26. Nepřítel naslouchá

165 16 5
                                    

Byla to celkem ironie. Raven se vždycky chlubila tím, že se ostatních nebojí. Pokud se jí někdo dostal do cesty, tak ho zneškodnila. Mrtvola sem, mrtvola tam. Nikdy se nestarala o ty hory mrtvol, které za sebou nechala. Nikdy se je ani nesnažila počítat. Bylo jí jasné, že za to bude pykat. Ale její soudný den je daleko. I když byla válka, smrt pro ní byla jen kamarádka, jen stará dobrá přítelkyně, která pro ni sem tam udělá službičku a sprovodí někoho ze světa. Tahle její kamarádka si od ní něco, někoho, vzala, tak jako od každého, a Raven to považovala jako dobrý výměnný obchod. Něco si ona vezme od ní a obráceně. Dobře provedený obchod. Přece se jí tahle kamarádka jen tak nepodívá do obličeje a neřekne: „Je čas splatit dluh,".

Nebo to si alespoň myslela, dokud se neocitla na římse sotva stopu širokou. Okno, kterým vyklouzla ven bylo krok od ní. Pokud se někdo vykloní ven, nebo se jen na správném místě podívá nesprávným směrem ven, tak bude po ní. A ona se tiše snažila odhodlat, že raději skočí, než aby ji chytili. I když ta hloubka, která se pod ní otevřela, nevypadala lákavě. Šest pater hluboká propast, která končí chladnou vodou. O několik oken vedle totiž bylo jedno z mnoha ramen řeky, který vytéká po stranách zámku. Možná pokud by skočila šikovně, tak by přežila. Jenže co by dělala? Nemohla by jet zpátky do Hasiery a zde v Salianqu by zůstat také nemohla. Nezbývalo ji nic jiného než čekat a tiše se modlit, aby ji Písař měl rád a aby měl nějakou moc i tady za Velkým jezerem, kde mají své vlastní nadpřirozené bytosti, které vládnou zdejšímu světu.

„Pane Dönne, copak máte na srdci?" zaslechla Muzaferův hlas. Pan Dönne byl jeho pravá ruka a od začátku bylo jasné, že se mu nelíbí přítomnost hasierské delegace.

„Muzafere, Vy víte co," odpověděl a Raven žasla nad tónem, který použil. Takhle arogantní tón si ani ona nemohla dovolit před Moiratem, natož kdyby mluvila s vládcem země. „Od začátku neschvaluji jejich přítomnost. A i když je tu trpíme, tak si pan Fiteny, přijde pozdě," jasně slyšela to opovržení, když řekl Ezarasův pseudonym, „Navíc si dovolí nám lhát. Slyšel jsem posla, který ho sledoval. Povídal si s lidmi, zašel do normálního podniku na jednom z náměstí, a pak se procházel po okolí a znovu si povídal s lidmi," Raven nevěděla nad čím žasne víc. Jestli nad tím, že pojem posel zde představuje jakékoliv podřadnější roli, nebo nad tím, že Ezaras tak dokonale hraje diplomata, který se zajímá o lidi z cizí země. Asi by tohle přiznala jen jemu, ale smekala před ním.

„Chápu, proč lhal," odpověděl klidně a bylo slyšet vrznutí židle o kachlíkovou podlahu, „Kulturní rozdíly. Stejný problém, kvůli kterému služebná slečna Masari nepřišla na večeři. Dovedete si představit, co by dělal jejich král, kdyby někdo přišel o půl hodiny pozdě a cizí diplomat by řekl, že se zapovídal s obyčejným lidem?" Dokonalejší situace nemohla být. Tedy pokud ji tu nenajdou. To by pak měnilo absolutně všechno.

„Ta služebná se mi nezdá už vůbec," vydechl podrážděně, „Proč by se bavila s naším korunním princem?"

„Ten jejich korunní princ o ní určitě sotva zavadí pohledem," prohlásil Muzafer až unaveně, „Navíc je to pro nás zdroj informací. Ona určitě nedostala pokyny, jak a co má sdělovat. Od ní se určitě neočekávalo, že by s kýmkoli mohla o čemkoli mluvit. Ke všemu ty informace jsou zajímavé. Sám Doshar se nabídl, že si s ní zítra znovu promluví. Nejspíš ji vezme ven na procházku, aby se tam cítila více komfortně než zde, kde musí dávat pozor, kde je pan Fiteny a jestli od ní něco nebude potřebovat," Raven by zakroutila hlavou, kdyby pohledem nehypnotizovala jeden bod, aby neztratila rovnováhu a neletěla jednosměrnou cestou přímo do náruče své dlouholeté přítelkyně smrti.

„No dobře," povzdechla si muzaferova pravá ruka a Raven si už myslela, že by mohl zmizet a s ním i Muzafer. Pletla se. „Přišla mi další zpráva od našich zvědů v Assuntrii," Vražedkyně na římse začala špiclovat uši. „Potvrdili mé domněnky. Před dvěma dny se vojska střetla na jižní straně Džungle vyvrhelů. Od Peragonu, hlavního města Hasiery, to gasenlaské vojsko má necelý týden a půl pochodu. GasenLa zde vyhrála a postupuje k městu," Raven zatajila dech. Proč Moirat nebo Hrad něco nedělá? Nebyla nijak bláhová, aby si myslela, že čtyři profesionální zločinci dokážou tak moc ovlivnit situaci. Vždy v bitvách bojovalo více lidí od Moirata. Tak proč ksakru nic neudělá?

Mrtví nic nepoví✔Onde histórias criam vida. Descubra agora