Mrtví nic nepoví✔

27. Jeskyně času

Ezaras moc dobře věděl, o co jde. Nejstarší princ Doshar si je všechny druhý den zavolal. Raven byla oficiálně pozvána na ples, který se měl konat za čtyři dny. Dnes je ovšem princ pozval na projížďku do oázy, která se nacházela několik mil od města. Nebylo příliš velké vedro, a tudíž byla vhodná doba na přátelskou vyjížďku. Ezaras, tak jako všichni, věděl, že se Doshar bude ptát Raven na situaci v Hasieře a jako vždy se toho snažili využít.

Když se Doshar před odjezdem zmínil, že se dozvěděl o rozbité váze, vysvětlili to jednoduše: „Můj osobní strážce, pan Greey, je trochu těžkopádný a omylem narazil do stolu a váza se bohužel rozbila,“ princ Doshar to vzal jako uspokojivou omluvu, avšak Ezaras pokračoval čistě ze zvyku, „Pokud bude třeba, náhradu zaplatím a velice se za to omlouváme,“ Breker zabrblal slova omluvy, ovšem ne tak ochotně, jak by si Ezaras představoval. Jen zázrakem Breker neměl monokla přes celé oko, a protože Esha prozíravě očekávala, že se něco takového stane, tak vzala s sebou nějaká líčidla, díky kterým ta malá modřina nad horním víčkem šla dobře zakrýt. Princ Doshar se k tomu už nijak nevyjadřoval a vyjeli.

Jeli necelou půl hodinu a doprovázelo je pět strážců. Očividně i zde existují organizace, které nefungují podle pravidel daných oficiální vládnoucí rodinou. Raven jela vedle prince, který vedl celou jejich malou skupinku. V jejich podmínkách to nic moc neznamenalo, ale kdyby se tohle stalo v Hasieře, tak by se Raven i hned stala středem pozornosti dvora a byla by považována za blízkou přítelkyni prince. Ovšem tady to znamenalo pouze to, že se spolu baví dvě osoby a nikoho zde nezajímá společenské postavení. Ezarase zajímalo, jak by princ reagoval, kdyby zjistil, že právě hovoří s nejlepší vražedkyní na západním kontinentu. To by se zřejmě neusmíval, jak se usmívá právě teď…

×××

Raven jela vedle prince Doshara a byla si naprosto jistá, že to nic neznamená, ale i přes to z toho byla nervózní. Dělo se to, co slyšela včera v kanceláři Muzafera, když šmějdila okolo. Princ se jí podrobněji ptal na podmínky v Hasierě. Raven odpovídala jako poslušná služka, která má války plné zuby a chce konečně mír.

„Už se těším, až válka skončí. Mám nějaké známé na jihu země a ráda bych za nimi jela, ale dneska se člověk bojí o krk i ve městě, natož za hradbami. Nepoznala jsem to, že bych mohla volně chodit a jediného, čeho bych se bála jsou zloději. A i ti by to měli horší, protože by je Hrad mohl plně hledat a postupem času by za ně mohla být odměna, takže kriminalita by klesla,“ Až teď si uvědomila, že tohle bude její budoucnost. Jakmile skončí válka, bude psanec a nebude ani moc volně chodit po ulicích Zlatého pozlátka. To poznání ji udeřilo jako pěst do obličeje. Nevědomky zatáhla za otěže a kůň se zastavil.

„Je všechno v pořádku, slečno Masari?“ zeptal se zdvořile princ.

Raven koukala před sebe, všude jen poušť a před nimi, několik yardů, byl jejich cíl – oáza – a za ní hory. Když na své noze ucítila dotek prince, probudila se z transu. „Ale ovšem, princi, jen jsem si teď vzpomněla, že jsem zapomněla koupit jeden suvenýr, který chtěl pan Fiteny. Až budu ve městě, budu ho muset koupit,“ Trochu plaše se usmála, aby se zdálo, že se stydí.

„Ach, věřím, že to panu Fitenymu nijak vadit nebude,“ utěšil ji a jejich skupinka se rozjela, „Pokud to bude velký problém, dejte mi vědět a já Vám pomohu,“

„To nebude potřeba, princi. Pan Fiteny není tak přísný, jak se zdá. Je takový jen na veřejnosti, aby si udržel tvář mezi šlechtou a ostatními diplomaty. U nás je velmi obtížné mít dobrou práci a k tomu se chovat lidsky,“

„I u nás to není vždy lehké, jak se může zdát,“ svěřil se, „Neumím si představit, jaké to musí být u vás,“

„Mně to stačí pozorovat z dálky a vím, že to není nic pro mě,“ Měla pravdu. Ona by je tam nejdřív všechny pozabíjela a až pak by začala vyjednávat. „Když člověk pozoruje tu šlechtu, diplomaty a ke všemu v přítomnosti Jejího Veličenstva a Její Výsosti…“ odmlčela se, aby přidala svému tvrzení dramatičnost, „S ostatními si říkáme, zda je to válka, kdo tvoří tyto přetvářky, tato monstra, nebo takový jsou vždy a jsou to právě monstra, kdo vyvolává válku. Nepoznala jsem, jací byli před válkou, takže je to pro mě těžké posoudit,“