I love psycho boy

Skryté tajemství

„O čem mluvil?"

,,O ničem. "

„Jasně. Tak proč je máš zablokované a jak se zmínil si zpanikařil?"

,,Nechci o tom mluvit." Vydám se pryč z koupelny.

Chytnu ho. „Aspoň řekni proč."

,,Špatná minulost stačí ?"

„Prozatím." Řeknu a pustím ho. Jako první odejdu.

Tohle je hodně špatný... Šel jsem za ním.

Šel jsem do obýváku. Kluky hlídá Sia.

,,Prostě... Já sám nevím co přesně se stalo."

Uslyším ho, ale nic neříkám.

,,No tak mluv se mnou."

„A co mám říct?"

,,Já nevím prostě..  Zlobíš se na mě?"

„Vidíš. Sám nevíš."

,,Neodpověděl si mi. "

„Je něco na co mám být?"

,,Ty se zlobíš kvůli každé pitomosti."

„Jaké?"

,,Třeba, když tě někdo vzbudí, donese ti jídlo,..."

„Tak to zase ne."

,,Mám ti připomenout dobu kdy si byl v léčebně ?"

„Tch nudil jsem se. Navíc se takhle chovám k lidem co jsou pro mě nic."

,,Takže já jsem pro tebe nic, chápu."

„Myslíš? Myslíš, že bych tě jinak chránil?" Zatnu pěsti.

,,No.."

„No?"

,,Málem si mi zlámal žebra, milionkrát se mnou hodil o zeď. Mám pokračovat?"

„Protože jsem tě neznal!" Vylítl jsem.

,,Zatímco teď mě znáš dokonale."

„Neznám, ale chci poznat! Já ti řekl o sobě vše, jen ty nic!"

,,Promiň nechci se s tebou hádat."

„Proč mi to neřekneš?"

,,Naštval by ses a navíc si nějaké věci ani nepamatuju.."

„Nenaštval, vím že za to ty určitě nemůžeš a to je v pořádku, že něco si nepamatuješ."

,,Víš.. Dneska tady tvůj bratr už byl.." ,,Ale to už asi víš..  Prostě říkal nějaké ty svoje nesmysly o tom, že tě zabije, že mě dostane na svou stranu, že zabije mou novou rodinu, že se ještě uvidíme a tak dále... Prostě nesmysly.."

Napnuli se mi svaly. „Asi nevíš proč po tobě jde."

,,Ne." Možná..

„Dokud mi to neřekneš nic proti němu pořádně nezakročím."

,,Radši si sedni."

Sednu si a pobídnu ho k mluvení.

,,Ale slib mi, že se  nenaštveš.."

„Nenaštvu."

,,Lou je jeho syn..."

„Jak jeho syn?!"

,,No.. Náš.. Syn..." Řeknu potichu a vyhýbám se jeho pohledu.

Počkat!? „Jak váš syn?! On tě znásilnil?"

,,Už zase si naštvaný.. "

„Nejsem a ptám se, znásilnil tě?"

,,Nevím..."

„Jak nevíš? Zdrogoval tě nebo pamatuješ si vůbec, že se něco stalo?"

,,Ne tak úplně..."

„Tak aspoň řekni něco a neprotahuj to nebo vybouchnu."

,,Nějakou dobu se vydával za Rikiho."

„Takže oblbovák..." Začnu nasraně mávat ocasem.

,,Uklidni se."

„Sem v klidu. Jen toho kripla zabiju a.... Lou je taky?"

,,Částečně. Občas něco podpálil aniž by o tom věděl a už od mala měl sklony k zabíjení.. Taky někdy kreslil ty divné symboly... Ale jinak byl normální."

„Takže ti to řeknu takhle, když ho přemění já bude mít můj genom a né jeho pokud to neudělá dřív, jak zůstane Lou v té to přechodné fázi.... Může umřít." Řeknu smutně. Ten kluk mi přirostli k srdci.

,,Cože?!!"

„Je to tak jak to říkám. Co na tom nechápeš?" Vstal jsem. „Takže ho proměním, tím pádem bude tvůj i můj. Jdem." Šel jsem nahoru a Sie řekl ať vše připraví.

,,Jak myslíš to tvůj i můj?"