Mrtví nic nepoví✔

3. Pravidla v zákopech

Plán zněl jasně: najít hasierskou armádu a jejich tábor, dostat se nepozorovaně dovnitř a pozabíjet hasierskou posilu, než boj začne. Nebo to aspoň byl původní plán a Raven ho celý změnila. Moc dobře si uvědomovala, jaký bude trest, až se to Moirat dozví, ale musela to udělat. Pro jejich přežití.

Nad celým tím plánem přemýšlela celou cestu až do večera. Nikomu zatím nic neřekla, na to bude čas později. Teď museli získat čas a to znamenalo jet i přes noc. Původně si mohli dovolit na chvíli zastavit a pár hodin spát, ale teď riskovali neúspěch jen tím, že zastavovali, aby si naplnili měchy na vodu. Slunce zapadlo a oni jeli dál.

„Kdy se utáboříme?" ozval se jeden zvěd zezadu, „Usínám v sedle," zamručel ospale.

„Tábořit se nebude," oznámila tvrdě Raven, aniž by se ohlédla.

„To myslíš jak, že se neutáboříme?" vyjel na ni Breker.

„Tak jak jsem to řekla," odbila ho.

„Máme dost času dostat se k hasierskému táboru, takže se spát bude," odpověděl nekompromisně.

„Až na to, že my se potřebujeme dostat ke gasenlánskému táboru,"

„Cože?" zeptala se úsečně Esha. To bylo první slovo, které za celou cestu řekla.

„Prostě jedeme dál," Tím to považovala za ukončené.

„To teda ne," zamítl Ezaras, „Hezky nám nejdřív řekneš, proč ses tak rozhodla a proč bychom tě měli poslechnout," Pobídl svého valacha, aby srovnal krok s Ravenininou klisnou. „Moc dobře znáš trest za neuposlechnutí," Všichni ho znali a všichni ho nejméně jednou dostali.

„Žádný trest nebude," zavrtěla hlavou a odmítala se na kohokoliv podívat.

„A to zase myslíš jak?" utrhl se na ni, „Díky tvým diplomatickým schopnostem? Moc dobře víš, že to na Moirata neplatí,"

„Mé diplomatické schopnosti jsou excelentní, už několikrát vám zachránili prdel, aniž byste vy o tom věděli," Tentokrát se na Ezarase podívala s tím jejím úsměvem, „Ale žádný trest nebude, protože tentokrát zachráníme prdel jemu a celému království,"

„A tak to mi hezky vysvětlíš," rozkázal ji.

Raven si povzdechla a zakroutila hlavou. „A co takhle trocha důvěry?"

„Máme ti věřit?" ozval se Breker, „To je špatný vtip, Saoghail,"

Raven ignorovala Brekerovu poznámku a dál mluvila s Ezarasem. „Vysvětlím to později," V sedle se otočila a podívala se na skupinu za ní. „Teď potřebuju, aby se dva zvědové vydali na před a zjistili situaci před námi. Pokud potřebujete nové koně, tak za chvíli dorazíme do malé vesničky. Esha vám tam obstará nové,"

Esha si pobaveně odfrkla, ale nic nenamítala. Když se žádný zvěd nepřihlásil, což Raven nepřekvapovalo, tak ukázala na zvěda, který si před chvíli stěžoval na únavu a na jeho společníka, který taky v sedle podřimoval. „Vy dva, jeďte!" Ten, který si stěžoval, probudil svého společníka a nevěřícně na ni koukal. „Abyste se probudili," usmála se na ně a otočila se zpět dopředu. Ti dva nezkoušeli nic namítat. Věděli, že to nemá cenu. „Pokud selžete," prohodila, než odjeli, „Moiratův hněv už nebude váš problém," Všichni věděli, co to znamená. Obzvlášť, když to řekla ona, Raven Saoghail, ta Nemilosrdná, nejlepší vrah široko daleko. „Pokud narazíte na problém, hned se vrátíte. Pokud bude vše v pořádku, sejdeme se na nejbližší hranicí s Džunglí. Cesta se nemění. Jasné?" Oba špehové přikývli a spolu s Eshou vyrazili najít si koně, kteří nejsou unavení celodenní cestou.