časté věci na wattpadu

96. Fillery

Vždycky mi přijde vtipný, když mě téma kapitoly napadne v návaznosti na nějakou reálnou událost. Tentokrát jde o to, že náš kolektivní oblíbený seriál (Protože já přece s jistotou vím, že se tu všichni díváme na úplně stejný věci.) Avatar: The Last Airbender dostal další live action zpracování, který podle všeho zase není tak dobrý, jako originál. Abych to zkrátila, v důsledku toho se zase spustila debata ohledně toho, jestli v příbězích potřebujeme fillery, co by měl takový filler obsahovat a co vlastně je filler. Na to všechno se podíváme i my tady.

Jako obvykle se na úvod chytnu tý nejnepatrnější kraviny, která mě frustruje, takže začneme tím, že název "filler" mi osobně přijde hrozně matoucí. Víte co, v souvislosti se slovem "filler" si aspoň já představím něco, co je v tom příběhu úplně bezdůvodně a jenom to má prodloužit jeho celkové trvání. Něco, co je naprosto bez duše, protože to neexistuje proto, že tvůrce chtěl předat dál nějakou myšlenku, ale třeba proto, že si jako televizní stanice objednáte tolik a tolik epizod seriálu, že jako autor na Wattpadu chcete mít víc hvězdiček, tak ten příběh natáhnete, nebo že napíšete a režírujete Madagascar 3 proto, že chcete mít peníze na rozvod s Jennifer Jason Leigh, abyste se mohli v klidu dát dohromady s Gretou Gerwig. (Údajně.) Ale tenhle můj první dojem ze slova "filler" není úplně pravdivý.

Pokud vím, samotný termín "filler" původně vznikl v kontextu anime jako název pro epizodu, která se nezabývá hlavní dějovou linkou. (Což bývá porážení záporáka nebo tak něco.) V epizodách tohohle typu ale většinou jde o vývoj charakterizace postav nebo dynamik mezi nimi. Pokud se opět chytnu našeho kolektivního oblíbeného seriálu, ukázkový příklad filleru je třeba pátá epizoda třetí série, "The Beach", která spočívá v tom, že skupina postav jde na pláž. Z tohohle popisu to může vypadat jako nejzbytečnějších dvacet minut televize vůbec - co jako dělají na pláži, když mají bojovat - ale je to přesně naopak. Tenhle výlet se ukáže jako velký test pro vztahy mezi postavami, na povrch vyjde spousta nových informací, a každá postava se něco dozví nejen o ostatních, ale i o sobě. Nedokážu si představit, že by tahle epizoda neexistovala, protože je naprosto klíčová pro vývoj všech zúčastněných.

Moje pointa při celým tomhle poipsování náhodné epizody velmi ikonického seriálu je, že ne, existence všech fillerů není fundamentálně špatně. Někdy je potřeba nechat tu velkou, děsivou dějovou linku trochu dýchat a zaměřit se na postavy a na vztahy mezi nimi. Dát jim trochu prostoru, kde si můžou v tom všem chaosu na malou chvíli odpočinout. V takovém prostředí dokáže každý aspoň trochu schopný autor postavy dostatečně rozvinout. Znovu si dáme jako příklad to prostředí pláže, dobře? Aspoň za mě je hrozně zajímavý vidět, jak se tam která postava zachová. Kdo se hned vrhne do vody, kdo se rozhodne jenom opalovat na břehu, kdo se půjde porozhlédnout po okolí, kdo bude jak reagovat na místní faunu a flóru. Jak se všichni budou chovat vůči sobě navzájem, když teď mají chvilku klidu a jejich největší problém je to, že jim racek ukradl sandwich, a ne, že je někdo chce zabít.

Myslím si, že všechny tyhle věci, které postavy dělají, když nejsou v ohrožení života (Nebo prostě když nejsou pod tlakem té potřeby jít za hlavním cílem vašeho příběhu.), jsou hrozně důležitý k dostatečnému pochopení jejich charakteru. Čímž neříkám, že ve vašem příběhu nutně musí bejt nějakej filler - nemusí, žádnej univerzální recept na příběhy neexistuje - ale chci naznačit, abyste se nebáli psát kapitoly, které jsou zaměřené spíš na postavy, než na děj. Jasně, že se třeba najde někdo, komu to nebude vyhovovat, protože všichni máme rádi různý věci a někdo je prostě vysazenej na ten děj, ale jakkoliv vám to bude určitý typ internetových kritiků tvrdit, zaměřit se jednou na postavy a jejich pocity a vztahy není špatně. Jak už jsem řekla, osobně si naopak myslím, že je to důležitý pro vývoj a plnou charakterizaci postav.

