I love psycho boy

Tajemství jedině s láskou

Než jsme odjeli vzal jsem ho na palouk. „Lásko chci ti něco říct co jsem ti měl říct... Pamatuješ si můj záchvat, když sem bylo mimo a nevnímal? Pak ta přeměna jako bych byl na půl anděl?"

,,Jo? Počkat ty vážně přiznáváš že si měl záchvat?" Uchechtnu se.

„To byl ten doma jak se mě lekli i děcka když sem se přeměnil a měl ty bilá peřícka okolo očí a tak jako teď."

,,Jo a proč o tom teď mluvíš?"

„Něco jsem ti chtěl říct o mé matce a je možně, že se to projeví na tobě nebo Lou. Už sem o tom přemýšlel kdy se vše stalo a když se narodil SaiKai.... Jen mě v tom utvrdil." Posedil jsem se na trávu.

Sednu si vedle něj. ,,O co jde?"

„Jde o to, že tehdy jsem se dostal někam kde byla hadí socha a držel nějakou velkou čistou energii..... Sáhl sem na ni a ona se do mě dostala.... Má temná splynula s tou čistou a pak si pamatuju jen boj s bratrem a to jak sem tě držel v náručí.... Pak když sem znovu upadl do bezvědomí, tak jsem viděl otce s nějakou ženou. Blond vlasy, vysoká a bílá hedvábná křídla.... Proto vypadám tak jak vypadám.... " Ano má matka je anděl nejvyššího řádu podle všeho.

Jen ho poslouchám. Pořád nechápu proč mi to teď říká.

„Chápeš co se snažím naznačit?" Otočím se na něj.

,,Že by mohli být Lou a SaiKai z části andělé?"

„Ano a i ty.... Takže mi nic netaj, nevíme co to způsobí a SaiKai sto procentně. Umí léčit, donutit vše živé růst a prosperovat, ale má i zlou část jako třeba zmrazit někoho v ledu nebo temnou formu lovení."

,,Víš já...." Řeknu a nechám objevit ta andělská křídla.

Koukám jak vejr. „C-co to?!„

Mám mu říct i o té krvi?

„Takže co ještě tajíš...." Doufám, že už nic.

,,No..." Řeknu a nechám křídla zmizet.

„No?" Něco mi tají.

Zčernají mi oči a já mu zapálím krev, zatím to udržuju jen v oblasti jeho zápěstí ale jeho výkřiky bolesti mi budou znít v hlavě navždy. Po pár vteřinách jsem přestal.

Kurva tak to boleli i mě! A že mě ohně nevadí, necítím ho, ale tohle jo. „Ok beru na vědomí au. Tak jo už znám Vaše schopnosti. Krom Lou, ten se úplně neprojevil."

,,Promiň."

„V pohodě. Ale stejně tímhle mě neporazíte." Mrknu provokativně. Oni maj jen co poškodí... Jen já mám přímo vraždící techniky co znát nemusí.

,,Když myslíš."

„Bohužel to vím." Řeknu to víc chladně než chci. Bohužel minulost se smýt nedá ani její hříchy, ani to čím vás dělá.

,,No tak asi už pojedeme domů co myslíš?"

„Jo." Usměje se na mě. Tohle chci navždy chránit. Ús.ěv mého manžela, mích dětí i Miu jsme tak adoptovali a Rena jako přítele Lou. Je to má rodina plus náš gang. Nikdy se toho nevzdám a jednou, snad... Se k nám připojí i má matka. Lásko miluju tě a nikdy tě neopustím.

Myslím, že nikdo by nečekal, že z nenávisti jenž mezi námi na začátku byla vznikne láska, která nás provázela po zbytek mého lidského života a zároveň začátek mého démoního života. A já doufám, že nám vydrží i po zbytek tohoto života.