I love psycho boy

Co se děje?

Začal jsem sebou cukat a plivat krev.

Okamžitě jsem k němu doběhl a otočil ho na bok, aby se tou krví neudusil.

Po chvilce sem usl.

Začal jsem z něj otírat tu krev.

Spal jsem dva dny....

Během těch dvou dnů se toho moc nestalo. Lou i Mia se zlepšovali a Ren se naučil Loua uklidnit, když se naštval. Ale Kjó pořád spal a já ho hlídal, takže na jídlo a spánek jsem si moc času nenašel. Oprava nespal jsem a ani nejedl ale jsem v pohodě.. Snad...

Probral jsem se a vše mě bolelo... Nikdo tu nebyl. Takže můj pokus vstát skončil pádem na zem.

Když jsem uslyšel ránu okamžitě jsem tam běžel.

Snažil jsem se vstát.

Pomůžu mu vstát. ,,Si v pořádku ?"

„Jo, ale ty ne. Že si nejedl!“

,,Jsem v pořádku."

„Nejsi a jestli nezačneš jíst tak ani to malý.“ Mám o něj strach. Ale najednou začnu zvracet zase krev.

Dal jsem mu před pusu kýbl, aby nezvracel na podlahu.

„Potřebuji jídlo...“ Když sem přestal zvracet krev.

,,Tady." Řeknu a podám mu kus lidského masa, které jsem sem vzal s sebou.

Hned sem to snědl a zavřel oči.

Posadím ho na postel.

Po chvíli usnu.

Položím ho tak, aby ležel.

Uslyším nové hlasy.

Po chvilce přišli i ti tři a začali mu říkat co je nového. Samozřejmě nezapomněli zmínit to jak teď podle nich nezdravě žiju.

Začal jsem se smát, pěkně se lekli. „Takže ať se jde najíst a jinak jste šikovný.“

Já ho snad zabiju! Málem jsem z něj dostal infarkt! Sia na něj okamžitě skočila a objala ho.

Zaječel jsem. To bolelo! „Děcka. Neskákat, ještě se léčím.“

,,Omlouvám se pane." Vyjekne a sleze z něj.

„V pohodě a teď ho něčím nakrmte.“ Někdo si ke mě lehne.

,,Přestaň se chovat jako bych byl dítě." Řeknu podrážděně.

„Tak máš jíst, ty i malé potřebujete živiny.“ Pak se zarazím. „Kde je kámen a kdo u mě leží?“

,,Haiky. A proč tě zajímá ten kámen ?"

Pohladil jsem ho po hlavě. „Musím vědět, kde je.“ Jak to, že nemůžu otevřít oči?

,,V tom pokoji. Chceš, abych ho přinesl?"

„Je zamčený.“

,,Jo ten pokoj je zamčený. Ale pořád nechápu proč to zmiňuješ..“

„Protože je tam zamčený a už se nedostane ven. A hodlám ho zničit v tom kameni.“

,,O kom mluvíš ?"

„O mém bratrovi. Je tam zamčený a nemůže se dostat ven.“

,,Ty si ho uvěznil ?"

„Ano... Ale...“ Haiky si lehl na moje břicho, následně dal svoji hlavu na moje oči.

,,Ale?"

„Nevidím.“