Cesta

2.7K 175 6
                                    


Po pár hodinách jsem se probudil.

Ocásek sem měl v jeho kalhotách ani nevím jak se mi tam dostal.

No to si snad dělá srandu?!!

Kolenem sem hnul, ale tam něco bylo...

Odstrčil jsem ho od sebe a vylezl z postele.

Hned sem ho čapl za tričko a stáhl zpět. Opět jsem ho objal a žužlal.

,,Kjó vstávej nebo mě alespoň pusť."

Donuceně pootevřu oči. „Nechci.“

,,Ale já už musím jet, jestli chceš jet taky tak se prospíš v autě."

„Fajn.“ Za chvíli sem se přehoupl a byl v jeho autě.

Vzal jsem si věci a šel do auta.

Ustlal jsem si na zadních sedačkách.

,,Jestli budeš mít hlad tak v tom chlaďáku pod sedačkou je nasekaná mrtvola. Nehodlám kvůli tobě nikde zastavovat."

Jen sem se pousmál. „Díky.“

,,Hmm.." Řeknu jen a vyjedu.

Zatočím se do klubíčka a usnu.

Cesta tak trvá několik hodin.

Po dvou hodinách se přeměním na kočku a vlezu mu na klín.

Začal jsem ho hladit a jel dál.

Začal jsem vrnět.

,,Chceš na chvíli zastavit ?"

„Proč?“

,,Není k tomu důvod jen se ptám."

„Je mi to jedno.“

,,Tak ještě chvíli pojedeme dobře?"

„Ok.“

,,Nemáš hlad ?"

„Docela ano.“

,,V tom chlaďáku máš jídlo."

Ihned se zvednu, skočím na zadní sedadlo, přeměním se  a vytáhnu si jídlo.

Jen se nad tím uchechtnu a jedu dál.

Hmmm nebylo špatné, ale příště by mohlo bejt lepší.

,,Dorazíme tam zítra ráno, když pojedeme přes noc."

„Ok. Kde to je?“ Zeptám se, abych mohl když tak nás tam přenést.

,,Nebudeš nás nikam přenášet."

„Proč?“

,,Prostě ne."

„No tak.“

Povzdechnu si. ,,Jestli chceš tak můžeme na noc někam do hotelu, ale přenášet nás nikam nebudeš."

„No jo no pořád.“ Zavrčím.

,,A nevztekej se."

„Já se nevztekám.“

,,Vztekáš. Chceš teda do toho hotelu nebo ne?"

„Jo a nevztekám.“ Zavrčím.

Po asi půl hodině jsme dorazili k hotelu.

Hned sem tam šel, vzal si nejlepší pokoj a jeho tam odtáhl.

,,Přestaň mě pořád někam tahat.".

„Nechce se mi.“ Zazubím se.

Povzdechnu si a du za ním.

Hned skočím na postel.

Asi má hodně rád postele...

Hned sem, ale vystartil k minibaru.

Povzdechnu si.

Hned něco vytáhnu a sežeru. „No co?“

,,Za tebe bude účet..."

„Nebude uvidíš. Ani nebudou vědět, že sme tu byli.“ Řeknu jen tak.

,,To jako vážně?"

„Ano. Co si myslíš? Že jsem za vše platil?„

,,Ne já tipoval, že to necháš zaplatit mě."

„Taky možnost, ale na co když tu můžem být zadarmo?“ Řeknu nadšeně.

,,Taky pravda.."

„Tak vidíš.“ Zatočím směr vana. „Pojď, jdem do vany.“ Poručím.

Jen něco zamručím a du za ním.

„Svleč se a vlez tam, pak já.“ Řeknu a čekám.

Začnu se svlékat.

Když se svlékl a vlezl do vany, vlezl jsem si za něj a pustil teplou vodu.

,,Řekni mi ještě něco o sobě."

I love psycho boyKde žijí příběhy. Začni objevovat