časté věci na wattpadu

86. Ještě víc postav, které bych ráda viděla častěji (neupraveno)

Achich ouvej, mně se fakt nechce procházet všechny předešlý kapitoly, abych zjistila, jaký gify jsem už použila. Fakt doufám, že tenhle je novej. Anyways. Dneska mám takovou pozitivní náladu, tak jsem si řekla, že se s váma zase podělím o to, jaký postavy mi v médiích maličko chybí a který bých hrozně ocenila.

Postava, která není v ničem výjimečně dobrá, ale je v hodně věcech průměrná

Znáte takové to přísloví "devatero řemesel, desátá bída"? Tak teď to pěkně roztrhejte, útržky zmačkejte, vyhoďte do koše, spalte, a popel zakopejte na zahradě. Mám pocit, že všichni známe mrtě postav, kterým jde "ta jedna jejich věc", ať je to běh nebo řešení rébusů, a v tom jsou prostě skvělí a nikdo je nepřekoná. Jenže já mám pocit, že takové postavy se začínají opakovat a radši bych viděla někoho, kdo v sedmé třídě choval strašilky, k tomu umí trochu hrát na housle, dva roky chodil na judo, občas ve volném čase luští sudoku a jednou v létě byl na horolezeckém kurzu. Prostě má z více věcí základní znalosti, ale nic nedotáhl do takové té profi úrovně. V ničem není nejlepší, ale když na to přijde, dokáže si poradit a/nebo zachránit zadky všem ostatním, protože má (povrchový) přehled v hodně různých oblastech.

Postavy, které mají svůj osobitý styl

Příklad: Elle Woods (Legally Blonde) Tahani Al-Jamil (The Good Place), Gwen (Total Drama), všechny ty holky z Winx Clubu, celá Addams Family a asi tři p*dele dalších, ale zásadně ne na Wattpadu z nějakýho důvodu

Tohle upřímně nechápu, že není v příbězích častěji, protože jedna z prvních věcí, které si vždycky rozmýšlím, když vymýšlím novou postavu, je jestli se bude oblékat jako Morticia Addams nebo Florence Welch nebo Lil Nas X. A možná i proto mě hrozně irituje, že kdykoliv, když čtu něco na Wattpadu, ty postavy se oblékají do hrozně basic věcí, jako jsou polobotky a bílý tričko. Já se omlouvám, ale nedokážete být o trochu kreativnější? Fakt mi neříkejte, že všichni lidi, co znáte, se oblíkají úplně stejně. I kdybyste mi to řekli, tak já vám věřit nebudu. Jo, a taky bych ocenila, kdyby postavy, které mají dlouhé vlasy, je nenosily bez výjimky rozpuštěné. Speciálně zdůrazňuju pro všechny, co píšou akčnější příběhy. Víte, ony ty rozpuštěné vlasy občas docela překáží, blokujou zorné pole nebo zpomalujou při fyzických aktivitách.

Postava s brýlemi

Příklad: Richie Tozier (It), Guillermo de la Cruz (What We Do In The Shadows)

Richieho jsem zvolila jako příklad hlavně proto, že bonusové body uděluju všem, co napíšou postavu s brýlema, která není akademicky založená, nebo to, že je chytrá, není její hlavní charakteristika. To, jak dobře nebo špatně nám fungujou oči, si prostě nevybereme. Zároveň bych chtěla zdůraznit, že podle Overnight Glasses používá k roku 2023 přiblině 64% populace nějakou pomůcku ke korekci zraku (kromě brýlí se počítají i kontaktní čočky a operace), a že je spousta lidí, kteří nosí brýle jenom někdy, když to určitá aktivita - třeba čtení nebo řízení - vyžaduje. A teď, když tohle víte, bych vás chtěla poprosti, abyste mi zkusili za minutu vyjmenovat deset postav s brýlemi, které jsem neuvedla jako příklady výš. Já jsem to třeba nezvládla. Což nepovažuju za dobré znamení.

Záporáci, kteří mají standardy

Příklad: Poison Ivy (DC Comics), Elle Driver (Kill Bill)

Všichni známe takové ty záporáky, kteří vraždí všechny a ničí všechno prostě protože jsou to záporáci. Ale co třeba záporáci kteří zásadně nevraždí děti, nebojují neférově nebo třeba ve středu sypou jed do pití svým obětem a v neděli dobrovolničí v psím útulku? Podle mě je hrozně zajímavý sledovat záporáky s trochu komplexnější morálkou, a ještě zajímavější je, když se hlavní postava nebo i čtenář musí v určitou chvíli pozastavit a zeptat se sám sebe, jestli ten záporák nemá v něčem pravdu. (A úplně nejzajímavější je, když tu pravdu fakt má.)

