I love psycho boy

Do pxxxxx se sázkou!

Odešel. Ha a kdo prej prohraje, když nevydrží ani to to? Utřel jsem se a šel za ním.

Prohraje on ...

Zatím si vedu dobře. SaiKia se na mě teleportuje a začne mi sahat na rohy... „Co ho na tom tolik fascinuje?" Nechám rohy zmizet.

SaiKai začne brečet. ,,Co si zase udělal?" Zeptám se, když k nim dojdu.

„Nechal sem zmizet rohy..."

,,Zbláznil ses?"

„Proč?" Zase sem ukázal rohy.

,,Protože si s nimi rád hraje." Řeknu a sleduju SaiKaie, který se teď směje.

„Vždyť má i jiné hračky." Protočím očima.

,,Takže se vnímáš jako hračka jo?" Uchechtnu se.

„Podle jeho chování ano." Zavrčím a naštvaně máchám ocasem.

,,Uklidni se."

„No jo no."

,,Co bys chtěl dělat?"

„Co myslíš?" Uchechtnu se

.,,Nevím proto se ptám."

„Ale víš, ale za dva měsíce si to vyberu~." Zavrním.

,,Mohl bys i dřív~"

„A prohrál bych, to víš, že jo." Zasměju se.

,,A proč sakra nechceš prohrát?"

„Prostě nechci." Usměju se.

,,Fajn."

„A proč nechceš prohrát ty?"

,,Protože se nechci nudit."

„Tak proto to nechceš prohrát?"

,,Správně "

„Co tě tak baví na těch věcech? Neřeknu démona, ale ty?"

,,Prostě jsem rád na hranici života a smrti."

„Jenže já o tebe nechci přijít... A věř mi, jak by si umíral přeměnil bych tě jen, abych o tebe nepřišel."

,,Já ti taky nebráním v tom co tě baví."

„Jo, jenže mě nikdo nemůže zabít." Zavrčím.

,,Démon jo. Navíc to nehraju až tak často."

„Ani démon, jsem nejsilnější. No a co? Co bych dělal kdyby si umřel?"

,,A taky máš největší ego. Nic se mi nestane, kdyby jo tak mě přeměníš jednoduché."

„To víš no, za ta léta narostlo. Fajn, ale pak nebuď nasranej."

,,Uvidíme."

„Ale byl by si hodně roztomilej démonek a jen můj~."

,,To tvrdší ty." Provokuju ho.

„Já to vím moc dobře. A hlavNě by si byl ten první týden své přeměny tak nadržený, že by si sténal jen a jen moje jméno." Zavrčím už nadrženě. „Mám chuť tě teď hned přeměnit." A jsem opět nadržený, zmetek jeden!

,,Nebo bych sténal jméno někoho jiného. Měl by si mi připomenout komu patřím~"

Znovu jsem zavrčel. Tohle mi dělat nebude. „To bych tě pak hodně strestal."

,,Jak například?" Ušklíbnu se.

Tuhle sázku prohraje. „Svázal bych tě, mučil bych tě a na konec si tě tvrdě vzal." Zavrčím.

,,To nezní zas tak zle."

„Ale věř mi, skutečnost je jiná."

,,Tak to udělej~"

Zase zavrčím, ale držím se.

,,Tak moc tě chci~"

„Tak to ukaž." Zavrčím.

,,Donuť mě."

„Budeš moc hrát ruletu." Malej zatím usl.,

,,A?"

„A co?"

,,To je všechno?"

„Fajn... Ještě jednu věc... Si vyber..." Nebyl jsem moc rád... Ale co nadělám. Navíc nejen mě, ale i jemu stál v pozoru.

,,Jen jednu? Fajn, ale ty si v tom případě vybereš jen jednu hračku kterou na mě použiješ."

„Tak to neeeeee!"

,,Smůla."

„Fajn... Pět věcí k tomu..." Zabručel jsem.

,,To už zní líp."

„Tak co?" Zabručím nadrženě.

,,Neřeknu ti co, ještě bys měl kecy."

„Já myslím co bude s teď s námi." Zavrčím na své hranici.

,,No pravděpodobně spolu vychováme SaiKaie a ty si možná založíš gang." Řeknu zamyšleně. Zajímalo by mě jak dlouho se ještě udrží...

Už to fakt nevydržím. „Ty víš co jsem myslel." Začal jsem švihat ocasem.

,,Vážně? A co si myslel?" Jo fakt mě baví ho provokovat.

„Nezlob nebo tě ohnu a tvrdě si tě vemu." Zavrčím už nasraně.

,,To nezní zas tak zle."

Faj má co chtěl. Popadl jsem ho a přenesl se do menšího pokoje co jsem utvořil pro nás dva.

,,Em myslím, že tohle tu předtím nebylo.."

„To sem taky vytvořil já." Hodil jsem ho na postel a strhal z něj oblečení.

,,Myslel jsem, že o změnách v domě spolu budeme nejdřív mluvit."

„Tohle mělo bejt překvapení, ale momentálně sis ho pokazil." Serval jsem mu i boxerky.

Povalím ho pod sebe.

Tak to ne. Hned sem nás převrátil.

Jen nad tím protočím očima a začnu z něj sundavat oblečení.

Kalhoty sem měl se spodkama hned dole. Tak jsem do něj vjel ocáskem a opečovával jeho krk. Po té jeho bradavky.

Potichu zasténám a zase ho převalím pod sebe.

Ocáskem se v něm hýbu a on nade mnou se jen kroutí slastí. Dokonce mu z úst tekla slina. Tak sem ji olízl.

,,Zamknul si?" Zeptám se po chvilce.

Udýchaně se mě zeptá. „Tahle místnost dveře nemá, nikdo jiný oní neví~." Zavrním a ocáskem zajedu hlouběji.

Zasténám jeho jméno. Tohle je tak zatraceně příjemné! Možná je to i lepší než normálně.

Obrátím nás a své drápy do něj zareju. „Chtěl by si mě v reaálné velikosti~? I mé nádobíčko~?" Lidská forma byla menší než démonická.

,,Já tě tak někdy neměl?" Zeptám se zmateně a hned potom nahlas zasténám.

„Neměl, jen sem si pokaždé nechal rohy a ocas. Svou velikost sem neměl neboli nebyl jsem přeměněnej." Kousnul jsem ho do krku.

Vnímal jsem ho jen na půl a užívám jsem si. ,,Dělej si se mnou co chceš~~" Zasténám.

Přeměnil jsem se. Zase jsem měl okolo očí to bílé peří, měl jsem zase své svaly i ocásek zvětšil trošku objem.... Ale křídla jsem nenechal objevit, teď by mi překážela.

Zasténám snad na celý barák. Proč tohle neudělal už když jsme spolu spali poprvý?!