Proměna

543 39 1
                                    


„Tak se polož na postel."

Udělám to.

Vezmu nůž. „Lásko, hlavně se nelekej... Musím ti na kapa mou krev do rány v břichu a pak do pusy...."

,,Dobře " Řeknu nakonec a čekám co se bude dít..

Rozříznu mu trošku břicho. Jeho řev mě bolí u srdce. Rozříznu si ruku a nechám ji téct do rány docela hodně, po té mu nakapu do úst. Ránu na břiše mu ji uzavřu a čekám. Držím ho tam za ruku.

Ten pocit se nedal popsat, cítil jsem bolest a přes to uvolňující.

Uklidňoval jsem ho slovy a i objímal, když se začal škubat. Po chvilce přestal... Čekal jsem než se vzbudí. Najednou se mu objevily rohy, ocas a dokonce velká, bílá křídla. Počkat bílá?!

Nakonec to skončilo a já vylétl do sedu. Co to do hajzlu...

On měl bílá křídla! Jenže mu zbělali i vlasy! Měl krásné modré oči, okolo nich měl jako já peříčka, akorát černá, jeho rohy černé, ocas též... „Lásko, vypadáš úžasně." Vydechnu.


Zaraženě to sleduju. Tohle je hodně divný...

„Co se děje?"

,,Jen je to-" Nestihnu to doříct a opět vykřiknu bolestí. Zase jsem měl pocit jako by mě něco pálilo za živa. Zvláštní bylo, že jsem to cítil jen v oblasti křídel a hlavy.

Hned jsem chytil. „C-co se děje?" Bál jsem se o něj a moc.

Jak to mám sakra vědět?!! Naštěstí to po chvíli skončilo. Všiml jsem si, že má křídla se změnila a zmizeli mi rohy i ta peříčka okolo očí.

„Tak jo.... Tohle je počáteční úroveň... Ale je divné, že se ti ukázala stejná úroveň jakou mám já. Třeba ji získáš po určitých zkušeností." Pohladím ho po bílých vlasech.

,,Mám hlad.. " Řeknu potichu a začnu naštvaně máchat ocasem.

Hned mu podám jídlo. „Jsi tak roztomilý jak šviháš ocasem." Zavrním. Jsem zvědav kdy na něj přijde ta druhá věc.

Začnu jíst. Proč mám sakra takový hlad?!

Sednu si za něj. Nemám hlad. „Jen jez, to je vše pro tebe. Navíc pro jistotu je navařeno hodně." Dám mu pusu do vlasů.

Dál v klidu jím a začnu mu ocáskem stahovat kalhoty.

Chytnu jeho ocásek a kalhoty si nandám. „Lásko až dojíš." Zašeptám mu do ouška do kterého kousnu. (Už se nemusím držet a můžu se normálně chovat i se svou silou).

Zase mu je začnu stahovat.

On mi tu zlobím. Můj ocásek obmotám jeho a teď se mi nevykroutí. „Já řekl až dojíš~." Zakousl jsem se mu do krku a obnovil značku, která jelikož je démon, už nezmizí. Teď mi na něj nikdo nesáhne!

,,Ts." Ceknu jen a snažím se od něj ocásek dostat.

Olíznu mu ji a ocásek mu stále držím. „Ale lásko." Zajedu mu rukou k zadečku.

Čekám co udělá. Odložím talíř s jídlem a než stihne Kjó jakkoliv zareagovat donutím ho si lehnout a sednu si na něj obkročmo.

Když sem se dotkl kořene jeho ocásku zavzdychal, v tu chvíli byl najednou nade mnou. Chytil jsem ho za boky. „Tady chce někdo trest~." Sjedu mu na zadek a začnu mu ho mačkat.

,,Zavři hubu a radši mě už ojeď nebo řeknu někomu jinému." Řeknu chladně.

I love psycho boyKde žijí příběhy. Začni objevovat