I love psycho boy

Kutilové

„Tak doma dostanete všichni tři přednášku.“

,,Proč i já?" -S

„Prorože u tebe je to jinak.“

,,Jak?" -S

„Až doma.“ Mrknu na ni.

Šli jsme tedy zaplatit ty barvy, pak dokoupili i ten nábytek co zapoměl.

Jo tady sem kradl.... Heh na mě divně koukali, ale já to neřešil.

Potom jsme se vrátili domů.

Hned sem vše odnesl a chtěl zmizet.

,,Děje se něco ?"

„Eee nic?“ Nervózně se zasměji.

,,Pravdu."

„Fakt nic.....“ Asi zapomněl...

,,No dobře no.."

Teď co nejrychleji pryč než si vzpomene.

,,Kampak to utíkáš zlato ?"

„No jdu ven lásko.“ Otočím se nervózně.

,,Proč ?"

„Chci se projít.“ Usměju se...

,,Já moc dobře vím proč."

„A proč pak?“ Nezapomněl...

,,Chceš se vyhnout malování."

„To už bude teď? Tak jdem.“ Uf zapomněl.

,,Jasně, že teď, včera jsem to řekl dost jasně."

„Poď sem. Musím zkontrolovat kdy budeš rodit.“

,,Takže teď je z tebe i porodní sestra nebo co? Vy tři běžte zatím nahoru."

„Ano, protože tohle bude trošku speciální porod.“

Ti tři odešli. ,,Já už jsem s demonem jedno dítě měl vzpomínáš?"

„Vím, ale já se aspoň starám narozdíl od toho kreténa a pak chci ten šutr.“ Řeknu a odvedu ho do ložnice. „Tak lehni.“

,,Proč ti na tom kusu horniny tak záleží?"

„Právě na opak. Potřebuju ho zničit.“ Nakloním se k bříšku a poslouchám, čichám. „Tak dneska musím vše připravit.“

,,A proč ho nenecháš přes století uvězněného ?"

„Protože ho na to moc nenávidím.“

,,Aha.."

„Nebo si myslíš, že pro něj to bude horší?“

,,No tvůj bratr nesnášel nudu. Myslím, že když nebude nějakou dobu nic dělat bude to pro něj horší.“

„Dobře.“

,,A teď jdeme malovat."

„Hai hai....“ Že se ani děcka nepřipomenuli.

Zavolali jsme ty tři, pak začali malovat.

Jdyž je těhotnej je docela panovačnej.... Ale moje láska je moje láska.

Po asi dvou hodinách jsme měli hotovo.

Padl sem únavou.

Teď jen počkat až to uschne.

„Co teď?“

,,Počkat až to uschne, pak přesuneme nábytek."

„Dobře moje budoucí mamino.“ Políbím ho do vlasů.

,,Takhle už mi neříkej.“

„Dobře tak můj tatínek.“ A obejmu ho.

,,To zní jako bych měl bejt tvůj rodič."

„Eh.... Já četl, že se to někdy říká v tvém případě budoucím tatínkům.... Chtěl jsem ti udělat jen radost....“

,,Jsem rád, že se snažíš, ale chovej se normálně, takhle mi přijde, že to nejsi ty.."

„Dobře.“ Kousnu ho do krku.

,,Proč vlastně tak rád koušeš?"

„Ani nevím, baví mě to. Navíc bych jednou zase rád pil tvou krev.“

,,Tak až bude to dítě venku." Po pár hodinách barva uschla a my šli stěhovat nábytek.

Jen sem se usmál na jeho slova a po pár hodinách sem začal montovat nábytek.

Ti tři si zařizovali svoje pokoje a my pracovali na tom dětském.

„Kam chceš dát ten stoleček?“

,,Vedle skříně."

Dal jsem to tam a čekal co mi řekne dál.

,,Sestavíš postel?"

„Když mě budeš navigovat tak ano.“ Neumí číst v těch návodech a pláncích.

,,Támhle je návod."

„To radši udělám bez něj.“

,,Ty neumíš číst Co?"

„Tím to není.“

,,Máš tam i o obrázky.“