Mrtví nic nepoví✔

31. Zlomená tajemství

Druhého dne ráno Raven byla schopná vstát až v době oběda. Eshu to nijak nepřekvapovalo. Po tom, co včera vypila a jak dlouho s Ezarasem přišli, se divila, že nespala déle. Ezaras byl na nohou v obvyklou hodinu, ale nedalo by se říct, že se vyspal do růžovoučka. Na počest příjezdu princezny Roxii se konal společný oběd v zahradách. Princezna si rychle osvojila způsob stolování a bylo znát, že salinqské prostředí jí svědčí. V Hasieře by musela být zticha a odpovídat pouze, pokud by se jí někdo přímo ptal. Zde mohla volně konverzovat a nemusela se bát, že ji někdo okřikne, aby byla potichu. Muzafer a princ Doshar se zdáli býti dosti spokojeni. Hasierská princezna se rychle spřátelila s tou salianqskou. Obě diskutovaly o literatuře, divadlu, zkrátka o umění.

„Dnes večer hrají v divadle příběh O ztraceném princi. Je to o muži, který se narodil jako princ, ale kvůli kletbě ho rodiče schovali do rodiny služebné. Prý je to velmi zajímavá hra. Napadlo mě, že bychom tam mohli zajít. Co vy na to, Muzafere?“ zeptala se princezna Ranya.

„Nevidím v tom žádný problém,“ odpověděl s úsměvem.

„Pane Fiteny, jestli chcete, můžete se se svým doprovodem také připojit. Mám dojem, že jste říkali, že Vás divadlo baví. Tedy až na pana Greeye,“ usmála se vřele.

„Bude nám ctí, princezno. Rádi se připojíme,“ odpověděl s lehkým úsměvem Ezaras. Činnost, která nevyžaduje konverzaci. Výborně.

„Slečno Masari, jste v pořádku?“ zeptala se princezna Roxia.

Raven se zatvářila zmateně, že se jí ptá její princezna, ale rychle se z překvapení oklepala. „Ano, jsem, děkuji princezno za Vaši starost. Pouze jsem to včera lehce přehnala s alkoholem. Ale budu v pořádku, svou práci zastanu,“ Esha nevěděla, čemu se má víc divit. Tomu, že Raven řekla pravdu, nebo tomu, že teď opravdu vypadala jako uťánputá služebná z Peragonu.

„Jde mi o Vaše zdraví, slečno, ne o práci,“ ujistila ji princezna, „Jsem si jistá, že se pan Fiteny obejde jeden den bez Vašich služeb,“

„Sám jsem ji říkal, aby zůstala v posteli, princezno, ale nechtěla nikoho urazit,“ odpověděl pohotově Ezaras. Ovšem už nemluvil pravdu.

„Pokud je Vám špatně, slečno Masari, běžte si odpočinout,“ promluvil na ni vlídně princ Doshar, „Nikoho byste neurazila. Chápeme, že jste včera zažila šok ohledně zprávy z Paragonu,“

„Ani s námi nemusíte do divadla,“ ujistila ji Dosharova sestra.

„Na představení bych se ráda připojila, ale pokud tedy nebude vadit, šla bych si ještě lehnout,“ řekla nejistě. Esha ji opravdu nepoznávala.

„Samozřejmě, běžte,“ souhlasil Muzafer, který celou dobu pečlivě poslouchal, „Potřebujete doprovod?“

„Ne, děkuji, zvládnu to sama,“ ujistila ho a odešla do pokoje.

„Chuděrka, to ji tak vzala včerejší zpráva?“ podivila se princezna Roxia. Jako by se cítila za její stav zodpovědná. Že tu zprávu přinesla.

„Přišla o tetu se strejdou,“ řekl potichu princ Doshar. Moiratovi odchovanci ztuhli. „Vy jste to nevěděli?“ podivil se princ. Nečekal, až někdo odpoví a pokračoval. „Při převratu přišla o rodiče a teď přišla o ně. Nejspíš už nemá žádnou jinou rodinu,“

Všichni věděli, o koho Raven přišla. Sama to řekla Brekerovi a Esha u toho byla. To, že to ví Ezaras, bylo všem jasné. To, že to ví Doshar, bylo lehce překvapující, ale to, že to bez známky studu řekl všem ostatním, nestaral se, jestli Raven chce, aby to ostatní věděli, to ho nezajímalo. I zde lidé nejsou jen černo-bílý. Ale upřímně tohle od prince nečekala.