Mrtví nic nepoví✔

33. Hra se stíny

Raven nevěděla, zda se má smát, nebo brečet. Dobrou půl hodinu sledovala stín, který nejprve sledoval ji a nyní sleduje dívku s hnědým páskem, protože si stín myslel, že to je Raven. Tohle nemohla být ta dívka, která by byla schopna strčil Moiratovi odchovance do kapsy. Tohle musel být někdo ze zámku, nebo někdo zcela jiný. Stín vytrvale sledoval dívku s páskem až do domu, kde evidentně bydlela. Až tehdy se stín zarazil a uvědomil si svůj omyl. Vražedkyně tiše vyčkávala v bezpečné vzdálenosti na kraji uličky. Stín slezl ze střechy domu pomocí okapu a podle rytmu chůze a rozhazování rukou Raven poznala, že sledovatele brutálně vytočila. A to se hodilo. V takových chvílích se člověk více soustředí na důvod svého vytočení než na své okolí.

Černovláska se nedovedla rozhodnout, zda sledovatele má pouze sledovat, nebo ho napadnout a zjistit, kdo to je. Pokud to je opravdu její cíl, tak by bylo moudřejší ji jen sledovat, aby získala informace, avšak pokud je to někdo neznámý, tak mrtvola sem, mrtvola tam. Ale nejspíš by bylo pro začátek nejlepší zjistit, kdo to vlastně je, a až pak se rozhodovat, zda zabít hned, nebo později.

Podle lehké chůze to vypadalo přinejmenším na bytost ženského pohlaví. Muž by nikdy nedovedl chodit takhle jako kočka. Pamatovala si, jak se Brerek rozčiloval, když se za ním Raven tiše objevila a on byl vždy tak těžkopádný. Ani Ezaras nedovedl dovést tichou chůzi k dokonalosti. Dovedl chodit potichu, ale ne tak jako Raven nebo Esha.

Vzrůstově byla velká asi jako Raven, takže byla starší zhruba šestnácti let. Někdy tehdy se Raven zarazila a už nepovyrostla ani o píď. Takže už ukončila svůj výcvik a je tu na vlastní pěst. Dobré vědět. A i když sledovatel, tedy teď už sledovaná, měla na sobě plášť, bylo vidět, že je dosti hubená. Pravděpodobně neměla děti. Sledovaná se nejspíš už trochu uklidnila, protože se zarazila a otočila se, zda ji někdo nesleduje. Raven tou dobou ale byla schovaná za rohem a počítala do pěti. Zhruba čtyři vteřiny trvá, když si člověk ověřuje, zda ho někdo nesleduje. Na ulici bylo na chvíli absolutní ticho, takže bylo slyšet šustění pláště. Vražedkyně vykoukla, zda dívka už pokračuje v chůzi, ale na ulici nikdo nebyl.

Raven v duchu klela o sto šest. Určitě si všimla, že ji někdo sleduje a teď utíkala jednou ze tří uliček, které byly poblíž. Anebo ne. Nad sebou opět uslyšela uklouznutí po střešní tašce.

A mám tě, pomyslela si. Nemělo už cenu hrát, že o ní neví. Neznámá sledovatelka věděla, že Raven věděla, že ji sleduje. A když ta Nemilosrdná zvedla hlavu, podívala se stínu na střeše přímo do tváře. Přes kápi neviděla tvář. Stín se dal hned po střechách na útěk a Raven ho sledoval po zemi. Nemělo cenu ztrácet čas lezením na střechy. Jen by svůj cíl ztratila.

Stín věděl, co dělá. Vedl Raven do středu města, kde bude nejvíce rušno a kde bylo největší riziko, že jí pozná některý ze strážných na ulici. Avšak stín nedomyslel, že ve středu města jsou domy daleko od sebe a mnohdy bylo naprosto nemožné přeskočit z jednoho domu na druhý. Jak Raven zjistila, stín na to byl připraven. Vysoké domy se v jedné ulici snižovaly až ten poslední měl jen přízemí a zde nebyl problém seskákat na zem za pomocí beden, které byly postavené ve štítě domu.

Raven zlenivěla. Dlouho netrénovala dlouhý vytrvalostní běh a bylo to znát. Stín zvyšoval svůj náskok, až se ztratil za rohem. Díky tomu prudkému otočení si Raven všimla dvou věcí. První, že dívka neměla rukavice ale tmavou kůži, a druhá, že měla bílé vlasy. Takové vlasy viděla jen u jedné osoby. Šokem se zarazila, až do ni vrazil muž, který nečekal, že zastaví.

Raven tomu nemohla uvěřit.

Zailea?

To nemohla být pravda. Navíc Zailea bydlela v jiném hotelu než ta tajemná dívka, která byla od dnešního večera její cíl. Ale i když si nejvíc přála, aby to ona nebyla, rozum mluvil jasně. Musela si to ověřit. A protože se hotel, kde měla Zailea bydlet, nacházel blíž, než ta díra, ve které měl bydlet její cíl, rozhodla se začít touto cestou.