I love psycho boy

Změna romantiky

Byl tak roztomilý. Šel jsem za Daikim. „Lásko? Jdu uvařit pro děti a ty pak zůstaň v ložnici. Mám pro tebe překvapení, takže se pěkně pak obleč." Políbím ho ještě a zašeptám: „Vynahradíme si tu chvilku." Zavrním mu do ouška a zmizím dole. Hned všichni tři se tam seběhnou. Dal jsem jim úkoly na večer, uvařil a dal to na stůl ať se nadlábnou.

"Počkat ten hlas znám. To je on?!" -K ,,Možná..." "To je úžasné. A prijedeš?" -K ,,Možná.. " "To tvoje možná mě štve." -K ,,Hele kdybych náhodou přijel tak... On si myslí, že se jmenuji Daiki." Řeknu potichu. "Dobře zajistíme, aby ti nikdo neřekl jinak. Ahoj." -K ,,Ahoj." Řeknu a ukončím hovor. Potom jdu za nimi dolů.

Děcka se nejedli. „Lásko... Já říkal ať se připravíš.... Mám pro tebe překvapení." Nafouknu tvářičky.

,,Co? Jo promiň jen.. Můžeme si promluvit?"

„A nemůže to počkat později?"

,,Radši bych to vyřešil teď."

„Dobře. Děcka běžte ven a hlídejte Saie." Kývl a zmizli. „Tak co pak se děje?" Poklepu si na stehno, aby věděl, že si může sednout.

Sednu si mu na klín. ,,Řekl jsem o nás Kate."

„Té jeho zástupkyni?"

,,Jo, pochop, je pro mě jako sestra a sama přišla na to, že si to ty."

„Aha. Chápu zlato a nevadí mi to. Nechceš jet zítra se mnou? Aspoň budou vědět na koho mi nikdy nesáhnou." Políbím ho jemně na rty.

,,No.. Kate vlastně navrhla totéž."

Zasměju se. „Ale nejdřív půjdeš k nám, jejich podmínka je sebou vzít LxL. Nevěří, že to jsou internetový sourozenci." Zasměju se.

,,Dobře." Řeknu a políbím ho.

„Tak jdem se obléct? Jinak nám zruší rezervaci." Usměju se.

,,Jakou rezervaci?"

„Uvidíš. Šup ať si převlečený." Mrknu na něj.

Slezu z něj a jdu do ložnice.

Já tam jen proběhl a sedl si na gauč.

Převlékl jsem se a šel za ním.

„Tak můžeme?" Mrknu na něj.

,,Jasně."

Vemu ho a přenesu před restauraci. Nabídnu mu rámě. „Jdeme?"

,,Cvoku" Uchechtnu se, ale chytnu se ho.

Usměju se. Vejdem dovnitř a tam nás dovedou k již připravenému stolu. Podají nám lístky, mezitím objednám aspoň víno.

,,Od kdy si zrovna ty na tyhle věci?"

„Nejsem, ale chci ti udělat radost." Usměju se a chytnu ho za ruku.

,,Sladké." Uchechtnu se a začnu si přičítat lístek.

Já si vybral krvavý steak s bramborem. Aspoň doufám, že tam bude troška krve.

Dal jsem si pstruha na másle a k tomu hranolky.

Donesli nám to po chvilce a my se pustili do jídla.

Nevaří tu zas tak špatně jak jsem si myslel.

Dojedl jsem to rychle. Tak sem popíjel víno a sledoval ho.

Po chvilce jsem taky dojedl.

„Chutnalo?"

,,Jo, tobě?"

„Aspoň ta krev to zachránila... Vždyť víš jak na tom sem. " Pousměji se.

,,Nemuseli jsme sem chodit "

„Ale já chtěl... Navíc nikam pomalu nechodíme a já... Já rád vidím se tě usmívat.... Rád ti dělám radost." Ano úplně mě změnil... Nechápu jak, ale nějak ano.

,,Změnil ses..." Řeknu zamyšleně.

„Ty taky."

,,Jak?" Já se nějak změnil?

„Ani nevíš jak." Zaplatím a vytáhnu ho z restaurace.

,,Tak mi to řekni."

„Za prvé, nejsi tak upjatej. Jsi více otevřenější a...." Otočím se k němu zády.

,,A?"

Otočím se a políbím ho. „Už mě od sebe neodstrkuješ." Usměju se.

,,Za to sis mohl sám."

Za to sem ho kousl do krku. „Ale i tak mě máš rád."

,,Nemám."

„Takže si se mnou jen k vůli dětem a sexu?" Nechtěl jsem tomu věřit... Že je to sranda...

,,To taky, ale hlavně jsem s tebou proto, že tě miluju." Řeknu a políbím ho.

Teď mě fakt vyděsil. Polibek prohloubím a přenesu nás do skrytého pokoje. Tam ho hodím na postel.

Trochu vyjeknu. To nás musí pořád přenášet?!

„Promiň." Řeknu a jdu pomalu k němu.

,,Příště mě alespoň varuj."

„Dobře lásko." Kleknu si nad něj.

Políbím ho.

Začnu mu rozepínat košili i kravatu. Se sakem jsem mu to sundal.

Začal jsem mu rozepínat kalhoty.