Mrtví nic nepoví✔

8. Jedy koruny

Cesta zpět do Peragonu trvala dva dny. Během toho je nikdo nezastavil, proč mají přes koně přehozený pytel, kde rozhodně nebyly brambory. Nikdo se neptal, protože otázky byly nebezpečná záležitost. Posel, který jim donesl zprávu, jel napřed, aby dal vědět Moiratovi a ten mohl vše připravit. Do Loutkárny přijeli za setmění. Všichni byli unavení dlouhou cestou a spánkem v sedle.

Raven nejvíc cítila následky náročné mise. Nestarala se, co udělají s tělem, to už nebyla její věc. Šla rovnou do svého pokoje. Cestou potkala Amelii, která se jí zeptala, jako správná osobní služebná, jestli něco nepotřebuje. Raven zavrtěla hlavou. Jen řekla, ať ji nikdo neruší a zavřela se v pokoji. Sotva se oblékla do noční košile a lehla si do teplé, měkké postele. Usnula rychle a tvrdě.

×××

Ezaras nevěděl, proč to dělá. Pokud ho chytí, bude mít pořádný problém. Ale to se nestane, protože je ten Neviditelný. Nejlepší zvěd, kterého člověk může najít. Dokázal proklouznout na desítky tajných zasedání. Zvládne i toto. Jediný rozdíl byl ten, že tohle dělal z vlastní vůle. Nikdo ho nenajal, nikdo mu to neporučil. Tahle šílenost ho napadla po cestě do Peragonu. Raven i Esha měly své informace a informátory mimo Moiratovu organizaci a nic by nedal za to, že i Breker měl své lidi, kteří mu říkají, co se kde děje. Ezaras neměl své lidi. Pokud měl být upřímný, netušil, kde je najít, ale protože ten zvěd je tady on, tak to pro zatím zvládne sám. Tak jako vždy.

Kancléř Kargyan čekal v poradní místnosti na krále Hasiery. Ordain Boreanaz si dával načas. Kancléř už nervózně přecházel po místnosti, než se dveře otevřely.

„Vaše Veličenstvo,“ hluboce se uklonil.

„V pořádku, Kargyane, v klidu se posaď,“ A sám se posadil do čela stolu. Kargyan zaujal své místo po jeho pravici.

„Její Výsost se tentokrát nebude účastnit?“ podivil se. Královna – Narisa Boreanaz – se často účastnila porad. Byl to nezvyk, protože se obyčejně ženy neúčastnily porad, ale Její Výsost byla výjimka.

„Tentokrát ne. Má královna musí zařizovat organizační záležitosti ohledně nadcházejícího plesu. Můžeme tedy začít,“

„Jistě, Vaše Velič-“

„Prosím, Kargyane, nikdo tu není, říkej mi Ordain,“ přerušil ho král.

„Dobře, Vaše- Ordaine. Moiratovi lidi udělali, co jsme chtěli. Nejen že zařídili, aby bitva skončila v náš prospěch,“ O tom Ezaras pochyboval. Bitva skončila nerozhodně. Bylo těžké být sluhou dvou pánů. „ale také získali i tělo generála Uunita,“

„Výborně. Skvělá práce,“ pochválil král kancléře. Ezaras si musel přešlápnout. V hradě byly ve většině místnostech vysoké stropy, Trámové stropy. Neosvěcovali je ani svíce v noci, ani slunce ve dne. Ezaras byl tak dokonale skryt ve stínech a dva nejmocnější muži království o něm neměli ponětí. „Napsal jsi dopis do GasenLy?“

„Hned jsem jej poslal, jak moji zvědové zjistili, že tělo mají. Počítám, že už došel ke královské rodině,“ nervózně si poposedl, „Jsem si jist, že nám zaplatí,“

„Byl bych velmi překvapen, kdyby ne. Uunit se před deseti lety přiženil do rodiny. Slyšel jsem zvěsti, že u koruny není oblíbený, ale jeho schopnosti jako generála jsou působivé, proto ho nechali na své pozici. Ale GasenLa má silný smysl pro tradice a čest. Manželka – vdova už,“ Ordain se krátce zasmál. Kancléř ho napjatě napodobil. „Má vztahy u dvora dobré. Jsem si jist, že kdyby rodina váhala, tak že použije všechen um, aby prosadila svou,“