Vyřešení

591 48 5
                                    



Zavrčím a vypustím trochu vražedné aury. „Moje." Obejmu ho. „Můj milášek!" Řeknu na odlehčení atmosféry a výbuchy smíchu jsou na světě, ale já to myslel vážně. Kate přišla za Siou. Ta ji však odstrčila. Neměla zájem.

,,V léčebně si byla připustnější."-K

Sia zavrčí. „Rozhodně jsem s tebou nebyla v léčebně a za druhé kdyby jo, tak dávno nežiješ, všechny jsem hned obětovala satanovi." Usmála se od ucha k uchu. „Ale k vůli šéfovi to nedělám, že jo doktůrku."

,,Kate dej ji pokoj." Napomenu ji a ona si uraženě sedne vedle mě.

Má smůlu, že ho mám na klíně. „Takže platí? Budete součást mého gangu pod LxL?"

,,Jen když přistoupí na naše podmínky "-K

„Hele na návštěvy budu někdy chodit s ním, zvykej si a Siu nemůžeš nutit jít na rande, když nechce." Prostě nikoho nutit nebudou!

,,To je úžasné pojď musím ti něco ukázat." Řekne nadšeně Kate a odtáhne mě na chodbu.

„No hej!"

,,O co jde?" Zeptám se a jdu za ní.

Zavrčím. Po chvíli ke mě přejde jejich šéf.

Došli jsme až do jejího pokoje.
„Co pak?" Jen se na mě díval.

,,Takže o mě nemá zájem?" Zeptá se krapet smutně a sedne si na postel. ,,Prostě na ní si až moc rychlá. Co kdyby si ji místo rande navrhla třeba přátelskou schůzku? Zkus se s ní nejdřív spřátelit a až potom na ní zkus něco víc." ,,Takže potom u ní budu mít šanci?" -K ,,Nejspíš jo. Ale hlavně musíš brát léky "

Nic neřekl. Až: „Hele, co si zač?" Ale to sem vleze Daiki a sedne si na mě. „Co jste spolu probírali?"

Potom jsme se vrátili. Chtěl jsem říct nějakou výmluvu, ale Kate byla rychlejší. ,,Jen jsme probírali co by se mělo změnit na mých podmínkách."-K

„Oky, takže platí?"

,,Chci změnit druhou podmínku."-K

Sia si odfrkla. „No? Jestli se týká když tak naší svatby zapomeň, nic bych ti neřekl. Ještě bys mu to vykecala." Sia se zasměje.

,,Půjdeme na přátelskou schůzku." -K

Podívám se na Siu. „Fajn, ale vemu Loua a Rena plus půjde se mnou má kamarádka Lucy!"

,,Ale notak!" -K ,,Kate." Napomenu ji. ,,Fajn."-K

„Takže už dohodnuto?" Ať můžeme zmizet do jeho pokoje!

,,Ano." Řekne nakonec Luke.

„Super." Všichni se vydali za malým a já s Daikim do jeho starého pokoje.

Došli jsme až do mého starého pokoje a já za námi zamkl.

Hned na to jak zamkl sem ho hodil na postel. „Teď se bude muset tišit. Nikdo nemusí vědět co děláme~." Zavrním mu do ouška.

,,Stejně už jsou na to zvyklí." Řeknu v klidu a začnu z něj sundavat oblečení.

„To je jedno, víme že si jen má sirénka." Usměju se a radši to udělám zvukotěsné.

,,To odvoláš."

„Ale proč.... Dobře už ti tak neřeknu." Zabručím. Když mě to přišlo roztomilé.

,,Tak je hodný." Uchechtnu se.

Za to z něj strhám veškeré oblečení. Po té si sednu a jeho si dám přes kolena.

Čekám co udělá.

Jemně ho pohladím po zadku, pak plácnu.

,,Hej!" Okřiknu ho a nějak se od něj dostanu.

„Vždyť to byla malá... A já si chtěl pohrát... Teď bych ti ji zulíbal." Stáhl jsem si ho zase přes kolena a dal mu na zadeček letmý polibek.

Donutil jsem ho lehnout si na záda. ,,Já bych radši kdyby si dělal něco jiného~"

„A co paaaak?" Dělám blbého.

,,No když nevíš tak nemusíme nic." Řeknu a slezu z něj.

Hned ho hodím pod sebe a zajedu do něj po kořen.

Zareju mu nehty do zad.

„Tohle si chtěl?" Kousnu ho do krku.

,,Možná ~"

Začnu do něj přirážet, šeptám mu krásná slůvka s nadávkami co se mu moc líbí.

Užívám si to a tiše sténám.

Zapojil sem i ocásek a nechal sem ukázat rohy, vím jak to miluje.

,,Víc~"

„Chceš i křídla~?"

,,He?"

„To je jedno." Obrátím ho na břísko a začnu si ho brát hruběji, asi sem ho zase natrhl....

Zasténal jsem jeho jméno.

Zakousl jsem se mu do šíje.

Syknu bolestí.

Drápy mu zarývám do boků, jeho vzdechy jsou tak nádherné. Kdyby byl démon prvních pár týdnů... Tak by byl horší jak já, chtěl by každou chvilku sex. Ano jak sem řekl, pokud člověka proměníte na démona tak se chová jak děvka.... Ale pokud z něj uděláte služebníka tak ne a je pod vámi. To je Sia, ale ze svého miláčka bych udělal normálního démona.

Nakonec jsme v pokoji strávili asi dvě hodiny.



I love psycho boyKde žijí příběhy. Začni objevovat