(Zároveň, znáte takový ty klišé rčení a tak, že neexistuje světlo bez tmy a mír bez války a já nevím co všechno? Well, ono to tak v těch příbězích fakt někdy je. Když máte pořád samou akci, nebude to působit tak dobře a promyšleně, jako když to občas proložíte momentem, kdy mají postavy jednou "volno" a starají se o ty další věci, který nejsou součástí hlavního příběhu. A že ty věci můžou i tak bejt zajímavý, zábavný, nebo naopak těžký a tragický. Někomu třeba kromě toho, že bojuje s totalitním režimem, doma umírá máma na terminální onemocnění. Někdo se třeba pořád srovnává se starým traumatem. Někdo třeba přemýšlí, jak sbalit jinou postavu. A někdo vůbec nevnímá žádná dramata, traumata a povinnosti a chce se jenom ožrat.)

Ve zkratce, TL;DR, pokud dáváte do příběhu filler, měl by dávat smysl. Měl by nějak pomáhat ve vývoji postav a měl by představit publiku něco nového. Jenže to občas bývá kámen úrazu. Protože ony ty fillery fakt nejsou vždycky jako epizoda Avatar: The Last Airbender "The Beach", ale někdy jsou jako Madagascar 3. Ano, pokud se vrátíme k tomu mému odstavci, kde pomlouvám celebrity, se kterými bych, při vší upřímnosti, dost chtěla spolupracovat, všimneme si poznámky o těch nekonečnejch Wattpad příbězích, který autoři natahujou jenom proto, aby měli hodně motherf*ckin' hvězdiček, který jim stejně k ničemu nebudou. (Na což si tu už roky stěžuju.)

Vzpomínáte si třeba na rozbor toho příběhu s rande a Evansovou? Já ho mám dodnes otisknutej na vnitřní straně očních víček, takže si furt pamatuju na čtvrtou kapitolu s názvem Extrémně krátký a nudný den, kde se stalo vyloženě to, co nám název sliboval. Byla to jedna z nejkratších kapitol z celý knihy, ale hlavně se tam nestalo nic, co bychom předtím nevěděli. Dostali jsme jenom scény, kde se k sobě hlavní postavy chovaly hnusně, což už jsme znali z předešlých kapitol, a scény, ze kterých vyplývalo, že hlavní týpka je akademicky založená, což už jsme taky věděli. Přesně tohle je to, čemu říkám "zbytečný filler", a co by nemělo existovat. Pokud ta kapitola neposune děj ani postavy ani nám neřekne nic, co bychom předtím nevěděli, podle mého neodborného odhadu by neměla existovat. I mean, třeba jsem tu teď ten problém já a moje neexistující pozornost, ale přece jen, něco mi říká, že opakování je matka moudrosti jenom v určitým kontextu. Některý věci prostě publikum nepotřebuje mít neustále vmetený do obličeje bez jakýkoliv inovace.

(A kdyby se vám náhodou stalo, že budete potřebovat peníze na rozvod, nebo že vás nějaká společnost bude držet jako rukojmí a chtít po vás, abyste vytvořili víc obsahu k vašemu dílu, než si myslíte, že je nutný, hrozně, ale fakt šíleně vás prosím, abyste se to, co musíte napsat, aspoň pokusili udělat co nejzajímavější v rámci vašich možností a sami sebe se ptali na otázky jako: "Co by se stalo, kdyby ty postavy šly na bowling?" nebo "Co kdyby vyšlo najevo, že tenhle člověk má tuhle zálibu/starost, kterou normálně nemá čas se zabývat?" Ten obsah bude jenom tak špatný a zbytečný, jak ho vytvoříte.)

Abychom si zase udělali nějakej zábavnej záběr, zeptám se vás třeba kdo byl váš dětský vzor a/nebo crush? Třeba můj dětský vzor byl takovej ten sarkastickej vlk z Hoodwinked, co je novinář. (A podle toho jsem taky dopadla, I guess.)

Peace out,

Hermione Weasley