dvě...
Gratuluju všem, kdo přežili minulou kapitolu. I sobě. Na jednu stranu se mi fakt nechtělo hrabat se ve wattpadových básničkách, ale na druhou stranu, stejně, jako tvůrce Simpsonových chce urazit každou zemi na světě (I když, ten by toho měl nechat, protože čím dřív ten seriál skončí, tím líp pro všechny.), já chci urazit každou kategorii na Wattpadu.
Hele, já jsem asi tak poslední člověk, co by měl někomu radit s anotacemi protože upřímně, já bych taky potřebovala poradit, jak napsat dobrou anotaci. Ale když je něco fakt blbě, tak to dokonce i já vidím.
Proč mají lidi takovou tendenci napsat jako úplně první věc do anotací jméno hlavní postavy? Já vám tu přísahám, že většina anotací, co jsem tu viděla, začíná takovým tím typickým: "April Heron je 18 let a žije v Kalifornii." Je mi jasné, že hledat originalitu na Wattpadu je pomalu těžší, než vynalézt cestování časem, ale jako zkuste to. Prosím. To, jak se vaše postava jmenuje, se stejně většinou dozvíme v první kapitole. Ze stejného důvodu mi přijde jako děsná blbost dělat v anotaci výčet hlavních postav a ke každému napsat jejich povahu nebo zájmy nebo tak něco. Stejně. Se. To. Dozvíme. V první. Kapitole. Nehledě na to, že samotná znalost toho, že Thomas rád čte komiksy a Freya poslouchá metal, mě prostě nenaláká, abych tu věc začala číst.
Další docela častý druh anotací je, že tam ten autor hodí úryvek z toho příběhu. Sice nejsem největší fanoušek tohohle druhu anotací, ale občas se to může fakt povést, občas ten autor vybere tak dobrý úryvek, že to tak nějak shrne tu knihu a naláká čtenáře. Ale mnohem častěji se to nepovede. Jakože, anotace, která je v podstatě jako: "Mám pro tebe něco," usmál se Chris. "A co?" čtenáře prostě nenaláká. (Ano, něco podobného jsem tu fakt viděla.) Vážně, občas se zkuste sami dosadit do pozice čtenáře, který ten váš příběh nezná, a řekněte si, jestli byste si to po přečtení anotace přečetli, to podle mě může zabránit spoustě přešlapů.
Samotná podkategorie anotací, které jsou úryvky z textu, je, když nějaká postava řekne: "Nesnáším tě!" nebo nějakou podobnou frázi. Nevěřili byste, jak často to v anotacích vidím. Je to podobně, jako s těmi názvy - když někdo o někom v anotaci řekne, že ho nesnáší, přijde největší plot twist na světě a ti dva skončí spolu.
Pak tu jsou samozřejmě anotace ve stylu:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jako k tomu snad ani nemusím nic dodávat.
Ale víte, co je úplně debilní? Když někdo začíná svoji anotaci slovem "ahoj". Do p*dele, anotace nejsou na to, abyste se vykecávali nebo abyste se bavili se svými čtenáři. Anotace jsou na to, abyste upoutali čtenáře, abyste je přesvědčili, že mají váš příběh číst. Ale když to začnete nějakým po*raným "ahoj", ve finále to bude jako mluvit do stěny, protože ten příběh si nikdo nepřečte. Nebo jste snad někdy viděli na přebalu knihy něco jako: "Ahoj čtenáři, vítejte u mého nového příběhu o *vložte děj*."? Fakt pochybuju, že jo, protože to prostě není dobrá anotace.
Zároveň není ideální, když je anotace jenom jedna krátká věta. Něco jako: "Thomas a Freya odjíždějí na dovolenou, co všechno se může stát?" moji pozornost upoutá mnohem míň, než kdybyste to zkusili nějak rozvést. Kam jedou, proč jedou, jaký spolu mají vztah? Co mám od toho příběhu čekat? Z téhle věty ani nepoznám, jestli je to romance nebo horor.
I když... asi nejhorší anotaci ever jsem viděla někdy v roce 2018. V době, kdy jsem na ni poprvé narazila, kniha přesáhla 15k přečtení, a párkrát se mi i objevila v Doporučených, takže jsem si všimla, že stihla překonat i těch magických 100K. A řeknu vám, já úplně nevím, čím si ta věc, která by v tištěném vydání byla spíš leták, než kniha, tolik přečtení zasloužila. Jediné štěstí je, že ta kniha už na Wattpadu není, a byla až moc strašná na to, aby vyšla v nakladatelství, takže ji můžu v pohodě zmínit. LILLI (Ano, to jméno knihy bylo v caps locku. Ano, to jméno se typicky píše s y. Ano, jméno je nejčastěji používané v angličtině, ale v první kapitole zjistíme, že holčina je z Čech.) Anotace byla přibližně následující: Lilli je 16 let. Je moc přátelská, chytrá a sebevědomá. Ale co se stane za pouhých 14 dnů, které stráví na táboře? Tak trochu děkuju autorce té knihy, protože na té anotaci je téměř perfektně ukázáno, jak by to rozhodně nemělo vypadat.
Já vím, že napsat anotaci je těžký - ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by mi řekl, že ho psaní anotací baví, nebo že mu jde samo od sebe. Ale asi nejlepší způsob, jak se v tom zlepšit, je pořád to zkoušet. Jak už jsem řekla, zkuste se dosadit do pozice někoho, kdo váš příběh vůbec nezná. Myslíte, že je v anotaci všechno, co je na úvod potřeba vědět? Nejsou tam i věci, které vlastně vůbec důležité nejsou? Nalákalo by to k přečtení vás? Ano, je to tak trochu pokus-omyl, ale to je vlastně spousta věcí, co se psaní týče, a když se z té smyčky vyhrabete a konečně si najdete způsob, jak na to, obrovsky se to vyplatí.