Vypravěč, který není hlavní postava

Příklad: Nick Carraway (The Great Gatsby)

Já si prostě myslím, že je naprosto ikonický, když sledujeme někoho, kdo není středobod vesmíru. Asi ze mě mluví to, jak moc mě unavuje trope toho "The Chosen One", "Vyvoleného", prostě nejspeciálnější postavy pod sluncem, které se všechno děje (s tím, že tahle trope je ještě víc unavující, když není v nějaké fantascy/sci-fi věci, ale ve slice of life dílech - viz třeba Tessa z After), ale občas je fakt dobrý přepnout do pohledu někoho, komu se těch zásadních věcí neděje tolik. Nejen, že je to prostě zábavná technika vyprávění, díky které můžete nechat spoustu věcí volně na interpretaci diváka, ale taky - pokud to napíšete dobře - to příběhu poskytne větší prostor na dýchaní.

Náhodné postavy v pozadí

Příklad: Magnitude, Starburns a spousta dalších (Community), Greenpeace Girl, Man In A Hurry a spousta dalších (Hatchetfield Universe muzikály)

Mám pocit, že časem si všichni tak nějak uvědomíme to, že v našem životě se vyskytne spousta lidí, se kterýma máme naprosto minimální interakce. Třeba někdo, koho znáte jenom pod jménem Tabákovej Martin, protože se vám nikdy pořádně nepředstavil, nebo kamarádka vaší kamarádky, se kterou se občas vídáte na pub quizech, ale nikde jinde, nebo tamta jedna servírka z vaší oblíbené kavárny se zajímavým tetováním. Takových lidí bych dokázala vysypat z rukávu třeba padesát, a trochu mě mrzí, že se to v příbězích moc často neodráží.

Zajímavé hlavní postavy

Příklad: Hawkeye Pierce (M*A*S*H), Fleabag (Fleabag), Percy Jackson (Percy Jackson and the Olympians),

Ten název tohohle typu postav je možná trochu pretentious, protože mě lepší nenapadl, ale zůstaňte se mnou. Na Wattpadu se rozmohl takový nešvar - psát hlavní postavy, jejichž hlavní úloha je, aby se s nimi čtenář ztotožnil, takže mají míň vlastností, než vaše průměrná postavička z The Sims 4. Já jsem z toho neskutečně smutná, obzvlášť, když jsou ve stejném příběhu mnohem zábavnější vedlejší postavy. Ono se tomu možná těžko věří, ale 1. Pokud ta postava bude jenom prázdná schránka, který se dějou věci, se kterou by se měl ztotožnit úplně každý, ve finále se s ní neztotožní vůbec nikdo, a 2. On se dá vytvořit vztah s postavou i jinak, než že se s ní lidi ztotožní - třeba že tu postavu milujete nebo že milujete ji nenávidět - a občas tahle konexe zanechá na publiku větší stopu. Fakt vás prosím, nebojte se psát šílené, divné, extravagantní, nepříjemné, jedinečné hlavní postavy. Bez nich to je dost často nuda.

(A víte, co by ještě bylo dobrý? Kdyby vznikalo víc ensamble cast příběhů - jak se tomuhle říká česky? Mám na mysli to, kde nemáte jednu hlavní postavu, ale několik. Viz Ghosts od BBC, Community od NBC nebo It od Stephena Kinga. Ale to asi nepůjde protože většině Wattpadu by praskla cévka, kdyby museli střídat pohledy postav nebo dokonce psát ve třetí osobě.)

Taková moje poslední poznámka je, že jsem se rozhodla udělat takovou vtipnou věc, tedy vzít svůj velmi starý příběh z roku asi 2018, 24 Dní do Vánoc, který z nějakého důvodu pořád visí na mém profilu (no, aspoň jeho půlka) a přepsat ho do současnější podoby. Dělám to jen a jen pro sebe jako takové psací cvičení, ale stejně se chci zeptat. Měli byste zájem, že bych vám jako takový vánoční dárek na svůj profil dropla silly goofy příběh o každodenních radostech a frustracích lidí, kteří se pár dní před Vánoci snaží nacvičit divadelní hru? Děkuju za všechny názory, omlouvám se za chyby a překlepy v téhle kapitole, a vlastně i za svoji naprosto náhodnou aktivitu tady, ale s tím nikdo nic neuděláme, jsem poměrně vytížená.

Peace out,

Hermione Weasley