I love psycho boy

Nákup

„Ne, domluvili jsme se. A jestli chceš druhé kolo není problém." Zavrčím a kleknu si nad něj. Byl jsem větší a on menší, moc se mi to líbí.

,,Správně nedomluvili jsme se. Takže když už je po sázce počkej si měsíc než SaiKai trochu vyroste." Řeknu v klidu a vylezu z postele.

„No taaak." Zabručím a padnu do postele. „Lásko nejsou tu dveře.

,,A je tu alespoň sprcha?"

Zvednu se, vemu ho do náruče. Jdu s ním do naší koupelny. Kterou jsem sem zabudoval, aby nás někdo nevyrušil. No a tam jsme si to rozdali nejméně ještě 3x.

Nebudu lhát, bylo to úžasné a já mám pocit, že si zítra pořádně nesednu. Je možný ho nesnášet a milovat zároveň?

Pořádně jsem ho vyčistil a přenesl nás do ložnice kde jsme se oblékli.... Teda on, já si musel zvětšit oblečení.

,,Proč se zase nezměníš do normálu?"

„Líbí se mi, když si menší jak já a navíc je mi to pohodlnější." Obejmu ho.

,,Takže si tímhle kompenzuješ svoji velikost?" Uchechtnu se.

„Ne, je mi to pohodlnější v mé formě." Oblíznu mu krk.

,,Mysli si co chceš."

„Věř mi, není příjemné být v jiné formě tak dlouho a nonstop." Povzdechnu si.

,,Máš hlad?" Změním téma.

„Docela jo.... Mohl bych se od tebe napít?"

,,V lednici je krev můžeš se napít tam."

„Když já bych chtěl tvoji." Otřu své špičáky o jeho krk.

,,Tak to máš smůlu zlato." Řeknu a odstrčím ho od sebe. Potom jdu v klidu do kuchyně.

Něco zamručím a jdu za ním.

,,Měl by si někoho zabít."

Jen zakývám hlavou.

,,Nebo mám někoho zabít já?" Už dlouho jsem nikoho nezabil...

„Můžem spolu." Usměju se.

,,To zní fajn."

Usměju se a políbím ho, ale najednou mi něco sahá na rohy.

Po chvilce se odtáhnu. ,,Tak tady si zlatíčko." Usměju se a vezmu SaiKaie do náruče. Zajímalo by mě co dělal, když jsme dělali... No to je jedno.

Hned prcka pohladím po vlasech. „Teď mu jsou zhruba dva roky. Asi do konce tohohle měsíce mu bude pět a sekne se. Pak půjde do školky." Zašišlám na něj něco a on se zasměje. Najednou přilítne Sia. „Kde je Sai?! Já s ním byla a on mi utekl!"

,,Jak ti může utéct malé dítě nepochopím." Řeknu v klidu.

„Nezapomeň má teleportaci." Zasměju se.

,,To je jen drobný detail."

Zase se zasměju a Sia tam nafoukne tváře.

,,Pohlídáš ho tak na.... dvě hodiny Sio?"

„Ano." Usměje se a přijdou ti dva.

,,Super, jdeme?" Zeptám se Kjóa.

„Jo." Ale ti dva na nás skočí. „Kam jdete!"

,,Jen zabít pár lidí a sehnat jídlo." Řeknu v klidu. ,,A ne nemůžete jít taky." Řeknu chladně.

Vemu ho a zmizím s ním venku. 

,,Takže kam chceš jít?"

„Půjdeme do Tokya, je tam hodně lidí tak co."

,,Klidně, ale pak se budu muset ještě někde stavit."

„Jo v pohodě." Mrknu, chytnu ho a přenesu nás.

,,Pojď za mnou." Řeknu a jdu do jedné krapet zapadlejší uličky.

Jdu za ním s úsměvem. Nejraději bych ho tu ohl.

,,Tak a teď už jen čekat." Řeknu, když dorazíme a prohodím si nůž v ruce.

„Co si to spestřit?" Jen tak se ušklíbnu a dýchnu mu na krk.

,,Teď ne."

Jen si povzdechnu a aspoň se s ním mazlím.

Po chvilce se konečně otevřou dveře. Ven vyjde jeden chlápek