časté věci na wattpadu

80. Zvraty

Občas si přeju, aby na Wattpadu byly takové ty reakce jako jsou na Facebooku, nebo by mi i stačila jediná reakce: "Prosím, nemluv." Protože vážně, když napíšu něco ve stylu: "Pokud vaše postava zabila víc, jak 10 000 lidí, je celkem těžký jí napsat dobrej Redemption Arc," a nějaký král komedie mi tam napíše: "Takže pokud zabije 9 999 lidí, je to jednoduchý?" a ještě ideálně předstírá, že je to dobrý point, mám chuť brečet.

Taky jste někdy četli nějakou skvělou knížku nebo komiks nebo jste se dívali na nějaký úžasný film nebo seriál nebo divadelní hru nebo jste poslouchali podcast nebo já nevím (Mě tohle vypisování úplně nebaví, ale asi je to nejlepší způsob, jak omezit komentáře ve stylu: "A co divadelní hry?" na minimum.), a najednou se stalo něco nečekaného, co obrátilo celý příběh vzhůru nohama a vy, jakožto wannabe spisovatel jste na to jenom nevěřícně zírali a vaše myšlenky se ubíraly směrem: "Wow. Tak něco takovýho musím taky napsat,"? Jenže ono to není zas tak jednoduchý, napsat ten zvrat dobře a tak, aby to dávalo smysl. A protože se jako člověk, který v životě nevydal žádnou knihu, cítím dostatečně kvalifikovaná na to, abych tu kecala o psaní, dneska se na zvraty podíváme.

Víte, to kouzlo zvratů je, že dávají smysl. Reakce, kterou by vaši čtenáři měli mít, když přijdete s nějakým zvratem, by měla být: "Oh, to dává smysl," a ne jenom: "Oh, to bylo nečekaný." Protože opravdu, zvraty by měly dávat smysl. Je naprosto geniální, když jsou udělané tak, že pozorný čtenář/divák/posluchač na ně může přijít sám. Samozřejmě na tohle má každý trochu jiný názor, ale já mám úplně nejradši, když nám není vmeteno do obličeje, že je tu nějaká záhada, od které musíme najít řešení, ale když autor příběhu do něj dává malé zprávy, kterých, když si někdo všimne, tak si řekne, že tady něco nehraje. A i když je nám ten předmět záhady vmetený přímo do ksichtu, dá se to udělat tak, že dáte svému publiku malé nápovědy, ze kterých si může poskládat obrázek. A i když si ten obrázek neposkládáte, je to hrozně dobrý pocit, když si na konci uvědomíte přítomnost všech těch malých nápověd a řeknete si, že tohle fakt dává smysl, a možná se i zasmějete svojí idiocii a řeknete si, jak jste to mohli nevidět, když to bylo celou dobu přímo před váma. Tohle jsou ty dobré typy zvratů.

A pak jsou tu ty špatné typy zvratů. Představte si, že třeba máte nějakou fajnou postavu, která se hrdinsky obětuje pro větší dobro, všechny ostatní postavy pro ni truchlí, čtenáři pro ni truchlí, a najednou bam, vy tam kopnete zvrat, že postava je ve skutečnosti živá. Jako to by možná dávalo smysl, kdyby ta postava měla nějakou historii podvádění ostatních a zároveň by byla dost chytrá a schopná, aby jí něco takového prošlo, ale jestli to tam dáte jenom proto, aby to bylo šokující, nebo proto, že vám teď čtenáři vyhrožují smrtí, protože jste zabili jejich oblíbence, nebude to fungovat.

Ono obecně není dobré přicházet se zvraty odnikud, všechny byste je měli mít promyšlené už od začátku a měli byste dávat do příběhu menší narážky, že k něčemu takovému dojde. Třeba když pravá ruka vašeho záporáka má zabít hlavní postavu, ale bam, plot twist, nakonec zabije toho záporáka, nemělo by to přijít všechno najednou. Měly by tam být nějaké náznaky toho, že pravá ruka záporáka zpochybňuje svoji morálku nebo že má historii zrazování lidí nebo prostě něco, aby to dávalo smysl. A i kdyby vás v průběhu psaní napadl nějaký hustý zvrat, o kterém jste přesvědčení, že ho musíte do příběhu zapracovat, nechte si to v tý hlavě trochu odležet a zkuste zvážit, jestli to tam opravdu musí být a jestli dává smysl, aby to tam bylo.

Ale jsou tu zvraty, které nemůžou fungovat skoro nikdy. No, skoro, o tom si ještě popovídáme. Následující tropes nesnáším z celého srdce. Každé jsem dala bodové hodnocení, a jednoduše čím víc bodů má váš příběh, tím hůř je na tom z hlediska zvratů: