I love psycho boy

Ledová nálada

Jen ho hladově sleduju.

Potom jdu do sprchy a pustím na sebe příjemně teplou vodu.

Svléknu se a namáčknu se na něj. Držím jemně jeho boky.

,,Copak zlato?" Uchechtnu se.

„Ale nic." Začnu ho líbat na krček.

Nakloním hlavu, aby měl lepší přístup.

Rukama zabloudím k jeho bradavkám.

,,Nechceš tu ruku dát níž?" Ušklíbnu se.

Taky, že jsem ji dal.

,,Stejně nezasuneš."

Dál jsem ho provokoval.

Potichu zasténám jeho jméno. Občas ho vážně nesnáším...

Dráždil jsem i jeho otvůrek.

,,Kjó notak..."

Pak sem přejel po jeho problému.

Zasténám. Tohle mi dělá naschvál!

Pak se otřu o jeho zadeček.

,,Kjó to stačí."

„No tak..."

,,Ne. Nebo přiznej, že si prohrál sázku."

„Ale no tak... Aspoň pusinkou."

,,Ne. Počkej si dva měsíce."

Jen sem si odfrkl, sednul si na vanu a začal si před ním honit a sténat, ale ne jeho jméno.

,,Nemůžeš jít alespoň do ložnice?!"

„Ne~. To by si mě pak nemohl vidět~." Zasténám. Jen propó nebojte, klíč jsem zničil, takže má smůlu pokud neudělám duplikát.

Tak tohle chce? Fajn.. Zajel jsem si prsty ke vstupu a začal se dráždit. Samozřejmě jsem nezapomněl sténat jeho jméno.

Tak tohle ne! Pomocí moci jsem mu ruce připevnil ke zdi. Má smůlu chlapeček.

,,Hej ty podvádíš!" Řeknu naštvaně.

„Já ne." Řeknu s úsměvem a vyvrcholím před ním.

Naštvaně ho sleduju. Tohle přehnal!

Uklidím to a dojdi k němu. „Bohužel v lásce a v sázkách je vše povoleno." Zazubím se.

Kopnu ho do rozkroku. Řekl přece všechno ne?

Au to přehnal! „Krom ubližování! Počkej!" Zato jsem mu připoutal i nohy a kousl do krve.

Syknu bolestí. Tohle už snad ani není možný! V jednu chvíli řekne, že ubližovat se nesmí a hned na to mi ublíží. Že mě to u něj nepřekvapuje...

„Takže, ještě jednou a uvidíš, že se ti to líbit nebude." Řeknu přidržujíc si kouličky.

,,Tohle už není vtipný Kjó znič to." Řeknu, když si všimnu, že z míst kde mě spoutal teče krev.

Odpoutám ho a vyléčím. „Jak to, že to nejde! Tohle ty řetězy nedělají a ani já to neumí...." Sakra fotr! „Já ho zabiju." Zavrčím i přes tu bolest.

,,Promiň přehnal jsem to, ale tohle už prosím nedělej." Řeknu a začnu si mnout zápěstí. Co ho to vůbec napadlo?! Chápu, že se naštval a spoutal mě, ale musel to udělat zrovna takhle?!

„Jo v pohodě.. Ale k vůli mě ti neteklo ze zápěstí krev, kdyby jo šlo by to lehce léčit."

,,Jasně pokaždé, když něco uděláš svedeš to na někoho jiného nebo máš okno už mě to nebaví." Řeknu naštvaně a jdu ze sprchy.

Chytnu ho a dám mu vzpomínku, co se stalo, když jsem si hrál s Kirim. Jelikož sem udělal něco podobného a táta nějak způsobil jeho krvácení zápěstí. Taky mi to pak skoro nešlo léčit.

,,Chci, aby odtud odešel." Už mě unavuje jak se mezi nás pořád plete..,,Máš čas do půlnoci. Nechci aby tu s námi byl."

„Neboj bude pryč dřív. Mám ho taky plný zuby." Zavrčím a zase se s ním začnu mazlit.

Odstrčím ho a začnu se oblékat.

„A když ho vyženu dáme poslední mazlení před sázkou?" Udělám smutné oči.

,,Vyženeš ho, budeš spát na gauči a mazlení nebude." Řeknu a jdu do ložnice. ,,Naštval si mě tím co jsi udělal. Takže máš smůlu."

„Tsch." Odfrkl jsem si. Tak tu bude do večera.

,,Kdybys to neudělal možná bych ti i dal." Provokuju ho dál. Protože proč ne...

Začnu vrčet a následně smát, když mu nejdou otevřít dveře.

,,Hej odemkni to." Řeknu a zase zkusím otevřít dveře.

„Ano." Odemknu je.

,,Proč si vůbec zamykal?"

„Aby sem někdo nevlezl."

,,Dobře a kdy tvůj otec odejde?"

„Hned." A jdu oblečen za ním.

Nechám to na něm a jdu do ložnice.

„Tati už si nás viděl tak běž." SaiKaie si vemu, Lou s Renem jdou do pokoje a Sia za mě.

Kam zmizel SaiKai? Ještě před chvilkou tu byl a spinkal...

„Ale no tak. Nech mě s nimi jestě chvilku." Já jsem, ale jako kus ledu. „Někdy příště ahoj tati." Sia to vše pochopila a hned se naježila jako kočka.

Šel jsem dolů. Možná, že tam je..