Mrtví nic nepoví✔

23. Mluviti zlato, mlčeti stříbro

P.S. na konci kapitoly máte mapu pro lepší představu ^^
Užíjte si kapitolu

×××

Esha dobrou půl hodinu stála jako solný sloup v jedné z mnoha jednacích místností, kde musela poslouchat Muzafera a Ezarase – pana Fitenyho – jak si vyměňují formality, a pěkně se nudila. Stála pět stop za Ezarasem, který seděl naproti Muzaferovi, mezi nimi krásný mahagonový stůl, a ona musela hypnotizovat podlahu pod sebou, protože se tu neslušelo, aby měla hlavu zvednutou. I Breker, který stál u dveří, musel mít hlavu sklopenou. S takovou by začala závidět Raven.

Esha nevěděla, jak to Raven dělala, ale vždy se jí povedlo všechny okolo vykolejit – což by nikdy nepřiznala nahlas. Ráno po snídani, kterou v tichosti spořádali u nich v pokoji, se čekalo, až si pro ně Muzafer zavolá, aby se mohlo začít vyjednávat. Ezaras si procházel dokumenty od kancléře Kargyana, Raven se dívala ven z okna, Breker si vedle v ložnici leštil dýky a ona seděla v křesle a četla si. Takhle čekali patnáct minut, než se ozvalo zaklepání na dveře. Raven, jako poslušná služebná, šla otevřít. V nich stál sice posel, ale ne od Muzafera, ale od prince Doshara, aby se slečna Masari dostavila do Sluneční zahrady, kde na ní zmiňovaný princ čeká.

Esha by si překvapením sedla na zadek, kdyby už neseděla. Bylo vidět, že i Ezaras s Raven jsou patřičně vyvedeni z míry. Dokonce i Breker vykoukl z pokoje. Určitě to musel slyšet. Raven se podívala na Ezarase a Esha by přísahala, že v jejích očích vidí bezradnost. Ezaras to zakoulel tak, že by bylo nezdvořilé takové pozvání odmítnout. Raven celou dobu nic neřekla, jen kývla a zmizela za zavřenými dveřmi.

Zlodějka nevěděla, co se stalo, ale vše bylo příjemnější, než tady stát. Její profese nevyžadovala poslouchání formálních blábolů, ani stání v jedné pozici se skloněnou hlavou. U Písaře, byla nejlepší zlodějka v Assuntrii a ve většině případů si vybírala zakázky sama. Teď nesmírně litovala, že jí tato mise byla nařízena. Mohla být místo toho doma u Ateena, svého milého, nebo mohla aspoň mít nějakou zakázku, jako třeba ukrást dokumenty obchodníkovi. I výcvik nováčků byla mnohem lepší varianta než tato skutečnost.

„No, pane Fiteny,“ vytrhla ji Muzaferova slova z přemýšlení a opět začala vnímat, „zajímaly by mě argumenty, díky kterým bych měl zrušit dohodu s GasenLou a navázat ji s Vaší zemí,“ Esha byla celkem překvapena, že to neobalil pozlátkem, ale řekl to přímo. Věděla, že se Ezarasovi trochu ulevilo, protože nemusel přemýšlet nad kudrnatými řečmi. Ale jen nepatrně.

„Nerad chodím kolem horké kaše, Muzafere, proto to řeknu rovnou,“ začal Ezaras sebejistě a Esha se přistihla, že je zvědavá, co Ezaras řekne, „Máme informace, které jsou podložené,“ Zvedl ruku na znamení, že mu má Esha podat dokumenty, které celou dobu držela v ruce. „že GasenLa uzavřela dohodu se Severními děsy, konktrétně s klanem Skyliů,“ Muzaferovo levé obočí vystřelilo nahoru. „Skyliové se snaží sesadit Drowy a prozatím se jim to daří. GasenLa přislíbila pomoc Skyliům, pokud oni poskytnou bojovníky pro gasenláskou armádu. Podle posledních informací, které se ke mně přes Velké jezero dostaly, tito bojovníci jsou již součástí jejich armády a jsou připraveni bojovat,“ Esha měla co dělat, aby nezalapala po dechu. Možná se jí to povedlo díky rokům výcviku, možná díky zaťatým pěstím, kterými kompenzovala to napětí, ten šok. Tohle, tato informace, bylo jejich tajné eso, které se mělo vytasit, pokud by vše ostatní selhalo.

Tato informace byla cenná v tuto chvíli z jediného důvodu: vládnoucí rod v Salianqu nenávidí klan Skyliů. Co si Esha pamatovala z dokumentu, který objasňoval opodstatnění této informace, tak Skyliové během posledních sto let několikrát napadali Salianq ve víře, že dobijí severní pobřeží a dostanou se tak do vnitrozemí, kde se nacházely doly zlata a stříbra, kvůli kterým Salianq velmi bohatl. Nikdy se jim ovšem nepovedlo prolomit salianqské obranné linie. Kvůli obraně země zemřelo nespočet vojáků a na tato čísla byl Salianq velmi citlivý. Každý rok zemřelým vzdávají poctu. Salianqu se před dvaceti lety povedlo podpořit klan Drowů, aby sesadili klan Skyliů, a díky tomu mohl mít Salianq klid.