Setkání

2.6K 145 12
                                    





„Čistím tě. Nevím jestli můžeš otěhotnět a navíc sem tě budil!"

,,Aha.."

„A já blb se ještě snažil!"

,,Však ti to nevyčítám."

„Tak nemáš být hned hnusnej."

,,Však nejsem hnusnej."

„Tak proč si tak vyjel?"

,,Protože jsem se tě lekl. Pochop, že se každý den nestává, aby mě někdo budil takhle.."

„Aha..." Protočím oči.

,,Promiň." Řeknu a začnu se oblékat.

„V pohodě, ale zvykej si."

,,Cože?"

„Z. V. Y. K. E. J. S. I. To sem řekl."

,,Já tě slyšel, ale jak to myslíš ?"

„Uvidíš časem a šup."

,,Nějak spěcháš. Jak dlouho jsem spal?"

„S tím to debatováním 30 minut."

,,Cože?! Sakra musíme jet!"

„Já ti říkal hned vstávej. Navíc to chci mít za sebou."

,,A já ti říkal, aby jsme spolu nespali."

„Neříkej, že se ti to nelíbilo." Sednu si dopředu.

,,To jsem neřekl." Řeknu a sednu si na místo řidiče. ,,Nebude ti vadit když si zavolám ?"

„Ne." Lusknu prsty a přemístím nás před tu léčebnu.

,,Děláš si ze mě srandu?! Něco jsem ti o tom přemísťování říkal!"

„Jinak by si přišel pozdě."

,,A od kdy ti záleží na tom, abych něco stíhal ?"

„Mám i své plány." Pokrčím rameny.

,,Hlavně neudělej nějakou pitomost a nikoho nezabíjej." Řeknu a zaparkuju.

Proměním se v kočku a skočím mu na rameno. „Zkus mě odložit, když za ním půjdeš a zabiju ho."

,,Dobře.." Řeknu a vystoupím z auta.

Pořádně si sednu na jeho rameni a ocáskem se přichytím okolo jeho krčku.

Vejdu do budovy a člen ochranky mě zavede až do jeho pokoje.

Vypadá to líp než u nás.

Vejdu dovnitř. ,,Ahoj Lou." Usměju se na chlapce sedícího uprostřed místnosti na jejíž zdích jsou krvavé nápisy.

" Usměju se na chlapce sedícího uprostřed místnosti na jejíž zdích jsou krvavé nápisy

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Lou

Další co miluje smrt a dokonce démony a mého otce.

,,Přišel si." Řekne nadšeně a obejme mě. Vždycky se rád objímal, ale když to udělal nějakému lékaři dali mu elektrický šok.. Smutné.

Trošku jsem ho proštil ocasem. Moje.

,,Dostal si hračku?" Zeptám se a sednu si na zem. ,,Jo." Usměje se Lou a ukáže na rozporcovanou mrtvolu v rohu místnosti.

Seskočím mu z ramene a jdu se na ni podívat. Tsss sehnal bych lepší v lepší stavu.

,,Našel si v ní to co jsem ti tam skoval ?" ,,Jo, dva umřeli." Zasměje se. ,,Prej si trochu vyváděl." Řeknu vážně a začnu ho hladit ve vlasech. ,,Ale oni tě vyhodili." ,,Měli k tomu důvod." ,,Jsou zlí."

Zvětším se na pumu a jdu k němu on je můj a on mi na něj sahá!

Lou mě pustí a sedne si půl metru ode mě.

Konečně! Lehnu si doktůrkovi na klín.

Začnu ho hladit a dál si povídám s Louem.

Jen začnu příst a hlavu si položím na své tlapy.

Naštvaně vstanu, když mi Lou naznačí jednu věc. Já toho hajzla už vážně zabiju!

Hned mu jdu po boku. A toho kluka sleduji. Co se stalo? Vím, že jeden nebo spíž pár zaměstnanců tu jsou parchanti.

,,Hned jsem zpátky." Řeknu Louovy a odejdu z místnosti.

Ten kluk se mě bál, ale já šel k němu a lehl si před něj. Dokud nás někdo nevyrušil...



I love psycho boyKde žijí příběhy. Začni objevovat