I love psycho boy

Krást nekrást

Jen si povzdechnu.

,,Copak?"

„Nic jen... Teď se mě bojí.“

,,Jen si je vyděsil tím, jak si začal zuřit. Bude to v pořádku. "

„S tím si nejsem jistej.“

,,Věř mi, Lou se nikdy nebojí moc dlouho. A co se týče Sii... Myslím, že ta tě brzo bude prosit o to, aby se taky mohla takhle změnit."

„Ani náhodou, takhle vypadat nebude!“ Vyjeknu. Jsem jak její otec...

,,Já neříkám, že bude. "

Jen sem si oddechl.

,,No tak teď se změn zpátky na člověka a dem za nimi."

Změnil jsem se.

Du zpět do domu.

Táhne mě tam a mě se moc nechce.

Dojdem k nim.

Radši jsem zůstal stát.

,,Tak a teď nám v klidu vysvětli proč si začal zuřit ."

„K vůli tomu, že jsem nečekal jak budu vypadat...“ Zamrmlu.

,,No tak si to teď vyříkejte, já du objednat ten nábytek."

„Ne já ho dojdu nakoupit! Jen mi ho ukaž! Je tk rychlejší!“

,,Ty máš teď na starost něco jiného. "

„Ale to je v pohodě.... Udělám to s nima.“

,,Ne."

„Jo.“

,,Smůla." Řeknu a du do obýváku.

„Sakra. Ren zabav ho a vy dva pojďte jdem se kouknout co vybral!“ Všichni hned tak udělali.

,,Daiki musím ti něco ukázat !" Řekne Ren a někam mě odtáhne.

Prohledali jsme označený nábytek i v tam v tom košíku co chtěl objednat, notebook jsme radši vzali sebou a šli "nakupovat".

,,Nechápu co je podle tebe zajímavého na mrtvé veverce, ale laskavě mi vysvětli kde jsou ti tři a notebook?" Zeptám se, když se vrátíme do obýváku.

Tak vše sem jim vysvětlil po cestě a omluvil se. Jinak vše probíhalo v klidu, vzali jsme nábytek a vyskládali ho před barák. Pak jsme v pokoji vše smazali a jako, že jsme to objednali na rychlou dodávku.

,,Tak tady ste." Řeknu chladně.

„Je ahoj mamí!“ Skočí na něj Lou. „Ahoj lásko.“ Sia jen pozdraví.

,,Můžeš mi laskavě vysvětlit kde je můj notebook ?"

„Tady, už jsme to objednali a mělo by to tu už být.“ Řeknu s úsměvem.

,,Takže fakturu máš?"

„Počkej, na co fakturu?“ Všichni nakloníme hlavu na bok. „To je ten papírek co sme si měli vzít?“ Zeptá se Sia a všichni tři to nechápeme.

,,Jo. "

„Počkej a ta je k čemu?“

,,Kdyby to bylo nějak poškozený můžu to díky tomu reklamovat ."

„Aha.... Takže jsme to zvorali....“

,,To nic." Řeknu a vezmu si notebook.

„Promiň....“ Ani ne je to kradený....

Zapnu notebook a najedu na tu stránku. ,,Takže si to ukradl."

„Co?“

,,Víš,když něco objednáš máš to v souhrnu objednávek, navíc mi vždycky přijde email."

„Ale já mám svou kartu.“

,,Bylo by to zapsaný tady." Řeknu a poukážu na notebook.

„Eeeee ne ne dá se to smazat tak, aby si to nenašel...“

,,Proč mi lžeš?“

„Já...“ On nás zabije... „Protože by si nebyl rád a seřval by si nás....“

,,Jasně jsem ti říkal, že to nemáš krást. Teď to vem a vrať to."

„A-ale....“

,,Co ale?!"

„Už to vrátit nemůžeme....“ Ti dva se snaží vytratit pryč.

,,Ani nemyslete na útěk. A radši mi řeknete jak vám mám po tomhle ještě věřit?"