časté věci na wattpadu

♥ 74. Kritika

Víte, mě to taky štve, ale už jenom tím, že existujete a ve svém životě jste se setkali minimálně s jedním člověkem, se vystavujete kritice. Nemusí být vyřčená nahlas, ale nějaká kritika tam je. Když se setkáte s více lidmi, budete z pravidla kritizováni ještě víc. A když se rozhodnete dělat nějakou věc a vydávat ji na internet, můžete si být jistí, že ta kritika přijde. Což je samozřejmě jako koncept trochu šílený, ale myslím, že si to musíme na rovinu říct, aby pro nás jako pro kolektivní hivemind bylo jednodušší se s tím srovnat. Může se stát, že nic neuděláte úmyslně špatně, a i tak budete kritizování. (Někdy právem, někdy ne.) Kritika není automaticky myšlená jako něco zlého. Tohle zdůrazňuju už na úvod hlavně proto, že mi přijde, že spousta, ne-li většina lidí na Wattpadu, vnímá kritiku jako svého největšího nepřitele.

Doufám, že nemusím vysvětlovat rozdíl mezi kritikou a hatem - už jsem to tady někde vysvětlovala, a navíc mám pocit, že to ve všech těch knihách stěžující si komunity na Wattpadu opakuje tak často, že už to většina z nás dokáže recitovat i ve spánku. Hate komentáře můžete s klidným svědomím ignorovat nebo mazat, stejně vám to nic nedá. Co se týče kritických komentářů, větře mi, že jako někdo, kdo roky bojuje z úzkostí, naprosto chápu, pokud se s ní nesetkáváte rádi a snažíte se jí vyhýbat. Někdy je ale klíčový dívat se na lidi, co naše díla kritizujou, jako na někoho, kdo se nám snaží pomoct. Protože to tak opravdu bývá. Je naprostá pravda, že kritika někdy může být tvrdší nebo že nás může naprostým omylem zasáhnout přesně do té oblasti, ohledně které nejsme sebevědomí, ale když si ji budeme pokaždý brát jako nějakej útok na naši osobu, nic tím nevyřešíme.

Samozřejmě tady hodně pomůže, když nám pomůže samotný kometující kritizující člověk, protože způsob, kterým kritiku vyslovíme, toho může udělat spoustu. Prosím, když někomu chcete kritizovat příběh, zkuste myslet na to, že za tou druhou obrazovkou sedí reálnej člověk, jako jste vy, kterýmu se během dne mohlo stát úplně cokoliv. Zároveň je důležitý si uvědomovat - jak jako autoři, tak jako kritici - že nikdo nezačíná jako naprosto dokonalý spisovatel a bez dobré kritiky se posunout nemůžeme.

Jinak ale musím zopakovat, že ne všechna kritika je stoprocentně validní - někdy třeba čtenář špatně pochopí záměr autora, někdy čtenář nezná určitý kontext, který teprve bude v příběhu odhalen, někdy jde o osobní preferenci čtenáře. A s tím není nic špatně, jenom aby bylo jasno, že bychom si měli kritiku brát k srdci, ale ne bez vlastního kritického myšlení. Zároveň není žádná povinnost autorů poslechnout i tu nejlepší a nejužitečnější kritiku a přizpůsobit se jí. Jasně, že by ten příběh byl kvalitnější, kdyby tam třeba nebyla tahle plot hole, ale autor je ve finále svůj člověk, je čistě na něm, jak bude postupovat a je šíleně invazivní, když se ho do něčeho čtenáři snaží donutit.

Jeden z nejhorších přístupů ke kritice, se kterým jsem se setkala, se shodou okolností objevil u téhle "knihy". Protože jasně, že jo. Řeč je o tom, když zkritizuju nějakou trope nebo nějakou věc, která prostě nedává smysl, a někdo se mi ozve do komentářů s něčím ve smyslu: "Hm, já to tak píšu." Teda, je vtipný, když je to self-aware, a je fajn, když se komentující pokusí v romentářích rozjet debatu a o tématu polemizovat, ale kámo. To je pěkný, že to tak píšeš, ale tady v tom odstavci jsem vysvětlila, proč si myslím, že je to špatně, a že ty věci jsou často objektivně úplně špatně (Viz glorifikace toxických vztahů nebo používání anglických jmen pro postavy z Čech.), takže si myslím, že by to nemělo být jenom takhle smeteno ze stolu. Pokud si myslíte, že já nebo kdokoliv v něčem nemá pravdu, je na místě začít o tom debatovat. Ale nezlobte se na mě, když mi přijde trochu jako známka disrespektu ignorovat něčí promyšlené argumenty, protože se vám to zrovna nehodí do krámu.

Další možná reakce na kritiku, která je podobně strašná, je takové to: "Pokud se ti to nelíbí, tak to nečti." Tohle ne, vážení. Nebo takhle, je úplně v pohodě, když nekonzumujete díla, která by se vám potenciálně nemusela líbit - když třeba vidím fanfikci na pár, který nemám v lásce, prostě si ji nerozkliknu, to dá rozum. Zároveň si ale myslím, že je důležité konzumovat i špatné knihy, filmy a tak podobně, protože to pomáhá rozvíjet naše kritické myšlení, a do třetice všeho dobrého, víte co. Ostatní mají právo vytvořit si na vaše dílo názor. Mají právo na to si vytvořit jiný názor, než máte vy, a stejně tak mají dovoleno si myslet, že to není to nejlepší, co můžete nabídnout. Ne, nemusíte se jejich názorem řídit, ale nemusíte jim říkat věci jako že to nemají číst. Přece jenom, vymezili si část svýho dne na to, aby si přečetli ten váš příběh a pokusili se vám pomoct tím, že vám na něj napsali svůj názor. Možná si to neuvědomujete, ale jako někdo, kdo se tu snažil nějak smysluplně zformulovat svůj názor a pomoc dalším autorům ve více, jak sedmdesáti kapitolách, vám můžu říct, že i to může bejt dost náročný.

S tím docela souvisí to, že byste něměli nijak útočit na lidi, co vás kritizujou. Prosím. Netoxické výměny a diskuse jsou nad zlato, a i z ostré kritiky se může vyvinout příjemná konverzace. Ale jen v případě, že se k tomu obě strany rozhodnou přistupovat rozumně. Že si řeknete, že ten člověk se vás fakt nesnaží úmyslně vytočit a chovat se k vám hnusně, a že vy byste se teda neměli chovat hnusně k němu. Znovu, pokud je to hate, nejlepší je to smazat a případně nahlásit, ale pokud je to kritika, ten člověk se vám snaží pomoct a není fajn jim posílat výhrůžky smrtí.

Peace out,

Hermione Weasley