Atmosféra... Sai kam jdeš?!

886 77 2
                                    


„Ne a jak?" Otočím se na něj.

,,Prostě tě beru jako.... Těžce se to vysvětluje... A jako co mě bereš ty?"

„Jo těžce a zajímavé je, že já tě beru jako svého partnera a jako otce našeho dítěte se kterým plánuju budoucnost." Otočím se a sejdu posledních pár schodů.

,,Já tebe taky, ale ty pořád nic nechápeš."

,,Najednou.. Když to řeknu já řekneš to i ty?" S tím zmizím ve sklepě.

Naštvaně se vrátím zpátky do pokoje.

„Tak Kai dám tě sem a předěláme to tu." Samozřejmě tu bude kout s pouty... Pro jistotu.

Vzal jsem si notebook a začal si hledat novou práci. Nemůžu být pořád doma a navíc mi práce chybí.

Použil jsem i zbytek barev a ten koutek jsem oddělil. I SaiKai mi pomohl. Byl upatlanej od barev.... Začal jsem se smát a vyfotil ho co dělá, mám i video!

Nedaleko odtud hledají psychiatra.. To se hodí, není to moc daleko tak čtvrt hodiny autem..

Tak jo, uklidil jsem a šel s ním do vany. „Tak jo jak tě umejt a neutopit...." Ten mě jen opatlával. Takže oba musíme do vany....

Asi jediná chybka, že to je ve vězení, ale to není zas tak špatný...

„Sakra Saii! Musíš do vany tak mi neutíkej!" Honil jsem ho pocelé koupelně až mi utekl na chodbu, oba duhový tam běhám ve snaze ho chytit a on mě utéci.

Najednou se ozve rána. Vyběhnu na chodbu. ,,Co se sakra stalo?" Zeptám se vyděšeně a všimnu si těch dvou od barvy a knížek na zemi.

Byl pod knihovnou tak jsem po něm skočil a on utekl. Sičák jeden! Ale knížky spadli na mě!

Chytnu SaiKaie, takže jsem díky němu taky od barvy .... ,,Si v pohodě?"

Vyhrabu se ze zpod knih. „Jo jsem." Řeknu, ale nepodívám se na něj. Jsem přece náhražka.

,,Vy jste malovali?" Zeptám se a jdu i s prckem do koupelny.

Nic neřeknu a jdu jen před koupelnu kde čekám, až bude volno.

Začnu malého mejt. ,,Proč se mnou nemluvíš Kjó?"

„Není to jedno?" Byli roztomilý....

,,Vím, že to je teď mezi námi složitý, ale všechno zase bude v pořádku."

Nic sem neřekl, jen čekal až budu moc jít do sprchy. Ani mě nezarazilo kde je zbytek.

,,Za týden jdu na pohovor do nové práce. Kdy, že si chceš založit ten gang?"

„Proč tě to zajímá?" Řeknu jen tak, jako by nikdy nic nebylo.

,,Protože sis chtěl založit gang tak mě zajímá kdy ho budeš mít."

„Nevím, ty si byl proti tak co." Zavrčel jsem a viděl jak ho už utírá, zívl si a usnul mu v osušce.

,,Klidně si ho založ jestli chceš." Řeknu a vezmu SaiKaie do náruče.

Odešel s ním a já šel do sprchy, vše jsem hned hodil na hromadu a zapl vodu.

Uložil jsem SaiKaie do postele a vrátil se k notebooku, kvůli detailům té práce.

Sprcha mě nebavila tak sem si rovnou napustil vodu a usl v ní.

Kjó tam byl asi hodinu, tak jsem ho šel zkontrolovat. Je roztomilý, když spí...

Voda chladla a já nabíral sil.

,,Měl by si vylést ta voda už je ledová." Řeknu a mírně s ním zatřepu.

Vzbudím se. Vypustím vodu a napustím znovu teplou. „Teď už nemusím."

,,Dobře. Pohlídáš zítra SaiKaie?"

„Hmm jo..."

,,Díky." Chci zítra jít do obchodu a koupit mu něco na usmířenou.

I love psycho boyKde žijí příběhy. Začni objevovat