I love psycho boy

Po porodu

Musel jsem je ještě chvilku tam nechat, vzal jsem jídlo a přenesl se k němu. Bylo roztomilé jak ho kojil.

Nakonec si lehl vedle mě a usl.

Byli tak sladcí a když  vedle něj usl. Prostě dokonalost sama. Po té jsem vstoupil do pokoje s jídlem.

,,Jak jsou na tom?"

„Ještě tam musí zůstat. Jo byli jste roztomilý.“ Řeknu a podám mu jídlo.

Vezmu si jídlo. ,,Děkuju zlato."

„A navíc nechápu jak tě nemůže bolet kojení.... Nemáš zač lásko.“

,,Každý to má jinak."

„Aha.... A mohl... Prosím mohl bych to taky zkusit?“ Musel jsem se zeptat.

,,Nevím jestli od tebe bude chtít pít, počkej až se vzbudí."

„Ne ode mě. Já nemám v prsou mléko..... Já... Já....“ Začal jsem být nervózní a možná trošku červenat...

,,Děje se něco?"

„Já... Ty.... No....“ Sakra jak to říct!

,,Klidně si to zatím promysli." Řeknu a začnu jíst.

„No... Jestli bych mohl jako malý od tebe....“ No byl jsem nervózní.

,,Jako malý co?" Zeptám se nechápavě.

„Se mohl napít... Od tebe....“ Byl jsem rudý.

Málem mi zaskočí. ,,Cože?!" Vyjeknu. On se snad úplně zbláznil!

„No nom....“ Byl jsem rudej.

,,Ne."

„P-prosím...“

,,Ne. ,Pojď už spát."

„Prosím!“ Pak jsem se zarazil. „Nemůžu dokud je Ren u nich. Nevím co by se mohlo stát.“

,,Ne. Dobře hlídej je."

Smutně jsem se přenesl za nimi.

Nechám malého spát a jdu odnést prázdný talíř do kuchyně.

Už se uklidnili. Dokonce jsem Rena načapal jak mu chtěl... No víte co. Tak sem je pustil a všichni hned zdrhli za Daikim.

Najednou kolem mě proběhli ti tři a utíkali do ložnice. Já myslel, že je hlídá!

Už sem tam byl před nimi a držel malého. Jak tam vběhli chtěli ho, ale já se přenesl do kuchyně. Můj prcek maj smůlu.

,,Vysvětlíš mi co se děje?" Najednou k nám přiběhnou ti tři.

Vemu i jeho a přenesu nás na půdu. Ale ještě než zmizíme jim řeknu: „Mooje mimi moje zlato!“ A vypláznu jazyk. Pak mu to na půdě vše vysvětlím.

,,Občas jsi až moc majetnický." Zasměju se.

Usměju se na něj. „To víš a navíc by mi tě nedali dlouho.“ Malej se zasměje a začne mi žužlat tričko.

,,Vážně tě má rád.“

„Spíš má hlad a ty si daleko.“ Koukám na něj vyjukaně. Pak se pustím do jeho zkoumání. Je tak malinkatej.

Sleduju je. Jsou spolu strašně roztomilý...

Zvedám postupně každou jeho končetinu a zkoumám jeho prstíky. Jsou tak malinkaté...

,,Měli by jsme se vrátit za nimi." Řeknu po asi půl hodině.

Dal jsem mu ocásek a on si s ním hrál a cucal. „Hele já nejsem cucadlo.“ Zavrčím a on se zasměje. „Ještě chvíli.“ Zaujatě na to mrně pořád koukám. Najednou nevím jak ho mám na hlavě kde mi zkoumá rohy.

Vyfotím si je. Asi mám novou tapetu... Potom, ale radši dojdu k nim a hlídám, aby prcek nespadl.

„Ale no tak, slez ze mě....“ Nelíbí se mi na hlavě....

Radši ho sundám. Nechci, aby se Kjó naštval...

Mrskám ocáskem a čumím na to mrně co se mi směje.

Byli jsme tam ještě asi hodin, pak jsme šli.