Normal den

1.4K 122 4
                                    




„Mami my se omlouváme... My ti chtěli jen udělat radost i s tátou...“ Jsou moc hodní.

,,Myslel jsem, že jsem tě s Rikim učil, že nemáš krást. Moc si mě zklamal Lou." Řeknu a radši odejdu. Nechci na ně začít křičet...

Hned ho všichni obejmeme. „My to vrátíme miláčku a moc se ti omlouváme.“

,,Tady de o princip Kjó. Jasně jsem ti zakázal to krást a ty nejen, že si to udělal, ale zatáhl si do toho i je."

„Ano... Omlouvám se... Já ale jinak nežil než pomocí krádeže....“

,,Ale teď žijeme jinak. Nebo snad nechceš?"

„Ano... Jen budu mít gang... Ale vrátím to. Děcka jdem.“

S povzdechem si sednu na gauč.

Vememe to a vrátíme to.... Po cestě mu uděláme kytici.

Jednoho dne ho fakt zabiju.

„Jsme zpátky a tohle je pro tebe....“

Vezmu si to. ,,Seš zlatej." Řeknu a políbím ho. ,,Ale jestli na ně budeš mít špatný vliv budeš dole." Zašeptám mu do ouška, které následně mírně skousnu.

Jen se uchechtnu. „Nemáš zač lásko.“ Nakloním se k jeho oušku. „Ještě jednou a ohnutě a dole nebudu oba to víme~.“ Olíznu mu krček a zmáčknu jeho zadeček.

,,A proč bys nemohl?"

„Mám moc velkou dominanci a sadismus v krvi. Bohužel u démonů to tak je....“

,,Chápu."

„Děkuji. Ale k vůli tobě bych to možná zkousl.“ Ta představa nikdy!

,,To je v pohodě." Řeknu a odtáhnu se od něj. ,,Vrátili jste všechno?"

„Ano.“

,,Alespoň, že tak."

„Tak co teď?“

,,Musím ještě něco zařídit. "

„Dobře. Tak děcka jdem cvičit.“

Šel jsem vyřídit telefonát se svým brzy již bývalým šéfem.

Venku jsme cvičili a moc dlouho nevydrželi.... Malá výdrž no.

Tss hajzl ani mi nepošle výplatu za těch pár dní co jsem tam byl!

Odtáhl jsem je do obýváku.

Naštvaně jsem se vrátil do obýváku.

„Co se děje?“

,,Nic jen mám chuť zabít jednoho pitomce."

„Povídej.“

,,Nechce mi zaplatit za ty asi tři dny mé tvrdé práce." Řeknu podrážděně a sednu si do křesla.

„Někam si odskočím.“

,,Nikoho nezabíjej."

„Neboj.“

,,Dobře ahoj. "

Šel jsem do jeho bývalé práce a mé léčebny hned mi zaplatili. Ano vymívání mozků je má specialita. „Jsem doma!“

,,Kde si byl?"

„Na dárek.“

,,He?“

„Dali mi pro tebe výplatu.“ Usměju se.

,,Nezabil si někoho ?"

„Ne.“

,,To je dobře."

Přitulím se k němu.

Začnu ho hladit ve vlasech.

Začnu zase lehce házet ocáskem.

,,To jsou všichni démoni tak roztomilý ?"-R

Něco mu zavrčím.

,,Takže já podle tebe nejsem roztomilý?" Ozve se Lou.

Otočím si hlavu do jeho klína a k nim zády a zavrčel ať mi daj teď pokoj.

,,Kluci vyřikejte si to v pokoji ano?" Řeknu a oni odejdou.

Obejmu ho kolem pasu, ale jemně.

Zase si budu muset najít práci ..

Usnul jsem.

Dál ho hladím ve vlasech.

Cítím Siu jak se lýsá k mému Daikimu!

Ucítil jsem jak se napnul, ale neřešil jsem to.

Celého jsem ho obmotal a Haiki radši Siu odtáhl.

,,Spíš ?"

Něco zamručím a obtočím kolem něj ocásek.

,,Takže jo.." Povzdechnu si nakonec.

Cítil jsem i našeho malého.

Snažil jsem se od něj nějak dostat aniž bych ho vzbudil.



I love psycho boyWhere stories live. Discover now