I love psycho boy

V rezidenci

Držím ho za boky a dál se líbáme. Jenže sem zase vejde sluha, položí pití. Já jen řeknu ať už neruší, že si je sami zavoláme.

,,Nemusíš být hned tak nepříjemný."

„Gome lásko." Přetočím nás. „Tvá poslední noc jako člověka." Doufám, že se mi moc nezmění...

,,Tak to bych měl jít do kostela nemyslíš?" Uchechtnu se.

„Fuj to slovo ani neříkej, navíc my žádné nestavíme." Oblíznu mu krk.

,,Bylo by to zajímavý... Měli jsme se vzít v kostele."

„Za prvé nás by tam nepustili a za druhé.... By ten kostel chytil a shořel."

,,Ale bylo by to úžasné. Jen si to představ, církev by musela oddat démona a dříve věřícího člověka pod jejich vlastní střechou ~."

Začal jsem se smát. „To by na mě radši vzali svěcenou vodu, lovce démonů a bylo by."

,,Takže svěcená voda ti vadí?"

„Jakože ne, ale pak bych smrděl nejmíň měsíc fuj."

,,Tak to vysvětluje ten tvůj smrad před půl rokem." Zasměju se. Jo Luke se ho tou dobou ještě pokoušel zranit a tak na něj vylil kýbl svěcené vody. Málem jsem ho pak zabil.

„Ano. Proto jsem ho za jeho žertík polil tekutinou od skunka a všechna rajčata sem nechal zmizet dokud nezmizel můj zápach způsoben jím." Bylo to fakt nepříjemný, ale takhle dostal svou dávku i on.

,,Tak tos byl ty? Víš jak hrozný bylo být s ním v jednom autě?! Málem jsem chcípnul smrady!" Řeknu a shodím ho ze sebe.

„No úplně ne, jen sem to plác před Siou... Ale nevěděl jsem, že to nemám dělat." Zezadu ho obejmu.

Natáhnu se pro whisky a napiju se. Kjó mi z pro mě dost záhadných důvodů zakázal pít.

Hned sem mu ji sebral a ochutnal. „Tak jo, tohle nepij, to je má krvavá marry. Vypadá jako whisky, ale čuchni si. Voní po jahodách. Tvá whisky je tohle." Podám mu ji.

,,To mi ještě budeš říkat co můžu a nemůžu pít?"

„To ne, ale krvavá marry je moje a až budeš démon, tak to vaše pití ti bude připadat jako šťáva. Uvidíš sám. Jo tohle sem ti chtěl." Posadím si ho na klín.

Napiju se whisky. ,,Takže až budu démony tak ten tvůj zákaz pití končí?"

„No jo, to se jen tak pak neopiješ. A ještě něco by si měl vědět...."

,,Co?"

„Víš, když se mění člověka na démona tak je potom... Hodně nadržený a někdy se fakt chová jako kurva.... Ale až se proměníš obnovím ti speciální značku, takže žádný jiný démon na tebe nesáhne. Jen já." Pohladím ho po zádech.

,,Tak tohle si myslel tím jak si řekl, že doufáš že ti ze mě neupadne nádobíčko?" Uchechtnu se.

„Ehm nechci, aby sis to vyložil, že nemám výdrž, ale jestli budeš vyvádět hodně tak když tak jsem se zásobil i hračkami, jen přeci musíš mít mou nejlepší péči."

,,Uvidíme."

Začnu se s ním líbat.

Zapojím se. ,,Počkat. Neříkej mi, že to znamená že po tobě Sia nebo Lou..." Je taky přeměnil na démony takže... Ne nemysli na to!

„Lásko ne. Sia není úplný démon, je to něco jako démoní sluha. Proto se nechová jak kurva a Lou byl už démon co musel dozrát." Uklidním ho a povalím ho na postel.

Oddechnu si. Alespoň že tak. Políbím ho.

Sundám z něj veškeré oblečení.

Také ho svléknu.

A asi všichni víte co následovalo.

Nakonec jsme byli celou noc vzhůru a přestali jsme až ráno.

Já byl nabytej, ale on vybytej a já ho musel nechat odpočinout, než ho přeměním.

Klidně jsem usl a bylo mi v daný okamžik jedno, že ze mě vytéká jeho nadílka. Přitulil jsem se k němu.

A setrvali jsme tak do oběda.

Probudilo mě až to, když někdo vešel do místnosti a začal mluvit s Kjóem.

Tak domluvil jsem se s ním. A znovu si lehl k mé lásce.

,,Kdo to byl?" Zeptám se rozespale.

„Ale jeden ze sluhů." Obejmu ho.

,,Co chtěl?"

„Co bude za jídlo."

,,Aha... a co bude?"

„No bude delikatesa, ale to tě nejdřív musím už přeměnit, aby si mohl ochutnat. Takže..." Vzal jsem ho jako princeznu a vlezl si s ním do vířivky, kde jsem si ho vymyl.

,,Já umím chodit sám." Řeknu, ale nechám se jím odnést a následně vymýt.

„Ale já tě rád nosím." Zazubím se. V té výřivce jsme hodinu než vylezeme.

Začnu se oblékat.

Oblékneme se. „Tak jdeme na to?" Jídlo bylo hned po ruce, protože až se vzbudí bude mít i hlad.

,,Asi?"